Během krátké doby zhubl dnes 49letý Marek z Ústí nad Labem o 10 kilogramů, navíc se mu výrazně zvedla hladina krevního cukru. Diagnóza? Neléčená cukrovka a rezistence na inzulin, vyslechl si loni od lékařů. Když po měsíci a půl náhle celý zežloutl, zamířil na pohotovost. Opět se řešil jen cukr, nakonec se však Markovi podařilo dostat na pracoviště gastroenterologie. Po dvou měsících si konečně vyslechl správnou diagnózu: rakovina slinivky břišní. Navzdory chemoterapii a odstranění nádoru se rakovina vrátila v podobě metastáz. Od svého lékaře ví, že délka dožití s takto agresivní formou nádoru není velká, proto apeluje na druhé, aby mysleli na prevenci.
Na začátku minulého roku začal Marek z Ústí nad Labem nečekaně hubnout. Během krátké doby shodil více než 10 kilo, výrazně se mu zvedla i hladina krevního cukru. Se svými problémy zašel na pohotovost do místní nemocnice.
ČTĚTE TAKÉ: Průlom v léčbě rakoviny děložního čípku: Nový postup snižuje riziko úmrtí o 40 procent
„Nepustili mě ani pro věci do auta, abych cestou náhodou nezkolaboval. Kvůli místu trvalého bydliště mě ale převezli do Litoměřic, kde byla má spádová nemocnice,“ vysvětluje v dokumentu, který má redakce k dispozici. Tam se dozvěděl údajnou diagnózu – neléčená cukrovka a rezistence na inzulin.
„S tím mě začali léčit. Když mi hladina cukru začala klesat, domluvili jsme se, že půjdu domů. Žádná další vyšetření mi ale lékaři neudělali,“ vzpomíná Marek.
Nemoc se v létě vrátila
Po návratu z nemocnice si doma pravidelně píchal inzulin. Asi po měsíci a půl ale z ničeho nic celý zežloutnul. „Strašně mě všechno svědilo, nemohl jsem spát. Tak jsem znovu vyrazil na pohotovost, kde se mnou ale stále neřešili nic jiného než ten cukr,“ říká Marek.
Nakonec se mu podařilo dostat na pracoviště gastroenterologie v Ústí nad Labem, kde se po dvou měsících od začátku obtíží dozvěděl správnou diagnózu: Magnetická rezonance ukázala na rakovinu slinivky břišní.
Úmrtnost žen s rakovinou slinivky břišní se nelepší: Podívejte se na 10 varovných příznaků
Rakovinu slinivky je těžké odhalit, protože pacienti často nemají žádné příznaky. Každý, kdo se setká s následujícími zdravotními obtížemi, by měl jít k lékaři. Podle nedávno zveřejněné studie je hlavním rizikovým faktorem nezdravý životní styl.
Následovala chemoterapie, po níž Markovi ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze koncem loňského roku nádor odoperovali. Letos v létě ale rakovina udeřila znovu.
„Na kontrolních vyšetřeních lékaři zjistili recidivu. Potvrdily se metastázy v játrech a pobřišnici. Podle mého onkologa jsou to právě ty dva měsíce nesprávné léčby, které mi dnes chybí,“ přibližuje Marek.
Dnes podstupuje paliativní chemoterapii – od svého lékaře ví, že délka dožití s takto agresivní formou nádoru není velká. Svým příběhem chce proto apelovat na všechny lékaře i potenciální pacienty, aby mysleli na prevenci a její důležitost.
Marek nepatřil do rizikové skupiny pacientů, v jeho rodině rakovinou pankreatu nebo chronickým zánětem slinivky břišní nikdo netrpěl. Neměl tak šanci absolvovat screeningový program, který by u něj nemoc včas odhalil.
Nejdůležitější je zaměstnat hlavu
Než rakovina udeřila naplno, nepociťoval Marek žádné větší zdravotní potíže. Dnes v důsledku nefunkční slinivky bojuje se zažíváním. „Stále hubnu. Dříve jsem měl nadváhu – z původních více než 140 kilo dnes vážím něco přes 70,“ popisuje. I přes všechny obtíže se ale stále snaží zůstat optimistický.
„Nejdůležitější je zaměstnat hlavu. Snažím se v rámci možností pořád dělat věci, které mě baví – peču pro rodinu, zajdu na kávu. Beru to, jak to je. I kdybych svým příběhem pomohl jedinému člověku, je to pro mě přínosnější, než kdybych se uzavřel do sebe,“ dodává Marek.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zkontrolujte znaménka, nabádají po létě odborníci. Připomněli prevenci i na co si dát pozor
Rakovinou slinivky břišní ročně podle expertů z České gastroenterologické společnosti (ČGS) onemocní přibližně 2 400 lidí, téměř 2 200 jí za stejné období podlehne. Odborníci předpokládají, že v roce 2030 bude tato nemoc druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění.
„Tento typ rakoviny patří mezi nejagresivnější nádory vůbec – do poslední chvíle je bez příznaků, přestože se vyvíjí více než 10 let. Když začnou potíže, je už na léčbu obvykle pozdě. Jedinou nadějí na vyléčení je operace, ke které však dospěje jen asi 20 procent nemocných. Zbytek pacientů se bohužel nachází ve stadiích, kdy se jim snažíme prodloužit život v co nejlepší kvalitě,“ říká Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc. Právě kvůli tomu se rakovině slinivky přezdívá „tichý zabiják“.
Nastane přelom v léčbě?
Přednádorové změny nebo rakovinu v rané fázi nyní pomáhá odhalit program včasného záchytu karcinomu pankreatu. V jeho rámci gastroenterologové úzce spolupracují s klinickými genetiky a radiology, kteří provádějí další specializovaná vyšetření, například magnetickou rezonanci. Screeningový program je v současnosti určen pouze lidem, jejichž celoživotní riziko tohoto druhu rakoviny je vyšší než pět procent.
Překonáním rakoviny prsu to nekončí. Ženám může pomoci včasná rehabilitace, mnohé to neví
Každý rok je v České republice diagnostikováno kolem 7 500 nových případů žen s karcinomem prsu. Výskyt nemoci stoupá především mezi mladšími pacientkami. Přesto se v tuzemsku daří stále větší procento nemocných uzdravovat. Nabízí se ovšem otázka, jakou další péči mohou využít léčené i vyléčené ženy, aby byla kvalita jejich života co nejpodobnější té před onemocněním. Onkologickým pacientkám se tak dostává multidisciplinární péče a vedle onkologů se do ní stále častěji zapojují i další specialisté. Jednou z možností je i onkorehabilitace. Odborníci upozorňují, že pro ženy, které prodělaly karcinom prsu, hraje fyzioterapie klíčovou roli pro jejich zotavení.
Mezi rizikové jedince patří ti, kteří mají dědičnou formu chronického zánětu slinivky břišní nebo mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou pankreatu. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací – například mutace v genu BRCA1 a BRCA2, které jsou zároveň původcem nádorů prsů a vaječníků.
Kromě již fungujícího screeningu odstartovala v České republice studie, která zkoumá, zda lze přednádorové změny odhalit v předstihu z krve pacienta. Na studii spolupracuje společnost Lipidica s gastroenterology a onkology.
„Víme, že u těch, kteří nádor slinivky břišní mají, se liší množství a složení lipidů. Právě probíhající studie ukáže, zda bude test schopen z krve odhalit změny v lipidech u rizikových jedinců, kteří se cítí být zdraví, a přesto se už v jejich těle něco děje,“ vysvětluje Urban. Zatímco u pacientů s pokročilým stadiem rakoviny slinivky se průměrná doba dožití pohybuje kolem 1,5 roku, v případě časného odhalení může jít až o šestkrát delší dobu.
Pokud se účinnost testu prokáže, půjde podle primáře Gastroenterologického oddělení Masarykova onkologického ústavu Jana Trny o naprostý přelom v léčbě rakoviny slinivky břišní.
ČTĚTE TAKÉ: Alarmující data. Počet úmrtí na rakovinu vzroste u mužů o 93 procent. Co je příčinou?
„V současné době nemáme moc možností, jak vyhledat lidi, kterým hrozí, že nemoc dostanou. A vzhledem k finanční, kapacitní a medicínské náročnosti nemůžeme provádět specializované preventivní vyšetření všem. S odběrem krve je to ale jinak. Desetiletí toužíme po tom, abychom byli schopni najít nemoc včas – zrovna u této nemoci je to naprosto klíčové,“ říká Trna.
Krev se zkoumá u rizikových jedinců
„Rizikové osoby k nám chodí na kontroly pravidelně jednou ročně. V rámci této studie jim navíc odebereme, s jejich informovaným souhlasem, krev, již pak ve formě plazmy posíláme do laboratoře Lipidica,“ dodává Urban. Studie tak zkoumá krev od rizikových jedinců, kteří jsou zatím zdraví, i od těch, kteří už nádor mají, ale malý – operabilní.
„Dosavadní diagnostické metody jsou sice velmi účinné, ale zároveň nákladné a pro pacienta nepříjemné, test na základě běžného odběru krve bude pro klinickou praxi velkým přínosem. Náš lipidomický test LDPC je založen na patentově chráněné metodice vyvinuté na Univerzitě Pardubice a kombinuje poznatky analytické chemie, biostatistiky a dalších vědních oborů,“ dodává Karolína Kašparová, ředitelka firmy Lipidica, která je také akreditovanou zdravotnickou laboratoří.
Studie odstartovala letos a měla by skončit v roce 2027. Za tu dobu jí projde více než 400 účastníků. Pokud se specificita a citlivost testu potvrdí, potrvá podle odborníků ještě nějaký čas, než se test stane součástí standardní péče. A než bude jasné, zda jej proplatí zdravotní pojišťovny, nebo si jej lidé budou hradit sami. Už nyní však výrobce deklaruje, že by cena neměla přesáhnout nízké tisíce korun.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Covid se už začal vyčerpávat, říká Prymula. Místo něj Česko zasáhne chřipková vlna
