Uprchlíci se z nádraží přesouvají do stanového městečka
Pro několik stovek ukrajinských uprchlíků se budova pražského hlavního nádraží stala nechtěným novým domovem. Už první pohled na „uprchlickou halu“ ale naznačuje, jak zoufalá je situace co se týče lůžkových kapacit. Chodbu v historickém křídle nádražní budovy totiž lemují spacáky, deky, kočárky a igelitové pytle. Ukrajinští Romové musí každý den přespávat na tvrdé podlaze. Situaci na hlavním nádraží přibližuje fotoreportáž CNN Prima NEWS, snímky si můžete prohlédnout ve velké fotogalerii níže.
„My spacák nemáme, jen tenkou deku. Společně s našimi dětmi spíme na zemi skoro týden, občas nás krajané pustí i na lavičku. Jsem ráda, že je teď takové teplo, jinak bychom asi umrzli. Lůžko už na nás nezbylo,“ řekla reportérovi CNN Prima NEWS jedna z romských uprchlic. Do České republiky přijela vlakem společně se svými třemi dětmi a dalšími šesti rodinnými příslušníky, zatímco muži zůstali na Ukrajině.
Neméně početným příbuzenstvem se mohou chlubit i další romské rodiny, které v nedávné době dorazily do Prahy. I ty mají problém sehnat důstojný nocleh. Hledání alespoň dočasné střechy nad hlavou nicméně komplikuje skutečnost, že se Romové snaží celou dobu držet pohromadě a odmítají se rozdělit.
„Jsme jedna rodina, musíme držet při sobě. Co bychom pak dělali, kdyby každý skončil někde jinde? Nikoho tu neznáme,“ dodala romská běženkyně z Ukrajiny. O tom, že by se mohla brzy přemístit do nově vybudovaného stanového městečka na pražské Tróji, dle svých slov nevěděla. „Nikdo mi nic neřekl,“ odvětila.
Uznala, že zabavit nejmladší je v těchto dnech tím největším oříškem. „Chvilku na ně nedáváte pozor a jednoduše utečou o patro níž mezi lidi nebo na nástupiště k vlakům. Už to naštěstí nedělají, mají to od nás zakázané. Nemáme ale žádné nápady, jak je zaměstnat. Ani nevíme, jak dlouho tu ještě budeme,“ postěžovala si dále ukrajinská Romka.
Přestože část uprchlíků v průběhu sobotního dopoledne opustila prostory hlavního nádraží, na místě se stále zdržovaly desítky běženců. „Zatím nikam nepotřebujeme,“ konstatovala krátce postarší romská žena, zatímco pozorovala svá rozdováděná vnoučata, která kličkovala mezi překvapenými náhodnými kolemjdoucími.
Děti se ale dle všeho dokážou zabavit samy. Občas si hrály s dobrovolníky, pokud měli zrovna trochu volného času, jindy sledovaly videa na mobilním telefonu. Ty nejtroufalejší občas požádaly kolemjdoucí lidi o drobné. Jazyková bariéra je v tomto případě příliš netrápila – že požadují peníze, naznačily reportérovi CNN Prima NEWS známým gestem ruky nebo otevřenou dlaní.
„Občas to takhle zkouší, no. Jak dospělí, tak malé děti – ty spíše, protože se nebojí doběhnout a oslovit náhodné kolemjdoucí. Stačí je ale ignorovat, na nikoho netlačí a nechají vás záhy být,“ poradila jedna z dobrovolnic, která na místě pomáhala s tlumočením z ukrajinštiny do češtiny.
Zabavit děti je pro čekající ukrajinské uprchlíky velký oříšek. Zdroj: Viet Tran
V registrační hale pro uprchlíky se dále nachází několik stolů a laviček, stany dobrovolníků i pultík s občerstvením. U něj bývá zpravidla nejrušněji – podává se tam teplá instantní polévka, pečivo či nápoje. „Je to lepší než nic. Nemáme na vlastní nákupy. Jsme vděční za to, že se o nás dobrovolníci starají,“ vyjádřila svůj vděk ukrajinská maminka, zatímco se snažila uspat batole v kočárku.
Většina uprchlíků má romské kořeny, dobrovolníci ale při registraci naráží na jedince s dvojím občanstvím – třeba maďarským a ukrajinským. V takovém případě ale tito běženci nemají nárok na humanitární pomoc a speciální status, který by jim umožnil čerpat další mimořádné výhody.
Někteří uprchlíci si mohli odpočinout na jedné z mála dostupných laviček. Zdroj: Viet Tran
Česká republika vydala k sobotnímu dni 341 308 víz dočasné ochrany. V pátek jich přibylo 1 143, téměř o 600 méně než před týdnem, zveřejnilo ministerstvo vnitra na sociálních sítích.
Úřady ale zatím nemají informace o tom, kolik uprchlíků zůstává na českém území. Někteří se vracejí na Ukrajinu, nebo se přesouvají do dalších zemí. Vízum otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
