NKÚ: Za zadlužování státu mohou výdaje na covid jen z půlky, počítá se do nich kde co

Hospodaření státního rozpočtu loni skončilo schodkem 367,4 miliardy korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard. Za horším výsledkem stál nejen propad příjmů rozpočtu, absence úsporných opatření a výdaje spojené s covidem, ale i růst běžných výdajů, které s pandemií nesouvisely, uvádí zpráva. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale minimálně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií nemoci COVID-19, tvrdí NKÚ. Uvádí přitom, že ministerstvo financí ve svém pokladním plnění zařadilo mezi výdaje, které měly souviset s opatřeními proti covidu, i takové položky, které s nimi přímo nesouvisely. Jako příklad uvádí jednorázový příspěvek důchodcům nebo oddlužení nemocnic.

Státní kasa jede z kopce. Schodek rozpočtu překročil ke konci března 125 miliard korun

Peníze

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 125,2 miliardy korun. To je skoro o 40 miliard hlubší schodek než na konci února a o 80 miliard hlubší než před rokem. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí.

„Nemůžeme říct, že za všechno může pandemie. Pokračovaly dlouhodobé problémy spojené s fungováním státu jako celku. Můžeme použít termíny, jako jsou nevýkonnost, nekvalitní služby, stagnace, nedostatečné měření dopadů použitých peněz,“ uvedl Kala.

Podle MF není pravdou, že by vláda rezignovala na úsporná opatření: „Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o deset procent. Jde zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb.“

Dále uvedlo, že na podzim 2020 předložilo Poslanecké sněmovně plán postupné konsolidace, který předpokládá návrat do standardních podmínek bez vyvolání recese. „V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou reálně klesat. Počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů,“ sdělilo MF.

Stát ohrožuje stabilitu veřejných financí

Státní rozpočet nebyl podle NKÚ připraven na zpomalení ekonomiky. Toto tvrzení vznesl kontrolní úřad už dříve, například když se loni v září vyjadřoval k hospodaření státu za rok 2019. Stát také nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky přiměřenými úsporami na výdajové straně, tvrdí úřad nyní. „Nárůst výdajů na provoz státu a na sociální dávky (zejména platů a důchodů) bez jejich adekvátního krytí příjmy v kombinaci s rezignováním na hledání úspor je praxí, která ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ stojí ve zprávě NKÚ.

Stát peníze projídal. Problémy Česka nelze spojovat jen s covidem, míní poslanec Kupka

Peníze

„Problémy Česka se nedají spojovat jen s covidem, ale s dlouhodobým vývojem a hospodařením státu. Stát peníze projídal,“ uvedl pro CNN Prima NEWS poslanec a místopředseda ODS Martin Kupka. Nejvyšší kontrolní úřad v této souvislosti upozornil, že skoro polovina výdajů, které měl stát loni navíc, nesouvisela s pandemií koronaviru.

NKÚ poukazuje na to, že od roku 2016 pravidelně narůstá počet státních zaměstnanců, ale podle něj to nemá významnější dopad na zlepšení výkonu státní správy. Jen v letech 2016 až 2019 se zvýšil objem peněz na platy a ostatní platby o 58 miliard korun. Úřad ve zprávě uvádí, že příkladem nevyužité příležitosti ke zlepšení služeb státu pro občany může být systém elektronické identifikace a Portál občana, na které ministerstvo vnitra vynaložilo téměř 250 milionů korun, ale které však širokou nabídku dostupných služeb občanům nezajistily. „Současně ani nabízené služby nebyly pro občany natolik atraktivní, aby o ně projevili zájem,“ podotýká zpráva.

Podle MF přírůstek státních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2021 je dominantně ze 73 procent dán nárůstem pracovních míst ve školství a ze 16 procent nárůstem pracovníků bezpečnostních složek a vojáků z povolání

Stát podle úřadu nedostatečně řeší dlouhodobé problémy v sociální oblasti, jako je třeba sociální vyloučení nebo důchodová reforma. Stát se také nezabývá skutečným přínosem vynaložených peněz a nemá ani informace o přínosech spolupráce s mezinárodními organizacemi, uvádějí kontroloři. Podle zjištění NKÚ spolupracovala ČR v roce 2018 s 477 organizacemi, kterým uhradila celkem 4,4 miliardy korun. Přínos spolupráce pro stát však úřady vyhodnotily jen asi u poloviny organizací.