V příštích měsících nás zřejmě čeká zrychlení růstu spotřebitelských cen. Naznačují to zkušenosti tuzemských průmyslových výrobců, kteří musí kvůli nedostatku materiálu prodlužovat dodací lhůty a hlavně výrazně připlácet svým dodavatelům. Jde o jeden z následků koronavirové pandemie.
Ceny v průmyslu v březnu meziročně vzrostly o více než tři procenta. To se může jevit jako mírné zdražení, avšak detailní pohled a zprávy z některých tuzemských průmyslových firem ukazují na poněkud hlubší problém. Z údajů Českého statistického úřady vyplývá, že největší zdražení průmyslových vstupů se týkalo chemických látek a kovodělných výrobků, kde se meziroční zvýšení cen pohybovalo kolem deseti procent.
Jenže i to je jen špička ledovce. „Od začátku letošního roku pociťujeme zdražení vstupního materiálu, zejména tyčoviny, a to přibližně o 30 procent. Současně nás naši odběratelé upozornili, že u jiného materiálu je situace ještě horší. Ocelové plechy prý zdražily až o sto procent,“ řekl CNN Prima NEWS Michal Havránek obchodní zástupce společnosti Šrouby Krupka, která dodává spojovací materiál do různých průmyslových odvětví po celé Evropě, včetně automobilového průmyslu.
Firmy se zásobují materiálem
Problém je ale také v tom, že dodavatelé podle Havránka prodlužují dodací lhůtu na vstupní materiál, čímž zase omezují schopnost dostát dodacím lhůtám pro zákazníky. A to i u dodávek, které už byly nasmlouvané. Jeden z velkoobchodníků nám například řekl, že výrobci ocelového materiálu mají již naplněné kapacity a snaží se maximalizovat marži, pokrýt ztráty minulých let, a že hledají cenový strop pro zastavení nekontrolovatelné poptávky,“ dodal Havránek s tím, že globálním „vysavačem“ průmyslových kovů je Čína.
Země, která do koronavirové krize zabředla jako první – a také z ní jako jedna z prvních dokázala vystoupit, což se mimo jiné odráží na jejím rychlém ekonomickém růstu v prvním letošním kvartále. „Současný rychlý růst cen výrobních vstupů má jednoznačně souvislost s koronavirovou pandemií. Ta z krátkodobého hlediska vytvořila významné bariéry nejen pro pohyb osob, ale narušila i mezinárodní výměnu zboží. Výrobní závody, které si z důvodu úspory nákladů v minulých letech zvykly držet na skladě jen nutný počet vstupů do výroby, najednou začaly pociťovat jejich nedostatek,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
Podle Gürtlera se ale vedle oživení poptávky na současné situaci podepisuje ještě jeden významný faktor. „Firmy se snaží naplnit své sklady a poučeny uplynulými měsíci pravděpodobně vytváří jakési opatrnostní zásoby,“ dodal. Navíc se projevuje, že výrobní procesy jsou v globalizovaném světe rozprostřeny mezi více zemí, a tak se jako problematické jeví, že různé části světa zažívají různý průběh pandemie. „Zatímco vyspělý svět je, alespoň, jak se zdá, již jednou nohou venku, o tom rozvojovém toto rozhodně říct nemůžeme. I tento fakt se pravděpodobně bude nadále odrážet v rychlém růstu cen základních komodit či dalších vstupů do výroby, které jsou z velké části z rozvojových zemí dováženy. Poptávku v rozvinutých zemích navíc nyní žene vzhůru stále silná podpora ze strany hospodářských politik,“ doplnil Martin Gürtler.
Snížit marže si nemohou dovolit
Nastolený trend pak bude zřejmě po velkou část letošního roku pokračovat. Na místě jsou proto obavy, že vysoká inflace na úrovni výrobního řetězce se začne časem přenášet i na koncové zákazníky, tedy do spotřebitelských cen. Firmy totiž nemají příliš prostor na to, aby zdražení vstupů absorbovaly na úkor snížení svých marží. „Náklady na výrobní vstupy navíc nejsou jediné, které se podnikům během pandemie zvýšily. Spíše než o cenový boj o zákazníka tak podle mého názoru půjde o plošný růst cen ve výrobním sektoru a je jen otázkou, jak výrazný tento růst bude,“ uvedl Gürtler.
Podle analytika Komerční banky je však těžké odhadovat, jak se cenový vývoj v průmyslu na spotřebitelských cenách odrazí. „Vzhledem k růstu cen základních komodit, a to jak nepotravinářských, tak i potravinářských, je možné, že se zdražování dotkne většího okruhu zboží. Vyšší inflaci nahrává i skutečnost, že po uvolnění protiepidemických restrikcí pravděpodobně uvidíme výraznější růst poptávky, který bude pramenit z odložené spotřeby, ale i příznivého vývoje příjmů domácností,“ uzavřel Martin Gürtler s tím, že pro letošní rok očekává růst spotřebitelských cen v průměru o 2,5 procenta. Rizika pro ještě vyšší inflaci se ale prý kumulují.
Inflace až deset procent?
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je však mnohem pesimističtější. „Češi se musí po pandemii připravit na tak rychlé znehodnocování svých úspor, na jaké absolutně nejsou zvyklí. Podle expertů poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers může spotřebitelská inflace v Česku vystoupat až na deset procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Takové tempo růstu cen Česká republika zažila naposled v roce 1996. Podle Kovandy se na zdražení až o 20 procent po otevření chystají hospody a restaurace. „Budou se snažit dohnat ztracené tržby. Zároveň se budou snažit využít euforie natěšených zákazníků a jejich ochoty utrácet více než dříve,“ dodal. Podle něho je ovšem otázkou, jak dlouho Čechům takové euforie vydrží, a tedy jak dlouho budou ochotni vyšší ceny v gastronomii tolerovat.
