Dvacet obcí a malých měst v Mexiku v sobě skrývá turisty dosud neprobádaný poklad. Leží ve státě San Luis Potosí, který návštěvníkům nabízí pohled na skalní soutěsky, dechberoucí vodopády, tajnou zahradu Salvadora Dalího či „ptačí oceán“. Krásy ráje, který se nyní odkrývá světu, přibližuje redakce CNN.
Pouhých třicet minut jízdy z hlavního města stejnojmenného státu San Luis Potosí v Mexiku stačí lidem k tomu, aby si užili dosud neprozkoumané krásy tohoto regionu. Už z okénka vozidla mohou obdivovat pouštní kaktusy, statné borovice či pohoří Sierra Madre.
ČTĚTE TAKÉ: Horor v luxusním resortu. Na Maledivách útočil žralok, muži téměř ukousl nohu
Tento hornatý region skrývá nespočet přírodních pokladů. V průběhu let se přeměnil v centrum outdoorového dobrodružství: a rozhodně má co nabídnout. Ať už se jedná o majestátní hory, nejrůznější zákoutí deštných pralesů, tyrkysové řeky či burácivé vodopády. Dosud si vše vychutnávali zejména místní obyvatelé, pomalu se však neprobádané území Mexika začíná otevírat světu a lákat turisty.
- Laguna de la Media Luna
Zhruba dvě a půl hodiny na východ od města San Luis se turisté mohou ponořit do nadpozemské laguny Media Luna, kterou napájí hned několik pramenů. Odvážnější se mohou dostat pod hladinu, pokud se tedy jedná o zkušené potápěče. Jedná se o jedno z nejobvyklejších míst pro potápění v Mexiku – ačkoliv se nachází více než 160 kilometrů od oceánu.
Vedra pohltí i Evropu, varují experti. Dovolené ve Středomoří nahradí Balt a zdraží pojištění
V nadcházejících dekádách lidé zřejmě budou muset radikálně změnit způsob, jakým tráví dovolené v zahraničí. Může za to klimatická změna, píše britský deník The Telegraph. Podle zpravodajského webu budou dovolenkáři nuceni své cesty uzpůsobit rostoucím teplotám ve Středomoří nebo zaplatit více za pojištění. Britové předpovídají i rostoucí oblibu severských zemí či lyžařských středisek, která se přizpůsobují letním návštěvníkům.
Šest pramenů, které se do laguny vlévají, celoročně udržují teplotu vody těsně pod 30 °C. Díky stálému průtoku vody je hladina průzračná, a to zejména za úsvitu. Prosperující ekosystém je rájem pro želvy, různé druhy ptáků i jedinečnou vegetaci. Znalci se sem díky Juvenciu Martínezovi Floresovi sjíždějí už půl století.
„Media Luna nebyla příliš známá,“ říká pro CNN místní obyvatel města Ríoverde, který si zde před 50 lety otevřel obchod s potápěčskými potřebami. „Právě ten začal lidi přitahovat,“ pokračuje. Dnes ho návštěvníci najdou za stolem v obchodě, společně s jeho synem a spolumajitelem Saulem Martínezem Ramírezem, jehož děti jsou také potápěči.
Obdivovat zde můžete cennou 20 tisíc let starou lebku mamuta a desítky předhispánských figurek, které jsou vystaveny vedle potápěčského vybavení. Martínez starší uvedl, že starověké artefakty objevil na dně jezera v roce 1971 a vyzvedl je s pomocí archeologů.
- Puente de Dios
Zhruba hodinu cesty východně od Ríoverde se nachází Puente de Dios, které si zaslouží několikahodinovou prohlídku. V překladu „Boží most“ je ideální pro milovníky vody. Vstup vyjde na pět dolarů, tedy zhruba 120 korun. Při sestupu po stovkách schodů se před návštěvníky rozprostře prstenec vodopádů, které vyvěrají z hor.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trable Boeingu. Tři kilometry nad zemí se letounu utrhl kryt motoru, ukazují záběry
Stejnojmenný most parku vede k dalšímu vstupnímu bodu proti proudu řeky. Jakmile se člověk dostane dovnitř, začne proplouvat jeskyní připomínající katedrálu. Pod sebou spatří stříbřité ryby a temné tunely ve vápencových stěnách.
Bezpečnostní lana ve vodě pomáhají plavce stabilizovat. Hloubka křišťálově čistého přírodního bazénu místy přesahuje 18 metrů. Odvážní návštěvníci se mohou vydat na skalní římsy a skákat z útesů. Záchranné vesty jsou pro všechny povinné a jsou na místě k zapůjčení.
- Sótano de las Huahuas
Hodinu jízdy autem jižně od Ciudad Valles a necelou hodinu severně od Xilitly (jednoho z proslulých mexických Pueblos Mágicos) se mohou turisté vydat na pěší túru ke kráteru Sótano de las Huahuas. „Slova, fotografie ani video nedokážou zachytit každodenní výskyt tisíců a tisíců ptáků, kteří slétají ze srázů do mohutné kruhové díry v lese,“ popisuje redaktor CNN.
Papoušci všech barev předvádějí každodenní show hned dvakrát: za soumraku a při návratu ze Sótany. Tento zážitek mohou lidé absolvovat s průvodcem. K závratně velké jeskyni je dovede středně náročná túra trvající asi 30 minut. „Na dně je jeskyně velká jako fotbalové hřiště,“ líčí Estela Martínezová Santiagová, průvodkyně domorodého kmene teeneků z místní komunity San Isidro v obci Aquismón.
OBRAZEM: Podívejte se na pláže s nejmodřejší vodou světa. Nejvíce jich najdete v Evropě
Kde letos strávit dovolenou? Někteří se rozhodují podle zkušeností, další dají na doporučení či cenu a jiní se nechají vést barvami. Tak to aspoň udělal tým společnosti CV Villas, který vybral 200 nejoblíbenějších pláží světa a hledal ty s nejmodřejší vodou. Výchozím bodem byl RGB kód nejmodřejšího odstínu světa, který oficiálně vyhlásila Oregonská státní univerzita. Možná překvapivě se mezi ty nejvýraznější dostaly pláže v Evropě.
Pro lepší představu, dno se nachází zhruba 460 metrů pod okrajem. Je možné si domluvit i slaňování. Členité skalní stěny mezi vrcholem a dnem nabízejí bezpečná zákoutí pro nespočet papoušků a dalších zvířat. „Je to úplný ptačí oceán,“ řekla Elena Nilová, která přijela až z Chicaga.
- Surrealistická zahrada Las Pozas
Ti, co mají rádi kulturu a Salvadora Dalího, si zamilují zahradu soch Edwarda Jamese v Las Pozas. Nachází se ve městě Xilitla, necelé dvě hodiny jízdy jižně od Ciudad Valles, a je pravděpodobně nejkouzelnějším místem v regionu.
Za spojením divoké džungle a sochařského materiálu stál ve druhé polovině 20. století anglický básník a surrealistický umělec Edward James. Zahrada je dnes označována za jednu z nejvýznamnějších surrealistických památek na světě, připomíná CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Město nám ukradli turisté, zlobí se lidé z oblíbené dovolenkové destinace. Vyrazili do boje
Je příznačné, že James byl přítelem a finančním podporovatelem Salvadora Dalího, když v tomto „kouzelném městě“ vytvářel tajnou sochařskou zahradu. Své surrealistické stavby a konstrukce na místě navrhoval a vytvářel od 60. do 80. let 20. století s pomocí místních dělníků. „Studoval literaturu, nikoliv architekturu. Byl však architektem představivosti,“ říká průvodce Obed Zumaya Márquez.
Prohlídka s průvodcem – na kterou je třeba se předem objednat – návštěvníky provede po masivních kamenných schodištích, pod stěny z „betonového bambusu imitující lesní vegetaci a další fantastické výtvory.
