Američtí váleční veteráni před kongresmany popsali hrůzy, které zažili při ústupu jednotek USA z Afghánistánu. Došlo na mrazivá vyprávění například o sebevražedném útoku, při kterém na letišti v Kábulu zemřely téměř dvě stovky lidí, během nichž se jeden z vypovídajících neubránil slzám. Úprk amerických sil z Afghánistánu byl podle něj katastrofa.
Jedním z vypovídajících veteránů byl někdejší seržant od amerických mariňáků Tyler Vargas-Andrews. Ten byl přímo na letišti v Kábulu, při kterém došlo k sebevražednému útoku islamistů. U letiště se v té době tísnily davy Afghánců, kteří se chtěli společně s Američany dostat pryč ze země. O výpovědi informují zahraniční média v čele se CNN.
Výsledek bombového útoku byl zhruba 170 mrtvých Afghánců a dalších 13 amerických vojáků. Další desítky lidí utrpěly zranění. Mezi nimi byl i Vargas-Andrews, který přišel o ruku a nohu.
„Přišel záblesk a masivní tlaková vlna. Odhodilo mě to dozadu na zem, ale okamžitě jsem věděl, co se děje. Otevřel jsem oči a viděl jsem mariňáky buď mrtvé, nebo v bezvědomí všude kolem mě. Dav stovek lidí jakoby se přímo přede mnou okamžitě vytratil,“ popsal americkým zákonodárcům ve Sněmovně reprezentantů válečný veterán. Dodal, že jeho tělo bylo po explozi v „katastrofálním stavu“.
ČTĚTE TAKÉ: Tálibán zakázal dívkám vzdělání. V Afghánistánu nyní vznikají tajné podzemní školy
Vargas-Andrews dále před politiky popsal své pocity, když cítil „spálená těla mrtvých lidí“, všude viděl jen dým a slyšel „řev dětí, žen i mužů“. Během výpovědi se doživotně poznamenaný veterán na místě rozplakal.
Hodně mu leží v žaludku, že za toto selhání nebyl nikdy nikdo potrestán. Společně s dalšími vojáky totiž prý měli na mušce potenciální atentátníky, kteří se pohybovali v davu a chovali se velmi podezřele. Rozkaz k akci však nedostali a výsledek byl mimořádně tragický. „Nikdo za to nebyl potrestán. A to platí dodnes,“ řekl smutně Vargas-Andrews.
Dodal, že ústup amerických sil z Afghánistánu byl „katastrofou“. Odchod Američanů znamenal, že se k hlavnímu městu Kábul začali ve velkém blížit ozbrojenci z hnutí Tálibán, aby převzali moc. K tomu nakonec skutečně došlo. Předešlá afghánská vláda mezitím utekla ze země, řada běžných Afghánců takové štěstí neměla.
Bílý dům: Zachránili jsme životy našich vojáků
Bílý dům pro CNN reagoval, že americký prezident Joe Biden, za jehož administrativy ke stažení Američanů z Afghánistánu došlo, situaci „zdědil“ po svém předchůdci Donaldu Trumpovi. Ten podle mluvčího Bílého domu Iana Samse „selhal při tvorbě evakuačního plánu a značně zpomalil proces vydávání víz afghánským spojencům“.
„Namísto aby se USA vrátily do aktivního boje s Tálibánem a dávaly všanc životy svých vojáků, se prezident Biden rozhodl učinit těžké rozhodnutí a ukončit dvacetiletou válku v Afghánistánu. Přivézt naše vojáky domů a evakuovat na desítky tisíc Američanů a afghánských spojenců,“ komentoval pro CNN Sams.
Během války v Afghánistánu, kdy USA a další státy včetně České republiky pomáhaly tamní vládě bojovat s islamistickým hnutím Tálibán, zemřelo odhadem téměř 50 tisíc afghánských civilistů a více než 60 tisíc vojáků afghánské vlády. Oproti tomu Tálibán měl ztratit přibližně 50 tisíc mužů.
Ztráty měli i Američané a další spojenci. Jen USA zaznamenalo přibližně 2 400 padlých. Mezi mrtvými vojáky západní koalice byli i čtyři Češi, v roce 2018 padli Martin Marcin, Kamil Beneš, Patrik Štěpánek a Tomáš Procházka. Prvně jmenovaná trojice zemřela při útoku sebevražedného atentátníka začátkem v srpnu ve městě Čáríkár. Procházka zahynul v říjnu přímo na základně v Šindándu, když jej zastřelil přívrženec Tálibánu oděný v uniformě afghánské armády.
