Hepatitida C (HCV) je obklopena řadou polopravd. Například se nejedná jen o nemoc narkomanů. Většina nakažených z řad nerizikové populace nemusí mít žádné příznaky a o své infekci dlouhá léta netuší. A ačkoliv dříve bývala léčba náročná, dnes je možné virus s vysokou úspěšností vyléčit. Nejprve je však nutné ho odhalit, což je možné pouze testováním přímo na virus hepatitidy typu C. Odborníci proto vysvětlují mýty, díky čemuž se snaží snížit stigma nemoci, zlepšit prevenci a především diagnostiku.
Mýtus č. 1: Žloutenka C je nemoc narkomanů
I když je vysoké riziko přenosu mezi uživateli nitrožilních drog, hepatitida C může postihnout kohokoli. Infekce se může přenášet i prostřednictvím kontaminovaných zdravotnických nástrojů (problém hlavně mimoevropských zemí) nebo pohlavním stykem.
ČTĚTE TAKÉ: Bez příznaků, ale s vážnou diagnózou. Petr žil se žloutenkou typu C desetiletí, a není jediný
Protože žloutenka C byla objevena až na přelomu 80. a 90. let 20. století, existuje v České republice pravděpodobně přes 50 tisíc lidí, kteří se ještě před tím nakazili během operace transfúzí krve. Většina z nich o tom ale neví. Kdo tedy nějakou operaci před rokem 1992 absolvoval, měl by se nechat otestovat.
Mýtus č. 2: Pokud nemám příznaky, nemohu být nakažen
Většina lidí infikovaných HCV nemá žádné příznaky po dlouhou dobu (až několik desetiletí). Mnozí si nejsou vědomi své infekce, dokud se neobjeví potíže vyvolané závažným poškozením jater. Varováním by mohly být, byť i jen mírně nebo občasně, kolísavé jaterní testy.
Vadná diagnóza zpozdila léčbu „tichého zabijáka“. Dnes má Marek metastázy a varuje druhé
Během krátké doby zhubl dnes 49letý Marek z Ústí nad Labem o 10 kilogramů, navíc se mu výrazně zvedla hladina krevního cukru. Diagnóza? Neléčená cukrovka a rezistence na inzulin, vyslechl si loni od lékařů. Když po měsíci a půl náhle celý zežloutl, zamířil na pohotovost. Opět se řešil jen cukr, nakonec se však Markovi podařilo dostat na pracoviště gastroenterologie. Po dvou měsících si konečně vyslechl správnou diagnózu: rakovina slinivky břišní. Navzdory chemoterapii a odstranění nádoru se rakovina vrátila v podobě metastáz. Od svého lékaře ví, že délka dožití s takto agresivní formou nádoru není velká, proto apeluje na druhé, aby mysleli na prevenci.
Mýtus č. 3: Žloutenka C se nedá vyléčit
Hepatitida C je už dnes v naprosté většině případů vyléčitelná. Pokud je pacient správně léčen, úspěšnost léčby dosahuje zhruba 99 procent.
Mýtus č. 4: Léčba je dlouhá a bolestivá
Moderní léčba hepatitidy C využívá přímo působící antivirotika, která jsou efektivní a nemají téměř žádné vedlejší účinky. Pacienti často užívají pouze jeden lék ve formě tablet po dobu dvou až tří měsíců, což zjednodušuje léčbu. Plně ho proplácí zdravotní pojišťovny.
Mýtus č. 5: Existuje vakcína proti žloutence C
V současnosti neexistuje účinná vakcína proti hepatitidě C. Prevence spočívá v dodržování hygienických opatření a vyhýbání se sdílení jehel nebo hygienických potřeb. Očkování proti jiným typům hepatitidy (A a B) je dostupné, ale proti HCV zatím neexistuje.
Mýtus č. 6: Mohu se nakazit žloutenkou C přes běžný kontakt
Virus se přenáší především krví, nikoli běžným kontaktem, jako je objímání nebo podání ruky. Riziko přenosu pohlavním stykem existuje, ale je poměrně nízké (do pěti procent), nicméně v zemích s vysokým výskytem tohoto onemocnění riziko významně roste.
Mýtus č. 7: Když jsem měl hepatitidu C, už ji nemohu mít znovu
I po úspěšné léčbě existuje riziko reinfekce, zejména pokud se pacient vystavuje rizikovým faktorům, jako je sdílení jehel nebo nechráněný pohlavní styk s infikovanou osobou.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Muž z Karlovarska porazil rakovinu, teď bojuje s úřady. Odmítají poskytnout finanční pomoc
