Orel mořský se po mnohaměsíční léčbě mohl vrátit do přírody

Několik příštích let ho budou moci sledovat pomocí vysílačky, kterou má na zádech. Orel mořský je kriticky ohrožený druh, na Vysočině nyní hnízdí 13 párů, řekl novinářům ředitel stanice Zbyšek Karafiát.

Orel trpěl plísní vzdušných vaků a zlomenou nohu

Jeden pár se uhnízdil i u Horní Cerekve. Jeho mládě našli loni v červenci chlapci, kteří se šli koupat. Mysleli si, že našli káně. Donesli ho na obecní úřad, kde ho v místní knihovně uložili do truhly. „Když jsme pro káně přijeli, až na místě jsme zjistili, že se jedná o trochu většího dravce,“ řekl Karafiát. Veterináři díky rentgenovým snímkům zjistili, že orel má plísňové onemocnění vzdušných vaků, kvůli kterému nedokázal udýchat lov kořisti, proto hladověl.

Komplikovanou léčbu znesnadňovalo i to, že zvíře mělo navíc zlomenou nohu. Náklady na léčbu odhadl Karafiát na několik desítek tisíc korun.

O jeho stavu v přírodě bude informovat vysílačka

Součástí rekonvalescence orla, který byl kroužkovaný už na hnízdě, byl i pobyt ve velké voliéře, kde se mimo jiné potvrdilo, že dokáže lovit. S vypuštěním do přírody záchranáři čekali kvůli počasí, původně bylo naplánované na prosinec. Bylo ale důležité, aby nebyly silné mrazy a zamrzlé rybníky.

Vysílačka, se kterou odletěl, bude pracovníky stanice průběžně informovat o tom, kde se orel nachází. Měli by ho tak najít v případě, že bude zesláblý. Vysílačka se nabíjí pomocí solárního článku, fungovat by měla několik let. Obdobnou životnost mají také pásky, které ji drží na orlovi. Po několika letech se rozpadnou a zvíře vysílačku ztratí. Bude to zřejmě dříve, než dospěje. „Nás bude samozřejmě zajímat mimo to, v jaké je orel kondici a jak se dokázal uplatnit v přírodě, i to, jestli se bude pohybovat v okrsku třeba České republiky, nebo jestli poletí někam do zahraničí. A jestli se bude vracet k nám,“ řekl Karafiát.

Orel se dožívá 30 i více let

Orli mají většinou jedno až dvě mláďata, dospívají jako pětiletí. Ve volné přírodě mohou žít okolo 30 let, v zajetí při vhodné péči i déle.

V přírodě nemají orli přirozeného nepřítele, nejvíce je ohrožuje člověk.

Každoročně se řeší otravy, zejména právě u orlů mořských. Jsou mrchožrouti, vyhledávají uhynulou kořist. A když je na zemi otrávená kořist, tak se orel dokáže také otrávit. V letošním roce už jsme řešili dva takové případy,“ řekl Karafiát.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) patří mezi zvláště chráněné druhy v nejvyšší kategorii kriticky ohrožený.

Otravy

Přestože je pokládání otrávených návnad v přírodě zakázáno více než 50 let, v poslední době se stalo módním prostředkem v boji se „škodnou“. Nejčastěji zneužívaný bývá zakázaný insekticid Furadan, jehož účinnou látkou je karbofuran. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoli živého.

Mezi dalšími oběťmi jsou orli skalní, luňáci červení i hnědí, sokoli stěhovaví, káně rousné i lesní, straky, vrány, krkavci, ale i domácí psi a kočky.

Jak postupovat při nálezu podle České společnosti ornitologické

Na nic nesahejte!

Nedotýkejte se návnady ani mrtvých zvířat, zabraňte v přístupu dětem a domácím zvířatům. Nepoškoďte stopy na místě nálezu (s ničím nehýbejte, nešlapte zbytečně okolo).

Zdokumentujte!

Je-li to možné, vše vyfotografujte, nafilmujte nebo alespoň zakreslete.

Ohlašte neprodleně nález ČSO!

Volejte (+420) 606 412 422 Klára Hlubocká, email: hlubocka@birdlife.cz

Případně (+420) 773 380  285, Zdeněk Vermouzek

Čím dříve se k nálezu dostanou povolané osoby, tím je větší šance na dopadení pachatele.

Orli, netopýři, ledňáček i kulíšek

Stanice v Pavlově funguje přes 30 let. Obecně prospěšná společnost působí v celém kraji, pořádá také různé akce a prohlídky pro školy a veřejnost. Zaměstnává i lidi se zdravotním znevýhodněním. Loni přijala rekordní počet zvířat. Bylo jich 1291, o 127 víc než v roce 2022, nejčastěji to byli zranění a nemocní ptáci. Téměř polovinu živočichů, o které v Pavlově pečovali, tvořila mláďata. Mezi zvířaty, o které se ošetřovatelé stanice starali, byly i kriticky ohrožené druhy. Kromě orla mořského i netopýr černý a také silně ohrožené druhy, mezi které patří dudek chocholatý, ledňáček říční nebo kulíšek nejmenší.