Ministr Bek o násilí na školách a bezpečnosti
Kraje a obce by měly mít větší zodpovědnost za to, jak vypadají jimi zřizované školy, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Jeho návrh na převedení financování platů školních kuchařek a uklízeček ze státu na kraje a obce vyvolává kritiku jak u zástupců krajů a obcí, tak nově i v samotné vládě. Od koaličních lidovců dokonce zaznívají slova o tom, že Bek návrh nezvládl komunikovat. Ministr vysvětluje, proč je podle něj změna financování nutná a jakým způsobem samosprávy dostanou na platy peníze.
Jak bude od září 2025 vypadat financování nepedagogických pracovníků, tedy uklízeček, školníků a kuchařek? Ve Sněmovně stále leží návrh na refinancování.
Ta změna je součástí celé série návrhů, které by měly vést k větší zodpovědnosti krajů a obcí za to, jak vypadají jimi zřizované školy. Již za minulé vlády byla schválena vzdělávací strategie, která počítá s převedením financování některých nepedagogických pozic na zřizovatele. Důvody pro změnu jsou poměrně jasné a podstatné.
Dále čtěte: Třaskavý návrh o změně pohlaví rozdělil koalici: Respektujme důstojnost, apeluje TOP 09
Jaké jsou?
My jsme před čtvrtstoletím provedli obrovskou změnu ve školství. Stát přestal být zřizovatelem mateřských, základních a středních škol a zřizovatelská role přešla na obce. V případě středních škol na kraje. A stalo se to způsobem, který je pro ČR typický, změna byla pouze dílčí. Obce a kraje se staly zřizovateli, ale stát na sobě nechal prakticky kompletní financování škol. Právě proto přicházíme s návrhem, aby od 1. září 2025 přešla povinnost financovat platy nepedagogických pracovníků, zaměstnanců v údržbě, kuchyních, úklidu či administrativě, na zřizovatele. Současně s tím obce a kraje dostanou v rámci změny rozpočtového určení daní nové finanční prostředky, a to ve vyšším objemu, než dosud stát vyčleňoval na tyto platy ve státním rozpočtu.
Nicméně ten návrh ještě leží v Poslanecké sněmovně. Jakou má prioritu, aby se stihl projednat a od září už byla pravidla jasně stanovená?
Očekáváme, že schvalovací proces v parlamentu bude dokončen do konce března. To znamená, že během dubna by mělo být zcela jasné, jaké finanční prostředky jednotlivé obce obdrží. Cílem je, aby zřizovatelé měli dostatek času na plánování a přípravu na změnu financování nepedagogických pracovníků.
Samosprávy už avizují, že se naopak obávají, že novinka může vést k rušení škol nebo školek v nejmenších obcích. Respektive protestují s tím, že vyhrazené peníze budou stačit jenom těm větším. Hrozí to?
Nehrozí. Ministerstva školství a financí vytvořila pracovní skupinu se zastoupením Sdružení místních samospráv a Asociace krajů. I na základě zpětné vazby od nich jsme připravili mechanismus rozdělení finančních prostředků, který zvýhodňuje nejmenší zřizovatele. Potřebujeme zajistit dostupnost škol i v malých obcích, zejména pokud jde o mateřské školy. Systém je proto nastaven tak, že na dítě v mateřské škole půjde o 20 procent více peněz než na dítě v základní škole, protože péče o předškolní děti je náročnější. Tento přístup pomůže udržet provoz mateřských škol i v menších obcích.
Jak si tedy máme vysvětlit, že třeba Učitelská platforma nebo odbory samotné s tím návrhem zase tak nesouzní?
Odbory se obávají něčeho, co se beztak děje. Podle mě je pro odbory důležité, že se bude lišit odměňování nepedagogů v různých regionech, ale to je prostě realita. I dnes se to děje. Už nyní například hlavní město Praha musí dofinancovávat své školy, aby zajistilo dostupnost těchto profesí, protože mzdová úroveň v Praze je výrazně odlišná od venkovských oblastí. Ale odbory jsou prostě zastáncem toho, aby všichni dostali stejně bez ohledu na to, jestli pracují v Praze nebo na venkově. Což je legitimní postoj, ale já osobně si myslím, že není realistický.
Odbory mají tedy ještě výhrady. Budete s nimi znovu jednat?
Já s odbory jednám každý týden. Myslím, že si postupně vysvětlujeme výhody a rizika toho systému. Každá změna má nějaké přínosy a nějaká rizika. To je fér přiznat. Všichni relevantní aktéři budou mít možnost vznést své připomínky. Jsem přesvědčen, že naprostou většinu rizik dokážeme ošetřit tak, aby nový systém fungoval spravedlivě a efektivně.
Kvůli financování nepedagogů je nicméně kritická část koalice – lidovci i STAN, jehož jste členem. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dokonce podle webu Seznam Zprávy mluví o tom, že jste absolutně nezvládl komunikovat směrem ke zřizovatelům škol. Nebojíte se, že se na vašem návrhu nakonec koalice ani neshodne a předloha padne ve Sněmovně nebo v Senátu?
Naším cílem od začátku bylo nastavit spravedlivější a předvídatelnější systém financování nepedagogických pracovníků ve školách. Tento model vznikl na základě koaliční dohody, která byla potvrzena na podzim 2024 a znovu letos v lednu. Chápu, že se kolem návrhu objevují obavy a že v regionech zaznívá kritika, a proto jsme připraveni dál jednat se zřizovateli i s koaličními partnery. Pokud jde o komunikaci, uznávám, že zavádění takto velkých změn vždy vyvolává silné reakce, zejména pokud se blíží termín jejich platnosti. Změna ale nevznikla zčistajasna. O přechodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele se mluví roky a již předchozí vláda učinila první kroky tímto směrem.
Českem hýbe případ šikany dvanáctileté dívky v Hodoníně. Matka dívky říká, že šlo o dlouhodobou šikanu, kterou vedení školy neřešilo. To ředitel odmítá. Nicméně, jaká je v tomto případě podle vás zodpovědnost školy?
Šikana je naprosto nepřijatelná. Musíme se ale podívat na incidenty z poslední doby v širším kontextu. A nejenom u nás, ale i na Slovensku. Atmosféra ve školách se zhoršuje. Rostou obavy rodičů, dětí, učitelů. Na to musíme reagovat a cest k nápravě je několik. Řešení se nachází nejen ve školách, ale také v rodinách. Incident, který je v centru pozornosti, se odehrál mimo školu. Tam mají primární zodpovědnost vždycky rodiče. Ale na druhé straně je jasné, že kořeny mohou být i ve školních kolektivech. A tady má škola významnou úlohu. Chci počkat na zprávu policie a následně České školní inspekce. Každopádně míra našeho znepokojení je veliká. V pátek (rozhovor se uskutečnil ve čtvrtek, pozn. red.) se sejde společný tým, který jsme vytvořili ve spolupráci s ministerstvem vnitra po tragických událostech na Filozofické fakultě. V kontextu posledních incidentů budeme hledat způsoby, jak nastavit jasné a funkční standardy bezpečnosti ve školách.
Ještě se vrátím k té dívce. Už teď víme, co se jí stalo. Není na místě, aby se jí někdo z resortu školství omluvil?
Nechci v tuto chvíli komentovat jednotlivé aspekty případu, protože mám stále příliš málo informací. Chystám se do Hodonína, jakmile mi to můj program umožní, abych se na místě seznámil se situací. Je strašné, když se něco takového děje. Pro mě je to naprosto nepřijatelné.
Když budete mít možnost, budete se chtít setkat například s matkou děvčete, které bylo napadeno?
Ještě se chci seznámit se závěry policie, ale je to možné.
Říkal jste, že už spolupracujete s ministerstvem vnitra. To se bavíme o nějakých legislativních změnách?
Ano, my zvažujeme, zda nemá být v nějaké podzákonné normě stanoveno, co školy přesně musí dělat. Případ z Jižních Čech (kde student napadl učitelku, ta ho zpacifikovala, pozn. red.) ukázal, že škola byla dobře připravena díky tomu, že proběhlo cvičení s policií. A myslím si, že takové věci by se měly odehrávat všude.
Na podzim nebudete kandidovat do Poslanecké sněmovny, proč?
Mé rozhodnutí zrálo v posledních měsících a důvodem je snaha skloubit profesní a rodinný život. S působením v Poslanecké sněmovně je neslučitelný. Vzhledem k nástupu dcery do školy mohu žít trvale buď v Brně, Praze či někde jinde, nemohu však na několik dnů v týdnu odjíždět z domu na jednání Sněmovny v režimu, který je tam dnes obvyklý. Ve zbývajícím čase naší vlády se chci soustředit na dotažení rozpracovaných úkolů. Kolegyně a kolegy budu ze všech sil podporovat.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zpochybňování EU a NATO je špatné, hlásá Maláčová. O spolupráci s Konečnou ale jedná
