Nouzový stav v Kanadě
Kanadský premiér Justin Trudeau v pondělí poprvé využil zákon o nouzovém stavu (Emergencies Act), který dává vládě široké pravomoci pro potlačení vlny dopravních blokád. Vláda například oznámila záměr odstřihnout demonstranty od zdrojů peněz. Podle některých kritiků už ale Trudeau zašel příliš daleko a v Kanadě prakticky vyhlašuje stanné právo.
„Blokády poškozují naši ekonomiku a ohrožují veřejnou bezpečnost,“ řekl Trudeau na tiskové konferenci po oznámení svého rozhodnutí. „Nemůžeme povolit a nepovolíme pokračování ilegálních a nebezpečných aktivit,“ řekl premiér, který v poslední době čelil kritice kvůli tomu, že podle mnohých federální vláda nepostupovala ve věci dostatečně důrazně.
Zákon o nouzovém stavu vstoupil v platnost v roce 1988 a od té doby nebyl nikdy použit. Je určen pro „naléhavé a kritické situace“, jejichž řešení přesahuje kapacity jednotlivých provincií. Vláda podle něj může přijmout „zvláštní dočasná opatření, která by za normálních okolností nemusela být vhodná,“ uvádí zákon. Mezi ně patří i pravomoc policie udělit pokutu či dokonce zatknout demonstranty blokující hraniční přechody. Banky by pak mohly zmrazit finanční prostředky určené pro podporu Konvoje svobody.
Nouzová opatření jsou vládě k dispozici ihned po jejich vyhlášení, kabinet však potřebuje získat do sedmi dnů souhlas parlamentu. Šéf Nové demokratické strany (NDP) Jagmeet Singh v pondělí řekl, že ačkoliv rozhodnutí považuje za důkaz Trudeauova selhání, tak jeho strana použití zákona v parlamentu podpoří, což bude premiérově menšinovým liberálům stačit, poznamenává televize CBC.
Proti využití nouzového zákona se nicméně ohradili premiéři provincií Alberta Québec, Manitoba a Saskatchewan, podle nichž není zapotřebí. A kritika přichází i z USA. „Kanada se stala diktaturou. Trudeau opustil město a ze svého bunkru nazývá kamioňáky nacisty,“ nebral si servítky známý konzervativní komentátor Tucker Carlson, který nová opatření přirovnal ke stannému právu.
Nepřátelé státu
„Trudeau má moc donutit banky, aby zmrazily účty, a pojišťovny, aby vypověděly smlouvy. To znamená, že ti lidé vlastně nemohou žít v Kanadě. Jsou nikdo, nepřátelé státu a budou zlikvidováni,“ dodal Carlson.
Protesty vypukly v Kanadě v lednu, kdy stovky kamionů zablokovaly dopravu v centru velkých měst, zejména v metropoli Ottawě. Tam nyní podle agentury AFP nadále zůstává zaparkovaných asi 400 vozidel, u nichž pobývá velké množství protestujících.
Demonstranti minulý víkend zablokovali dopravu rovněž na mostě Ambassador Bridge, který spojuje Detroit v USA a kanadské město Windsor. Jedná se o hlavní zásobovací tepnu mezi USA a Kanadou, přes kterou plyne čtvrtina veškerého vzájemného obchodu obou zemí. Blokádu policie rozehnala v neděli po sedmi dnech i po naléhání Bílého domu. Při zásahu zatkla 12 lidí. Neprůchodnost mostu způsobila v regionu velké ekonomické ztráty.
Protestující zastavili dopravu i na několika dalších méně významných přechodech. Na přechodu u kanadského města Coutts v Albertě, který je také neprůjezdný už týden, v pondělí policie zatkla 11 lidí, kteří se podle ní chystali zaútočit na policisty, pokud by chtěli blokádu rozehnat. Úřady zatčeným zabavily 13 pušek, ruční zbraně, neprůstřelné vesty a velké množství munice.
Ottawa ruší opatření
Demonstrace původně mířily na požadavek povinného očkování pro řidiče kamionů mířících do USA, protestující pak ale začali požadovat zrušení všech koronavirových restrikcí či demisi Trudeauovy vlády.
Premiér provincie Ontario, kde leží Windsor i Ottawa, v pondělí ráno oznámil, že se chystá skoro všechna protiepidemická opatření zrušit, mezi nimi zejména nutnost prokazovat se očkovacím průkazem pro přístup na určitá veřejná místa.
