Odsunutý tendr na dostavbu Dukovan připomíná sedm let starou temelínskou blamáž. Zdroj: ČTK
Výběrové řízení na výstavbu nového jaderného bloku v elektrárně v Dukovanech se do konce letošního roku nevypíše. Přitom energetická společnost ČEZ, kterou ze 70 procent vlastní stát, je připravena tendr zahájit. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se nechal slyšet, že by bylo nejlepší, aby soutěž vypsala až vláda, která vzejde z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Česku tak možná hrozí blamáž z jara 2014, kdy byl odpískán tendr na rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně.
Zdá se, že vláda není schopna nebo spíše ochotna rozhodnout, zda k dostavbě dukovanské jaderné elektrárny přizvat také dodavatele z Ruska a Číny, kteří mají o zakázku eminentní zájem. Vládní výbor pro jádro totiž nepřinesl usnesení k bezpečnosti, tedy postoj k otázce vyloučení ruských a čínských uchazečů. Debata o této otázce se tedy přesunula až na leden.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) se totiž bez schválení bezpečnostních parametrů nedá tendr vypsat. Je prý také nutné minimalizovat riziko, že projekt zastaví některá z příštích vlád. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová si ale myslí, že pravý důvod odložení soutěže na budování nových dukovanských bloků je jiný. „Podle mě není připraveno předpolí pro vyjednávání s Evropskou komisí, aby mohl ČEZ získat veřejnou finanční podporu pro takovou investici,“ uvedla nedávno v pořadu K věci na televizní stanici CNN Prima NEWS.
O stavbu jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností. Jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Výběrové řízení sice nevyhlašuje vláda, nýbrž energetická společnost ČEZ, podmínky soutěže ale musí posvětit jak vláda, tak Parlament.
Temelínské memento
Tendr na dostavbu elektrárny v Dukovanech ale není první, který se bude v novodobé české historii vypisovat. Už v roce 2009 vyhlásila veřejnou soutěž energetická skupina ČEZ, ovšem tehdy šlo o dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně. Jeho instalovaná kapacita se měla ze současných 1 000 megawattů zdvojnásobit.
Do tendru se přihlásili pouze tři adepti, tedy poloviční počet v porovnání se situací kolem Dukovan: francouzská společnost Areva, rusko-české konsorcium Mir 1200 (tvořené společnostmi Atomstrojexport a Škoda JS) a americký Westinghouse. ČEZ později vyřadil Arevu s odkazem na to, že se v její nabídce vyskytovaly vady. Francouzi mimo jiné přišli s reaktory EPR 1 600, které měly vyšší výkon, než ČEZ požadoval. Areva se proti vyřazení ze soutěže bránila soudní cestou a spor chtěla hnát až před Evropskou komisi. Rozšířený Temelín měl začít vyrábět proud v roce 2025.
Jenže záměr se nakonec neuskutečnil. „Vidle“ do tendru hodil pád vlády Petra Nečase (ODS) v červnu 2013. Šlo o jeden z prvních signálů, že z dostavby Temelína sejde. Dalším byly dozvuky hospodářské krize z let 2008 a 2009, jež způsobila pokles ceny elektřiny a ekonomická efektivnost stavby se výrazně zhoršila. V době vypsání tendru se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 80 eur za megawatthodinu, o pět let později to bylo jen mírně přes 30 eur. Aby se stavba dvou bloků v Temelíně tehdy vyplatila, potřeboval by ČEZ buď ceny elektřiny přes 70 eur za megawatthodinu, nebo státní podporu.
Bez jádra to nepůjde
A právě dohady kolem poskytnutí státní podpory nakonec vyústily v definitivní konec příběhu o budování nových jaderných reaktorů v Temelíně. Volby do Poslanecké sněmovny na podzim 2013 totiž daly vzniknout koaličnímu kabinetu složenému z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, který se záhy nechal slyšet, že stát se na dostavbě Temelína nebude nijak finančně podílet. ČEZ tendr zrušil v dubnu 2014. Díky tomu skončily i spory s francouzskou společností Areva. Přestože se záhy objevily informace o možném vypsání nové soutěže, k ničemu takovému nedošlo. Pozornost se nakonec přesunula k Dukovanům, jejichž reaktory se pomalu ale jistě blíží k hranici své životnosti.
Diskuse se také vedou kolem nutnosti rozvoje jaderné energetiky v Česku. Poslední verze státní energetické koncepce z roku 2015 vláda s jádrem v tuzemském energetickém mixu počítá. Jádro se navíc na výrobě elektřiny loni podílelo z necelých 40 procent a jeho význam se v čase zvyšuje. Budeme-li chtít postupně utlumovat produkci elektrické energie z uhelných elektráren a současně dostát závazku snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990, bez jaderných elektráren se obejdeme jen těžko.
„Pokud bychom měli nahradit uhelné elektrárny plynovými, pak je třeba si uvědomit, že plyn není klimaticky příznivý zdroj,“ zdůraznila Dana Drábová v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Podle ní také na půdě Evropské unie probíhají „zuřivá jednání“, zda jadernou energetiku zařadit mezi takzvaně čisté zdroje. „Šéf francouzské energetické společnosti EDF se vyjádřil, že jaderná energie by tam zařazena být měla. Tím pádem by Česko získalo silného spojence,“ dodala. Podle ní by také byla „naprosto nemožná reputační situace“, pokud by se tendr na dostavbu Dukovan vyhlásil a pak opět zrušil jako v případě Temelína.
