ZPRÁVY PLUS - 10.6. v 09:30
Regulace v dopravě z hlediska přechodu na elektromobilitu je potřeba, řekl ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS editor webu Autosalon.tv Jan Blažek. Pokud bychom transformaci nechali na trhu, zákazníci ani výrobci by prý po změně nevolali, protože je ekologie nezajímá. Expert z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní ČVUT Michal Vojtíšek souhlasil a dodal, že elektromobilitu je potřeba podpořit, jelikož nemáme plnohodnotnou náhradu za ropu.
Evropský parlament schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut se spalovacími motory. Nabízí se otázka, zda je nutné prosazovat elektromobilitu silou nařízení, nebo by bylo lépe nechat to na vývoji trhu?
„V oblasti osobní dopravy jsou regulace a nařízení shora nutností, aby se vše z hlediska emisí transformovalo ekologičtějším směrem. Pokud bychom to nechali čistě byznysově na trhu, zákazníci ani výrobci by po změně nevolali. Obecné blaho a fakt, že emisemi ze spalovacího motoru zhoršují život lidem, kteří automobil nemají, je nezajímá,“ podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS Blažek.
Automobilky i kupující by dál jeli v zajeté rutině. „Kdybychom měli dva obdobné produkty, z nichž jeden by byl sice ekologičtější, ale zároveň dvakrát dražší, vzal by si ten ‚zelenější‘ málokdo. Regulace je potřeba,“ zdůraznil editor Autosalonu.
Konec aut se spalovacími motory? Zhoubná zelená ideologie poráží rozum, zuří Skopeček
Zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 je podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka špatnou zprávou pro obyvatele Evropské unie. Návrh, který ve středu schválil Evropský parlament, místopředseda Sněmovny dokonce označil za zhoubnou zelenou ideologii.
Čekat na trh? Bude pozdě
Také podle experta z ČVUT Vojtíška nemůžeme čekat, až vše vyřeší ruka trhu. „To by se stalo ve chvíli, kdy bude cena ropy vysoká, že si zákazníci budou dobrovolně kupovat elektromobily. Jenže bude pozdě. Teď bychom měli elektromobilitu podpořit. Vzpomeňme na začátky počítačů i mobilních telefonů. Byla to velká těžká zařízení a teď z nich máme malé praktické krabičky. Stejně tak fotovoltaiky, ceny panelů za posledních 20 let spadly o 90 procent. Elektromobilita by v podobném horizontu mohla být konkurenceschopná,“ nastínil Vojtíšek.
Expert několikrát zdůraznil, že tlak na elektromobilitu se stává stále více důležitým. Důvod je jednoduchý, neumíme prý nahradit ropu biopalivy nebo jinými alternativními zdroji v takovém objemu, který v současnosti potřebujeme. Vojtíšek tvrdí, že abychom měli na co jezdit, musíme hledat nové zdroje. Elektřinu vyrobit umíme, ale s kapalnými palivy pro spalovací motory je to horší.
Stát vs. automobilky. Vznikne bizarní situace?
Všechny velké silnice v Evropě by měly být do konce roku 2025 vybaveny na každých 60 kilometrech dobíjecí stanicí pro osobní elektromobily a o pět let později i pro nákladní auta. Shodli se na tom ministři dopravy zemí Evropské unie. V Česku se loni prodalo 2 646 elektromobilů, což je 1,28 procenta z celkového počtu nově registrovaných aut.
Rusové už nechtějí Audi, BMW či Škodu, 60 procent by místo nich bralo nového Moskviče
Převzetí moskevské automobilky Renault ruským státem ukazuje, že Rusům je jedno, pod jakou značkou auta z továrny vyjíždějí. Znovuobnovený Moskvič vyvolává podle průzkumu zveřejněného agenturou TASS sympatie nadpoloviční většiny ruských zákazníků.
„Elektromobily se budou využívat hlavně na krátké vzdálenosti. Na dlouhé trasy je zde snaha vybudovat vysokorychlostní železnice, aby nabíjení nebylo tak důležité,“ myslí si Vojtíšek. Auto můžeme nabít klidně během desítek minut, ale varianta je i přes noc. „Automobil, který bude rozvážet poštu po městě, nebude rychlé nabíjení potřebovat,“ dodal odborník.
Blažek upozornil, že k tomu, aby se elektromobilita co nejvíce přiblížila současným zvyklostem motoristů, je opravdu nutné mít dobíječky po co nejkratších úsecích. V současnosti totiž dokáží vozy najet na jedno nabití 200 až 300 kilometrů.
„Tady nastane nejen u nás kámen úrazu. Trvá dlouho samotné vyřízení stavby stanic a jejich uvedení do provozu. Prodej automobilů poroste a výrobci dobíjecích bodů musí být před trhem,“ konstatoval Blažek.
Také samotný termín (do roku 2023) je podle editora spíše kratší, protože změna průmyslu bude opravdu velká. Automobilky jsou navíc flexibilnější než státy a instituce, bez kterých ale není šance elektromobilitu prosadit. Výrobcům prý vadí, že nemají celou transformaci pod kontrolou, takže nemohou ovlivnit například dostupnost a množství surovin.
Dále nejsou producenti schopni promluvit právě do dobíjecí infrastruktury. „Může nastat bizarní situace, kdy automobilky budou připraveny, ale infrastruktura, kterou měl na starosti stát, bude pokulhávat. Pro lidi nebude elektromobilita akceptovatelná,“ varoval Blažek.
