Válka na Ukrajině (1. 6. 2023)
Zvažte svoji očekávanou protiofenzivu namířenou proti Rusům, varuje Ukrajince maďarský premiér Viktor Orbán. Podle něj má útočící strana vždy vysoké ztráty a místo eskalace bojů je potřeba zahájit mírová jednání. Maďarský předseda vlády to prohlásil ve vysílání státního rádia.
Orbán apeloval na Kyjev, aby upustil od protiofenzivy, neboť při ní může přijít o velký počet vojáků. „V zemi, jež má jen zlomek populace v porovnání s nepřátelskou stranou, znamená rozsáhlá ofenzivní akce v daných podmínkách zahájení krvavé války,“ prohlásil maďarský premiér s odkazem na svou rok a půl trvající zkušenost z vojenské služby.
Zdůraznil, že je proto nutné se protiofenzivě vyhnout. „Musíme před protiofenzivou udělat všechno, abychom obě strany přesvědčili, že je nutné vyhlásit příměří a zahájit mírová jednání,“ uvedl Orbán.
ČTĚTE TAKÉ: Rusové zasypali minami celou frontu. Šlápnou na ně stovky civilistů, bojí se experti
Během rozhovoru si v této souvislosti postěžoval, že je jediným evropským premiérem, kterému jde o mír. „Jakožto Maďar si musíte stát za rozhodnutím, které je správné,“ dodal Orbán.
Nejedná se o první takový výrok předsedy maďarské vlády. Před časem například v rozhovoru pro Bloomberg prohlásil, že v boji proti podstatně většímu Rusku Ukrajinci nemůžou zvítězit. Řekl to poté, co vetoval jeden z dalších podpůrných balíčků z dílny Evropské unie.
Za tato slova to Orbán od Ukrajinců schytal, jak informuje například deník Ukrainska Pravda. Tiskový mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko řekl, že Orbánovi zjevně nezáleží na tom, kdo koho napadl. „Je přesvědčen, že Ukrajina nemůže vyhrát válku. Kreml se může radovat. Hlava maďarské vlády sňala z Ruska zodpovědnost za agresi proti Ukrajině,“ reagoval Nikolenko.
Podmínky si kladou obě strany
Orbánova slova přichází krátce poté, co se Rusko i Ukrajina odhodlaly zveřejnit své podmínky pro nastolení míru. Moskva například požaduje, aby se Ukrajina vzdala snah o vstup do Evropské unie či Severoatlantické aliance (NATO), dále aby přenechala Rusku dobytá území na Ukrajině, uznala ruštinu jako úřední jazyk či zajistila bezpečí ruskojazyčnému obyvatelstvu na celém svém území.
Kyjev reagoval vlastním seznamem. Požaduje stažení ruských sil z ukrajinského mezinárodně uznávaného území. Dále chce, aby Moskva uznala rozpad Sovětského svazu a svrchovanost postsovětských republik, vydání válečných zločinců a lidí odpovědných za zahájení války či vytvoření demilitarizované zóny na hranicích Ruska s Ukrajinou. Kyjev zmiňuje také válečné reparace či možnost kontroly ruského jaderného arsenálu.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak dodal, že ruské požadavky dokazují „právní a faktickou nezpůsobilost ruského vedení“.
"Demands of #Russia" told through the Ministry of Foreign Affairs of the RF rather confirm the legal and factual incapacity of the Russian leadership. Therefore, only "the conditions of #Ukraine" are realistic...
— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) May 27, 2023
Immediate withdrawal of all troops from the sovereign territory of…
