Děti by ve školách už na prvním stupni mohly mít nový povinný předmět – tzv. socio-emoční výchovu. V ní by se učily psychické odolnosti, regulaci emocí nebo zvládání stresových situací. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) jsou nové rámcové vzdělávací programy na osobnostní rozvoj dítěte skutečně zaměřené, ale aby vznikl zcela nový předmět, považuje za složité. V tom s ním souhlasí i zástupci učitelů a ředitelů, byť návrh vítají.
„V zahraničí je to běžná součást výuky – děti mají každý týden například jednu hodinu věnovanou socio-emočním dovednostem a duševní gramotnosti. Učí se, jak v bezpečném prostředí pečovat o svou psychickou odolnost, jak regulovat emoce, jak rozumět sami sobě a jak zvládat stres zdravým způsobem, aniž by ubližovaly sobě nebo svému okolí,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková.
ČTĚTE VÍCE: Ve škole se děti musí učit o duševní pohodě, ne kdy byla Zlatá bula sicilská, říká vládní zmocněnkyně
Takový předmět by podle ní měl být součástí prevence v souvislosti s nárůstem šikany, násilí nebo i sebevražedných sklonů atd. a setkat by se s ním povinně a pravidelně měli děti už na prvním stupni.
„Je velmi žádoucí, aby se tato výuka stala pravidelnou a systematickou součástí školního vzdělávání. Jednorázové workshopy, které často nemají potřebný efekt, nestačí – obzvlášť pokud se k dítěti dostanou až na druhém stupni, například v osmé nebo deváté třídě. To už je pozdě. Ještě nás čeká práce, ale jsme na dobré cestě, aby socio-emoční výchova byla skutečně dostupná pro všechny děti a pomohla jim v rozvoji duševní odolnosti,“ dodala Laurenčíková s tím, že výuku by mohli zajišťovat například učitelé občanské výchovy.
V tom, že nové rámcové vzdělávací plány by měly tuto část rozvoje osobnosti podpořit, potvrdil pro CNN Prima NEWS i ministr školství Mikuláš Bek.
„Je evidentní, že žijeme v těžkých časech z hlediska psychické pohody či rovnováhy. Je dobře, že rámcový vzdělávací program akcentuje, že škola není jenom místo, kde do hlav dětí natečou znalosti. Ale i místo, které má formovat osobnost dětí tak, aby byly připraveny na tenhle svět,“ uvedl ministr Bek.
Jak bude problematika osobnostního rozvoje zaváděna do praxe, bude už ale na samotných školách a jejich ředitelích. „Bude to na nich a budou v tom mít veliký manévrovací prostor. Ale umím si představit, že to bude mít různé podoby, včetně tradiční terminologií řečeno předmětu,“ dodal ministr školství.
Učitel: Klidně bych zrušil matematiku, ale...
S tím, že by byl takový předmět správnou cestou, souhlasí i pedagog a psycholog, který je znám tím, že na sociálních sítích upozorňuje na přešlapy, které se ve školství dějí, Robert Čapek jako Líný učitel.
„Nápad sám o sobě je skvělý, ale podle mě totálně utopický. Už teď je v podstatě po revizi vzdělávacích plánů a tam už se hodina týdně nevyškrábne. Navíc už teď se píšou petice, že máme o jednu hodinu méně dějepisu. Pro mě za mě bych klidně zrušil tři hodiny matematiky, ale maturuje se z toho, dělají se z toho přijímačky a rodiče by zešíleli. V současné chvíli ale není průchodné zrušit matematiku, když rozhoduje o budoucnosti dětí,“ řekl CNN Prima NEWS Čapek, který dlouhá léta pracoval na několika školách jako školní psycholog.
Obavu má i z toho, zda by učitelé občanské výchovy na takový předmět stačili. „Tento předmět by byl osobnostně rozvojový, musel by to dělat někdo, kdo má znalosti psychologie. Pokud to dělají učitelé, dopadá to často fakt bledě. Naopak to může ukázat zvláštnosti mezi dětmi a ve výsledku naopak podpořit šikanu a učitel neví, co s tím dělat,“ doplnil Čapek.
Riziko nedostatku kvalitních učitelů
V tom s ním souhlasí i prezident Asociace ředitelů základních škol České republiky a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc.
„Riziko je i v tom, že pokud se to zavede jako samostatný předmět, tak se obávám, že nemáme dostatek pedagogů, kteří by to byli schopní kvalifikovaně vyučovat,“ řekl pro CNN Prima NEWS a tím, že je dobře, aby se ve školství cesta většímu důrazu na duševní zdraví otevřela.
„V každém případě je dobře, aby se děti po této stránce vzdělávaly, ale nemůže být jediná cesta. Je třeba, aby se do toho zapojili nejen vyučující v rámci nějakého předmětu, ale i školská poradenská pracoviště nebo preventisti,“ doplnil Zajíc.
V tom s ním souhlasí i Čapek a právě využití práce psychologů by podle něj byla tou nejlepší cestou. „Realizovatelné podle mě je, aby se vytvořilo systemizované místo školního psychologa a druhá cesta je opravdu školit občankáře a preventisty, aby svou práci dělali dobře a nebyli to jen formality a vyplňování papírů. Zaměřme se na zkvalitnění toho, co už dnes máme,“ doplnil Čapek alias Líný učitel s tím, že učitelé mohou využít i třídnických hodin.
Nové rámcové vzdělávací programy schválilo MŠMT koncem loňského roku a do praxe budou zaváděny postupně a to nejpozději do září roku 2027 (respektive 2031). Už od září 2025 podle nich budou moct jet školy, které se přihlásí do pilotního programu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ODS je skoro na mizině, ANO disponuje desítkami milionů. Jak vypadají účty stran před kampaní?
