Nekonečný počet nepřátel, spánek už neznáme. Ukrajinci se drží u Kursku ve snaze o lepší mír
Ukrajinská armáda stále drží část ruské Kurské oblasti, vojáci ale pro CNN popsali enormní tlak nepřátelských jednotek. Zastánci ukrajinského přeshraničního vpádu doufají, že obsazená území u Kursku pomohou Ukrajině vyjednat s Kremlem lepší mír. Cena za tuto vizi je však vysoká.
Ukrajinští vojáci vpadli do Kurské oblasti nečekaně na začátku srpna. Už tehdy čelil Kyjev kritice, že své omezené síly příliš rozptyluje a činí vlastní východní frontu více zranitelnou.
ČTĚTE TAKÉ: Dobytá území Putinovi, zbytek Ukrajiny do NATO? Přijatelné, míní Dvořák. Turek sází na Trumpa
V hlavách ukrajinského velení ale možná už tehdy byla myšlenka, že okupace Kurské oblasti může sehrát důležitou roli v jednání o příměří nebo míru. I po čtyřech měsících totiž Ukrajinci část ruské Kurské oblasti stále drží.
Zastánci vpádu doufají, že pokud začne budoucí americký prezident Donald Trump jednat s Rusy a Ukrajinci o míru, bude mít Kyjev na Moskvu také svou páku v podobě obsazeného území. Ukrajinci se pak mohou například pokusit část Kurské oblasti vyměnit za vlastní území.
Čtěte také
Jak přesně chce ale Ukrajina zabrané území využít, není jasné. Ani ukrajinští vojáci na místě nemají o budoucí strategii žádné informace. Mají jen držet pozice proti nekončícímu tlaku ruské armády.
Voják popsal ruský tlak
„Mám dojem, že Rusové mají nekonečný počet lidí. Posílají vojáky po skupinách a téměř nikdo nezůstane naživu. A druhý den jdou skupiny znovu: Další Rusové, kteří, zdá se, nevědí, co se stalo s předchozími Rusy. Jdou tam, do neznáma. Nikdo jim o tom nic neřekne a nikdo se nevrátí,“ popsal pro CNN ukrajinský voják Oleksandr, velitel jednotky 225. útočného praporu.
Podle něj Ukrajina dokáže ruské území ještě nějaký čas držet, nezná ale smysl tohoto záměru.
„Nevím, co je vlastně cílem. Možná bychom tu měli chodit čtyři měsíce a pak se otočit a odejít. Například. Pokud je cílem vydržet do určitého okamžiku, tak to uděláme,“ míní Oleksandr, jehož jednotka už tři dny nespala.
Bezpečnostním zárukám ze strany Západu ale příliš nevěří. V roce 1994 se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za ochranu ze strany Velké Británie, Spojených států a Ruska. Takzvané Budapešťské memorandum ale Moskva v roce 2014 porušila anexí Krymu.
Čtěte také
„Vzali jste nám jaderné zbraně? Slíbili jste nám ochranu. Dodržte své slovo. Jsme vyvražďováni a vy se pořád snažíte hrát hry, hájit své zájmy. Kdo uvěří slovům USA nebo Anglie, které si před Ruskem nadělají do kalhot?“ řekl ukrajinský voják.
Podle analýzy listu Forbes se ruský prezident Vladimir Putin snaží Kurskou oblast osvobodit do Trumpovy inaugurace, aby si vlastní vyjednávací pozici vylepšil naopak on. Moskva měla na úkol vyčlenit desetitisíce vojáků, zapojují se i jednotky Severní Koreje.
PODÍVEJTE SE: Všichni musíme udělat pro Ukrajinu více, řekl šéf NATO. Putin o mír nemá zájem, dodal
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
