Ukrajinci a očkování na covid
Migrační vlna z Ukrajiny způsobená ruskou agresí s sebou přináší zdravotní rizika do budoucna. Odborníci upozorňují na nízkou proočkovanost, a to nejen proti covidu, ale také vůči nemocem jako je například tuberkulóza. Povinná dětská očkování má podle odhadů odborníků asi polovina uprchlíků z Ukrajiny, očkováno proti nemoci COVID-19 je pak méně než 30 % běženců.
K nutnosti očkování příchozích vyzval předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Připravujeme aktualizaci doporučení k očkování ukrajinských osob u nás ve spolupráci s praktiky pro děti a také epidemiology. Nestandardní schémata pro nestandardní dobu. Pokud pomáháme uprchlíkům, pak také pomáhejme s jejich očkováním. Ti, co přichází, jsou proočkováni tak z 50 %,“ uvedl Chlíbek na Twitteru.
Připravujeme aktualizaci doporučení k očkování UA osob u nás,ve spolupráci s praktiky pro děti a také epidemiology.Nestandardní schémata pro nestandardní dobu.Pokud pomáháme uprchlíkům,pak také pomáhejme s jejich očkováním.Ti co přichází jsou proočkováni tak z 50 %.
— Roman Chlíbek 🇨🇿 (@RomanChlibek) March 24, 2022
Covidové riziko
To se však podle Chlíbka týká všeobecně očkování jako takového. Situace s covidem je ještě horší. „Proočkovanost na covid je ještě nižší, kolem 30 %,“ doplnil vakcinolog pro CNN Prima NEWS.
Ukrajina přitom před začátkem války procházela do té doby největší vlnou nemoci COVID-19, v některých dnech registrovala přes 43 tisíc nakažených. Se začátkem konfliktu však čísla klesla na nulu, důvod je nasnadě – testování prakticky skončilo. Plně proočkováno je přitom kolem 35 % Ukrajinců.
Ministerstvo zdravotnictví již počátkem března avizovalo, že na situaci bude reagovat. „Uprchlíkům z Ukrajiny bude nabídnuta možnost očkování na COVID-19,“ sdělil pro CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Ministerstvo však dlouho nemělo údaje o počtu příchozích, kteří by nabídku na očkování využili. „Požadované informace chystá Ústav zdravotnických informací a statistky do svých monitorovacích zpráv, k dnešnímu dni však tyto údaje ještě nejsou k dispozici,“ reagoval minulý týden na dotaz CNN Prima NEWS mluvčí resortu Ondřej Jakob. Na dotaz, zda má již ministerstvo data k dispozici, nyní Jakob nereagoval.
Při letmém pohledu na počty vykázaných očkování v České republice to však na větší zájem o vakcinaci neukazuje. Zájem o očkování proti covidu totiž každým týdnem klesá a pohybuje se v řádu nízkých jednotek tisíc denně.
Hrozí návrat tuberkulózy?
Hrozba se však netýká jenom covidu. V doporučení České vakcinologické společnosti ze začátku března, kterým se řídí i ministerstvo zdravotnictví, odborníci doporučují přeočkovat všechny děti i dospělé, kteří nemohou doložit absolvování povinného očkování například originálem, kopií nebo fotografií očkovacího průkazu. Vyžadované je očkování všech dětí pro přijetí do státních školek.
České i ukrajinské děti se povinně očkují proti záškrtu, tetanu, černému kašli, poliomyelitidě a nákazám způsobeným Haemophilus influenzae typ b, proti virové hepatitidě typu B, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím MMR. Určité vakcíny jsou na Ukrajině jiné než v ČR, ale dají se tuzemskými nahradit.
Výskyt některých nemocí, proti kterým se povinně očkuje, je na Ukrajině vyšší než v Česku. Asi patnáctkrát častější je tuberkulóza, více se vyskytují i spalničky nebo HIV. U těchto nemocí tvořily i před začátkem uprchlické krize importy z Ukrajiny značnou část tuzemských případů.
Proti tuberkulóze se v ČR očkovat přestalo v roce 2010. Kromě malého šíření nemoci byly důvodem i poměrně závažné nežádoucí účinky očkování. Podle člena výboru vakcinologické společnosti a dětského lékaře Daniela Dražana ale není důvod české děti preventivně proti TBC doočkovávat.
