Pacientské organizace se bouří proti ministerstvu: Proč neočkujete chronicky nemocné?

Pacientské organizace upozorňují, že schválený očkovací plán počítal s tím, že chronicky nemocní pacienti budou očkováni ihned poté, co vakcínu dostanou senioři nad 80 let a zdravotníci. Jenže od 1. března se rezervační systém otevřel seniorům nad 70 let a pracovníkům škol a chroničtí pacienti, kteří čelí vysokému riziku těžkého průběhu nebo i úmrtí na COVID-19, z pořadníku vypadli.

„Tímto rozhodnutím jste tyto občany zásadním způsobem znevýhodnili v přístupu k očkování. Takovým postupem jsme překvapeni a žádáme nápravu,“ napsalo v dopise 42 pacientských organizací premiérovi a ministru zdravotnictví. Zdůraznily, že změna jde proti hlavním cílům očkování – snížení počtu úmrtí na COVID-19 a ochraně rizikových skupin obyvatelstva

Velké obavy neskrývá například místopředsedkyně společnosti DownSyndromCZ Monika Melzerová, jejíž již dospělá dcera má Downův syndrom. „U lidí s Downovým syndromem probíhá i lehká infekce nevyzpytatelně. Máme zkušenosti s chřipkou a někteří z dospělých kvůli ní skončili v nemocnici. Řada dětí a dospělých trpí zdravotními problémy, mají za sebou operace srdce, léčí se s poruchou štítné žlázy, mají celiakii nebo alergii na lepek,“ vysvětluje s tím, že u lidí s Downovým syndromem nikdy nevíte, jak organismus na virózu zareaguje. Podle francouzské studie EPI-PHARE jim hrozí v případě onemocnění covidem 23krát vyšší riziko úmrtí.

„Začínám mít pocit, že kult zdravých a krásných nám přerůstá přes hlavu. Na přední místo se dostali pedagogové. V době, kdy učí všichni distančně. Pokladní, úředníci... ti všichni musí být dnes a denně ve styku s velkým množstvím lidí. Taky je posuneme dopředu, když budou nahlas křičet, že se bojí?“ glosuje současný postoj státu.

Ministerstvo očkuje bez ohledu na původní plán

Otevřený dopis na ministerstvo zdravotnictví podepsalo i sdružení rodičů dětí se svalovou dystrofií Parent Projectu. Podle Karolíny Podolské, lékařky a odborné poradkyně této organizace, by se ministerstvo zdravotnictví mělo vrátit k původnímu plánu, kdy chtělo očkovat podle míry rizikovosti.

Co vás a další pacientské organizace vedlo k napsání otevřeného dopisu ministerstvu zdravotnictví?
Pokud se nezaměřujeme na nejohroženější skupiny, tak samozřejmě zvyšujeme riziko těžkých průběhů i úmrtí v důsledku infekce COVID-19. Začátek očkování probíhá všude obdobně. Stát si sestaví prioritizaci, podle které bude při očkování postupovat. Vyjmenuje rizikové skupiny obyvatel a připraví pořadí skupin podle míry rizika těžkého průběhu nemoci. V ČR tomu bylo stejně. Ministerstvo sestavilo prioritizaci, kde hned za zdravotníky a občany staršími 80 let (skupina IA) následovali chroničtí pacienti, ve srovnaném pořadí podle předpokládaného rizika (s přiřazeným rizikovým skóre 4–⁠5 z 5). V prioritních skupinách byli například i pedagogičtí pracovníci, nicméně s o polovinu nižším rizikovým skóre (2 z 5). Registrace skupiny IB byla plánována na 1. února a registrační systém měl určit pořadí pacientů podle celkové míry rizika. K tomu ale už nedošlo. Od schválené prioritizace se ministerstvo stále více vzdaluje a zařazuje různé skupiny obyvatel bez ohledu na původní plán – i občané nad 70 let měli nižší rizikové skóre než mnozí chroničtí pacienti.

Chronicky nemocným pacientům ale od března bylo očkování umožněno. Jenže ta cesta je komplikovaná…
Ano, pacienti s chronickým onemocněním se sice od března mohou nechat očkovat, ale nemohou se registrovat sami jako ostatní skupiny. Musí zažádat v centru, kde jsou sledováni, nebo u svého praktického lékaře. Praxe je ale taková, že centra nedostala jednoznačný pokyn, jak má očkování těchto pacientů v nemocnicích probíhat, podle čeho mají pacienty vybírat, některá o této možnosti ani nevěděla. Zároveň mnohdy mají absolutní nedostatek vakcín, tudíž jsou pacienti odbyti se slovy „až něco bude, tak snad“. Praktičtí lékaři sice nyní pod přívalem telefonátů tvoří seznamy svých rizikových pacientů, ale vakcíny podle vlastních slov očekávají nejdříve v dubnu, svým pacientům tedy nyní v naprosté většině pomoct nemůžou.

Přednostní očkování žádají i zemědělci a potravináři. Jinak nebude co jíst, hrozí

Koronavirus

Zemědělské a potravinářské organizace se snaží přesvědčit vládu, aby zajistila přednostní očkování pro lidi pracující v těchto dvou sektorech. Nutnost vakcinace vysvětlují tím, že pokud se na ně – zemědělce a potravináře – nyní nedostane, může dojít k významnému omezení dodávek potravin pro obyvatelstvo. Dodávají, že i oni jsou součástí první linie.

Co vám k tomu říká ministerstvo zdravotnictví?
Informace z ministerstva zdravotnictví se mění každý den. Chodí velké množství e-mailů s instrukcemi, ve kterých už se nikdo nevyzná – lékaři, nemocnice, očkovací centra, koordinátoři ani pacienti. Málokdo ví, co zrovna platí. Když volám do nějaké nemocnice s prosbou o očkování určité skupiny chronických pacientů, slyším: „Aha, to jsem nevěděl, že už je můžeme očkovat, pošlete mi to doporučení ministerstva emailem.” Všichni chtějí mít černé na bílém, že mají povoleno očkovat určitou skupinu pacientů. Že neudělají přešlap, za který je bude někdo popotahovat. Často přislíbí zařazení do registru v případě, že jim to ještě oficiálně schválí někdo výše postavený. Stále slyším: „Obraťte se na krajského koordinátora, obraťte se na náměstkyni, na radního, pokud vám to přislíbí, tak pacienty naočkujeme.“

Kromě chronicky nemocných pacientů je třeba brát ohled také na lidi, které o ně pečují. Ti mají ale k očkování ještě daleko, pokud nepatří do rizikové skupiny. 
Ano, na tuto skupinu lidí není brán ohled. Osoby pečující o chronické pacienty stály v původní prioritizaci taky velice vysoko. Mají obrovský strach z toho, co přijde, pokud se nebudou moct postarat o svého nemohoucího. Strach a úzkost bohužel u chronických pacientů i jejich pečujících nyní převládá. Dennodenně poslouchají zprávy o tom, že kapacity nemocnic jsou plné a že lékaři budou muset vybírat, o koho se postarají a komu plnou péči poskytnout nezvládnou. Pacienti mají obrovský strach, že budou zhodnoceni jako neperspektivní a nedostane se jim potřebné péče. Už celý rok doplácejí na omezování odložitelné lékařské péče i na omezení sociálních služeb. Tato opatření na ně doléhají více než na jiné a naděje v podobě očkování zůstává v nedohlednu.

Je Česká republika v tomto ohledu zase jediná, kdo priority očkovaných přehazuje jak horký brambor?
Věřím, že každá země dělá, co může a snaží se tuto bezprecedentní situaci zvládnout co nejlépe. Vidíme, že řada zemí má v očkovacím plánu zpoždění kvůli nedostatku vakcín, ale naprostá většina států se drží vlastní stanovené prioritizace, to se v ČR neděje.

V jakém stadiu je nyní jednání s MZ?
MZ věří, že chronickým pacientům vyšlo vstříc a považuje problém za dočasně vyřešený. V jednáních pokračujeme a budeme dál bojovat za to, aby pacienti s chronickým onemocněním nebyli upozaďováni.

Máte nějaký „záložní plán“, když vám nevyjde vstříc?
Naším cílem je zajistit, aby se ministerstvo vrátilo k původnímu plánu očkování podle prioritizace a aby o svých krocích a plánech otevřeně a pochopitelně komunikovalo. Otevřeným dopisem chceme na problematiku chronických pacientů upozornit, nyní vyčkáme reakci z ministerstva.

Je mezi lidmi se zdravotním znevýhodněním hodně nakažených a lze říct, že i úmrtnost je u nich vyšší?
Ucelená data o tom, jaké procento nakažených patří mezi zdravotně znevýhodněné, pokud vím, nemáme. Nicméně ze zahraničních studií, například z rozsáhlé studie francouzské skupiny EPI-PHARE víme, že u některých skupin opravdu existuje mnohonásobně vyšší procento těžkých průběhů či úmrtí v důsledku nemoci. EPI-PHARE vyhodnotilo sedm nejrizikovějších skupin onemocnění. Jedná se o Downův syndrom, mentální retardaci, cystickou fibrózu, konečné stadium selhání ledvin na dialýze, rakovinu plic a prodělanou transplantaci ledvin a plic.

Přispívá stát nějak k vyšší ochraně těchto lidí?
Vyšší pozornosti a ochrany ze strany státu si nejsem vědoma. Naštěstí jsou tu ale dobrodinci a firmy, kteří se snaží pomoct, například věnováním velkého počtu respirátorů pacientským organizacím.

Chápu to tedy tak, že v současné době nejsou chronicky nemocní lidé pod 80 let naočkovaní vůbec, nebo jen někteří?
Některá centra se příležitosti očkovat vlastní pacienty chopila a jsou součástí takové nemocnice, kde vakcíny zatím dostupné jsou. Ale v naprosté většině se pacienti zatím musí smířit s tím, že se jim „někdo ozve, až budou vakcíny”. Například v naší pacientské organizaci Parent Project, která pomáhá rodinám pacientů se svalovou dystrofií (onemocněním způsobujícím postupnou ztrátu svalové hmoty, včetně dýchacích svalů, pozn. red.), se zatím podařilo domluvit očkování pro dva pacienty. Ostatní zůstávají na pomyslných čekacích listinách.