Tempo bojů na Ukrajině se sice zpomalilo, řada expertů ale předpokládá, že se na frontě nyní schyluje k něčemu zásadnímu. List The Wall Street Journal popsal šest faktorů, které ovlivní průběh zimní války. Další vývoj konfliktu podle něj určí výsledek masakru u Bachmutu nebo míra připravenosti ruské obrany.
Napoleon Bonaparte i Adolf Hitler si v zimě na ruských pláních vylámali zuby, teď musí Rusko ochutnat svoji vlastní medicínu. Bojuje totiž v mrazech ve válce, kterou samo začalo.
Jak tuhá bude zima?
Právě počasí bude podle The Wall Street Journal logicky prvním faktorem, který určí následující vývoj války. Na Ukrajině i v Rusku totiž doznívá období rasputice, během které se nezpevněné cesty proměňují v neprostupnou bahenní lázeň. Teploty sice padají pravidelně pod bod mrazu, ještě ale není taková zima, aby zem ztvrdla.
Ve chvíli, kdy se teploty překlopí do minusu, očekávají odborníci protiútok Ukrajiny, která využívá kratších zásobovacích tras. Čím „příznivější“ budou podmínky pro ofenzivu, tím hůře se bude v zimě přežívat civilistům. Často bez energie, v chladu a pod neustálými ruskými útoky. „Takové bombardování ale v minulosti jen zřídka přineslo nějaký úspěch na bojišti,“ uvedl The Wall Street Journal.
Kdo získá Bachmut?
Dalším faktorem, který ovlivní průběh války, bude ukončení bitvy o Bachmut, který se naneštěstí stal v posledních měsících hlavním hostitelem válečných masakrů. Krajina kolem města připomíná postapokalyptickou pustinu. Stále se ale bojuje spíše na východ od centra. The Wall Street Journal předpokládá, že pokud by se boje přesunuly přímo do města, mohli by mít navrch Ukrajinci.
Konec bojů už na jaře? Experti popsali čtyři scénáře vývoje války na Ukrajině
Skončí válka už příští rok, nebo se protáhne až do roku 2024? Nad tím se zamysleli vojenští experti oslovení BBC, kteří představili odlišné pohledy na budoucí vývoj války na Ukrajině. Podle některých ustane střelba už na jaře, jiní očekávají, že válka jen tak neskončí.
Také Rusové mají ale velkou motivaci město dobýt. Zabrání Bachmutu by bylo politickým skalpem pro Vladimira Putina, šéfa vagnerovců Jevgenije Prigožina i generála Sergeje Surovikina, který ruskou válku na Ukrajině momentálně vede.
Kudy povede ukrajinský útok?
Vojenští odborníci včetně analytika Lukáše Visingra se domnívají, že Kyjev brzy spustí další mohutnou ofenzivu, podobnou té, při které síly Ukrajiny osvobodily Charkovskou oblast. The Wall Street Journal poznamenal, že se jasně nabízejí dvě varianty útoku – buď směrem na Melitopol s cílem odříznout Krym od zbytku ruských pozic, nebo v oblasti Svatove na Donbasu.
Tuší Rusové, co Kyjev chystá?
Stejně jako na úspěchu ukrajinské ofenzívy závisí osud války také na připravenosti ruské obrany. Podle expertů je zřejmé, že i Moskva tuší, že Ukrajina něco chystá. Zjistí ale včas, kde útok skutečně začne?
Takhle pálí Dana. Ukrajinci si pochvalují českou houfnici a ukázali, jak ničí Rusy na Donbasu
Ukrajinská zpravodajská agentura Unian s odkazem na reportáž ukrajinské stanice TSN informovala o tom, že armáda Kyjeva už naplno využívá české houfnice Dana, a to i v současných bojích na Donbasu. Pomocí zbraně československé výroby ostřelují Ukrajinci ruské pozice v okolí města Avdijivka.
Rusko podle The Wall Street Journal opevňuje své obranné pozice na Ukrajině a vybudovalo hned několik nových zákopových linií, kterými se mimo jiné snaží chránit i Krym.
Nebo zaútočí Moskva?
Americký list také zvažuje možnost, že to bude Rusko, kdo jako první během zimy zaútočí. V armádě Moskvy totiž přibývají desetitisíce čerstvě vycvičených branců. Roste tak riziko, že bude mít útočník takový počet mužů, že znovu podnikne výpad i z území Běloruska.
Odborníci ale upozorňují, že nezkušení rekruti budou jen stěží bodovat tam, kde již dříve selhala lépe vycvičená ruská armáda.
Nehynoucí podpora Ukrajiny?
Průběh války na Ukrajině neovlivňuje jen postup v první linii, ale také diplomatická jednání na pozadí bitevní vřavy. The Wall Street Journal vnímá, že cesta Volodymyra Zelenského do USA ukázala, že spojenectví mezi Kyjevem a Washingtonem zůstává silné. Ani žádný z jiných států, které doposud podporovaly Ukrajinu, nehodlá na svém postoji nic měnit.
Na druhé straně se ale objevují hlasy, které volají po rychlém ukončení války, a to i za cenu ústupků Moskvě. Nositelem této myšlenky je například francouzský prezident Emmanuel Macron.
