Němečtí strojvedoucí se bojí českých tratí. Náměstek: Vím to, proto investujeme do lidí

„Od 1. ledna 2022 nebo s novým jízdním řádem začne platit balíček Lidský faktor,“ konstatoval Sechter. S kolegy prý udělali maximum pro to, aby jeho prostřednictvím eliminovali možnosti selhání strojvůdců.

Polanský: Levných možností se nabízí několik

V Česku přitom na rozdíl od řady okolních států nefunguje bezpečnostní systém ETCS, který pomáhá nehodám předcházet. Jednání o něm země vede již od roku 1995. V nedávné době byl ale na tento bezpečnostní systém zrušen tendr.

„Nezrušil ho však Havlíček, jak se říká, ale České dráhy po dohodě se státem. Poptávka po ETSC totiž převyšovala možnosti soutěžit či nesoutěžit za ceny, které byly nepřijatelné. Za ty peníze se pro bezpečnost udělalo mnohem více,“ uvedl náměstek. Podle jeho slov se tak hodně ušetřilo.

Havlíček po zrušení tendru vytyčil plány na zlepšení bezpečnostních opatření během 15 let. „A to z toho důvodu, aby ministerstvo dopředu vědělo, co bude potřeba zařídit v infrastruktuře, vozidlech, a mohlo se soustředit na lidský faktor,“ vysvětloval. Jenže bezpečnost se ani po plánování podle místopředsedy sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřeje Polanského (Piráti) nelepší.

„Například loni u Moravy jedna železničářka dala na rychlostník – omezení, podle kterého se strojvedoucí řídí – reflexní vestu. Chtěla na něj více upozornit, aby si ho všimli,“ uvedl Polanský s tím, že se jednalo sice o zoufalé, ale funkční řešení. Ten nyní doufá, že komise, kterou ministr dopravy určí, přijde s návrhy řešení, které by tyto nedostatky odstranilo. „Levných a nenáročných možností se přitom nabízí dnes několik,“ pronesl.

Stromy budou mít přednost před životy

Snahy o změny však mnohdy ruší návrhy Poslanecké sněmovny. „Bezpečnost jsme vzali komplexně a před rokem jsme prosadili, že se v ochranném pásmu u tratí mohou kácet stromy. Jenže ve Sněmovně je nyní řada návrhů, které chtějí, abychom zákaz kácení obnovili,“ přiblížil náměstek. Pokud by se však k tomuto kroku přistoupilo, vrátila by se podle něj bezpečnost o krok zpět.

„Znamenalo by to, že strom napadený kůrovcem má přednost před strojvedoucím, cestujícími a jejich životy. Tohle je jeden z příkladů, kdy je příroda versus bezpečnost v zájmovém konfliktu,“ mínil Sechter.