Jako mimořádnou investiční příležitost za 12 milionů korun nabízí soukromý majitel Hrabalovu chatu v Kersku na Nymbursku, kde slavný spisovatel roky žil a tvořil v ústraní. O tom, jak významné toto místo je, není v inzerátu ani zmínka. Hrabalovi fanoušci mají obavy, aby chata neskončila demolicí.
„Současným majitelem chaty je syn kerského souseda Zdeňka Eliáše. Dostal ji darem od Bohumila Hrabala ještě za jeho života, protože v posledních letech se Eliášovi o Hrabala starali,“ řekl CNN Prima NEWS Jan Řehounek z nymburského Klubu čtenářů Bohumila Hrabala.
Zdeněk Eliáš, otec současného vlastníka Hrabalovy nemovitosti, má chatu hned vedle a se spisovatelem se důvěrně znal. Podle něj byl „Bogan“ (Hrabalova skautská přezdívka, pozn. red.) úžasným společníkem. „Přijel v deset hodin ráno a pomalým krokem s hůlčičkou šel po cestě k baráku a tam se vyvalily ty jeho kočky. Bylo jich tak sedmnáct, třeba i víc. Šly proti němu, válely sudy a otíraly se mu o nohy. Div o ně nezakopl, ale byl šťastný,“ vzpomínal Hrabalův nejbližší soused Zdeněk Eliáš.
V inzerátu přitom není jediná zmínka o tom, že právě toto je ona Hrabalova chata. „Taky jsem se nad tím podivil. Cena 12 milionů je tak vysoká, že člověk, kterému by záleželo na zachování Hrabalova odkazu, to za takovou sumu nekoupí,“ vyslovil své obavy Řehounek.
„Koupí to spíš nějací překupníci, kteří už v Kersku vlastní spoustu parcel s obrovskými objekty. Jsou to zčásti Rusové, kteří do toho ukládají peníze. Mám strach, že by i Hrabalovu chatu mohl chtít někdo srovnat se zemí,“ dodal Hrabalův pamětník, který byl uvnitř spisovatelova kerského království několikrát.
Ostatně text inzerátu Řehounkovy obavy příliš nevyvrací. Prodávající nové zájemce láká, že „na pozemku je možné dle platných předpisů a územního plánu stavět jak stavbu pro rekreaci, tak rodinný dům pro trvalé bydlení nemalých rozměrů“. O vyjádření jsme opakovaně žádali zprostředkovatele prodeje; bohužel bez úspěchu.
Hrabal chatu věnoval jako dar
Bíle omítnutá chatka s nazeleno natřenými okenicemi, vraty i střechou stojí na Čtyřiadvacáté aleji. Je obklopená smrky a borovicemi, podle Bohumila Hrabala lesního města očíslovaného podle plánu Nového Yorku, kdy hlavní silnicí je Pátá avenue.
Osada, ležící 25 kilometrů od Prahy, je celé roky neoddělitelně spjata právě s legendou českého pábitele. Na Hrabala tam vzpomínají dodnes. Po něm je pojmenována naučná stezka, pravidelně se tam konají slavnosti Hrabalovo Kersko. Svérázní obyvatelé Kerska navíc dali v polovině 70. let minulého století vzniknout legendární povídkové knize Slavnosti sněženek, kterou zfilmoval režisér Jiří Menzel.
„Chatu noví majitelé vevnitř přestavěli, aby se v ní dalo normálně žít. Hrabal tam měl polní podmínky. K obývání to bylo velmi skromně zařízené, spíš předměty a věcmi sbírkové povahy, ke kterým měl blízký vztah,“ popsal interiér Řehounek.
Hodnotnější exponáty věnovala nymburskému muzeu Hrabalova švagrová. „Pan Hrabal měl nejraději křesílko v koutu s kachlovými kamny po straně. U nich si hřál záda nebo nohy. A pak mě vždycky zaujala zasklená veranda nad garáží. Hrabal jí říkal hradlo, což byla upomínka na jeho železničářskou minulost. Tam psal, když venku pršelo. Když bylo hezky, psával na zahradě, kde měl lavičku a stůl,“ přiblížil Řehounek.
Ideální útočiště k psaní
Bohumil Hrabal koupil chatu s číslem 0274 v roce 1965 na inzerát a na doporučení Adolfa Branalda. Kersko znal, protože tam jezdíval s manželkou k přátelům – uchvátilo ho zejména sousedstvím s Labem, lesem okolo a klidem, který hledal pro psaní. Osada, chataři i okolí se pro něj okamžitě stali zdrojem inspirace. Po srpnu 1968 se z Hrabala stala persona non grata, jeho knihy nesměly vycházet a byl perzekvován Státní bezpečností. Chata v Kersku se tak ukázala jako kýžené útočiště stranou veřejného dění.
Hrabalova zahrádka se stolem, konec 90. let minulého století Zdroj: archív Jana Řehounka
Hrabalova zahrádka se stolem, konec 90. let minulého století Zdroj: archív Jana Řehounka
Budoucnost Hrabalova kerského působiště je nejistá. Přitom z patrového zděného objektu by kromě muzea mohlo vzniknout například ideální místo pro umělecké rezidenční pobyty.
Na ministerstvo kultury se nikdo neobrátil
„Na nás jako na ministerstvo kultury se v této věci nikdo neobrátil s tím, že má hodnotný objekt, který by měl stát odkoupit. Obvykle to funguje tak, že stát kupuje od různých majitelů pouze ty objekty, které jsou prohlášeny za národní kulturní památku. Bohužel tento objekt (Hrabalova chata, pozn. red.) není národní kulturní památka,“ řekla CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.
Případů z posledních let, kdy český stát do svého majetku získal nemovitost spojenou s význačnou osobností, můžeme vypíchnout hned několik. S velkou slávou v polovině roku 2020 oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), že Česká republika prostřednictvím Památníku národního písemnictví vykoupila Reynkův zámeček v Petrkově. Po rekonstrukci by tam mělo vzniknout Česko-francouzské centrum literatury a výtvarného umění. V usedlosti pobýval významný básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek společně se svou ženou, francouzskou básnířkou Suzanne Renaud. Stát za soubor nemovitostí zaplatil 18 milionů Kč.
Ve správě Národního muzea skončil rovněž rodný dům Jana Palacha ve Všetatech, který originální architektonická úprava proměnila v moderní památník. Neobydlenou nemovitost koupil stát za 1,7 milionu korun přímo od majitelů, kteří ji před mnoha lety získali od rodiny Palachových.
Asi nejznámější je kauza pražské dvojvily bratří Čapků, na jejíž prodej upozornila v roce 2013 zástupce hlavního města občanská inciativa, a to na základě uveřejněného realitního inzerátu. V něm příbuzní Josefa a Karla Čapkových požadovali za polovinu vily necelých 50 milionů korun. Část historického objektu na Královských Vinohradech nakonec odkoupila radnice Prahy 10. Po rekonstrukci by měla sloužit jako muzeum.
