Nový rok je zpravidla dnem, od kterého začínají platit změny v daňovém systému. Leden ovšem také bývá měsícem, kdy dochází k cenovému skoku. A nejinak tomu bude také od 1. ledna 2022.
Zřejmě nejvíce si od nového roku polepší pracující Češi, kteří pečují o nezletilé děti. Od ledna totiž de facto skončí zastropopvání měsíčního daňového bonusu na děti. Jde o situaci, kdy se díky daňovým slevám na děti daňová povinnost dostane do záporných hodnot. V takovém případě rodiče státu nejenže neodvádějí žádnou daň z příjmů, ale ještě od státu onu „zápornou daň“ vyinkasují.
Definitivní konec stropu na bonusy
Do konce roku 2020 měl však tento bonus stanovenou maximální hranici a do června roku 2021 byla zastropována také jeho měsíční výše. Novinkou tedy od ledna 2022 bude to, že pracující rodiče pečující o děti pocítí konec měsíčního daňového bonusu už od samého začátku roku. Nebudou tak muset na proplacení bonusu za celý rok čekat až do ročního vyúčtování daně z příjmů, které se obvykle podává do konce března.
Zvýšení slevy na poplatníka
Vedle toho se také od ledna 2022 zvýší základní sleva na poplatníka u daně z příjmů. Ta v roce 2021 činila 27 840 korun ročně, nyní se částka zvedne na 30 840 korun. Měsíčně si tak pracující polepší o 250 korun. U základní slevy na poplatníka však nefunguje systém bonusu, pokud se daňová povinnost dostane do záporných hodnot.
Přitom loni na podzim, když se diskutovalo o takzvaném zrušení superhrubé mzdy, byla taková varianta ve hře. Přesněji řečeno ji navrhovali vědci z think tanku IDEA Klára Kalíšková, Daniel Münich, Daniel Prokop a Michal Šoltés. Podle nich by základní sleva na poplatníka dosahovala 34 700 korun ročně (necelých 2 900 měsíčně) a případná záporná daň by šla čerpat v podobě daňového bonusu. Politici však tuto variantu nevzali za svou.
Vyšší paušální daň pro živnostníky
Živnostníci, kteří budou v příštím roce fungovat v režimu paušální daně, si oproti roku 2021 připlatí. Paušální daň totiž vzroste na 5 994 korun měsíčně, což je o 525 korun za měsíc více než doposud. V částce paušální daně je zahrnuta záloha na minimální sociální pojistné ve výši 3 267 korun, záloha na minimální zdravotní pojistné ve výši 2 627 korun a záloha na daň z příjmů, která činí rovných sto korun.
Do režimu paušální daně mohou vstoupit živnostníci, kteří nejsou plátci DPH, nejsou v insolvenčním řízení a jejich roční příjmy z podnikání nepřesáhnou milion korun. Smyslem paušální daně je odpadnutí administrativy v podobě každoročního podávání daňového přiznání a přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. OSVČ by se tak měly rovněž vyhnout kontrolám úřadů. O paušální daň se navíc nežádá, stačí pouze oznámit finančnímu úřadu přistoupení do příslušného režimu.
Více příjmů osvobozených od daní
Zde největší změna nastává u výnosů z dluhopisů emitovaných v zahraničí pro poplatníky, kteří jsou zahraničními rezidenty. Toto osvobození mělo být zrušeno, ale pro podporu možnosti získat finanční prostředky na zahraničních trzích, byla tato úleva znovu zavedena.
To znamená, že pokud nějaká česká společnost bude chtít vydat dluhopisy a nabídnout je zahraničním věřitelů, ti nebudou „penalizováni“ tím, že z výnosů budou muset odvést daň. Aby ale nebylo možné toto osvobození zneužívat, ministerstvo financí stanovilo podmínky, za kterých lze osvobození od daně aplikovat.
Voda bude dražší
Vodárenské společnosti budou muset od příštího roku zákazníkům vracet peníze získané nad rámec stanovené regulace, a to v podobě nižší účtované ceny v následujících letech. Princip takzvaného vyrovnání zavádí od ledna 2022 cenový věstník, který loni v červenci vydalo ministerstvo financí. Podle úřadu by opatření mělo zlevnit předražené vodné.
Jenže zdražení vody se v příštím roce zřejmě nevyhneme. „Cenový růst se bude pohybovat v pásmu od pěti do deseti procent. Třeba Pražanům vzrostou ceny vodného a stočného o šest procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Důvodem je podle něho obecná inflace, která prodražuje položky, „bez nichž se vodohospodáři prostě neobejdou“. Jedná se například o chemické látky pro dočišťování stočných vod, potrubní materiál nebo stavební práce.
