Miliardy získané z připravované daně z nadměrných zisků nemusí stát obdržet. Důvodem jsou obtíže, které jsou s novou daní spojené, a také budoucí ekonomická situace. Pro vládu Petra Fialy (ODS) by to mohlo být fiasko, protože daň zavádí právě kvůli příjmům. Zdanění nadměrných zisků má totiž dopadnout na sektory, které mají vydělávat na současné energetické krizi.
Stát navrhuje zatížit daní některé společnosti ze sektorů bankovnictví, petrolejářství, energetiky a těžby fosilních paliv. Podle zveřejněného návrhu navíc vyplývá, že nová daň padne zejména na největší firmy z těchto oborů.
Banky se mohou zbavit části nadměrných zisků. Vydělali by na tom lidé se spořicími účty
Připravovaná daň z nadměrných zisků může pro stát skončit fiaskem. A to v případě, že se nevybere plánovaných 85 miliard od některých společností. Banky například mohou zvýhodnit své klienty a nabídnout jim lepší úroky u spořicích účtů. Tím by bankovním domům klesly nadměrné zisky a o to méně by pak odváděly státu na dani. Podle ekonomů oslovených CNN Prima NEWS se podobný scénář začíná už uplatňovat.
Ministerstvo financí plánuje, že se podaří díky této dani vybrat 85 miliard korun. „Výnos windfall tax bude ze sta procent příjmem státního rozpočtu. Z čehož 50 miliard korun činí sektor výroby a distribuce energií a cca 33 miliard korun segment bankovnictví,“ uvádí návrh resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Takový výnos se ale nemusí podařit. Podle hlavního ekonoma Roklen Pavla Peterky bude záležet na samotné přípravě a schválení zákona, což může být problém. Návrh totiž musí projít standardním legislativním procesem, kdy může doznat změn jak v Poslanecké sněmovně, tak i později v Senátu. Během této doby mohou zákonodárci vkládat své pozměňovací návrhy, takže celá předloha může skončit úplně jinak než na začátku.
Proti výběru hovoří i ekonomická recese
Další nástrahou může být také fakt, že se jedná o novou daň se všemi jejími nevýhodami. „Záleží, jakým způsobem byly očekávané výnosy daně počítány. Lze předpokládat, že budeme pozorovat vcelku běžný ekonomický jev, kdy zvýšením daně či zavedením daně nové, vznikne motivace snižování daňového základu za účelem snížení daňové zátěže,“ řekl pro CNN Prima NEWS Pavel Peterka.
To je podle něj důležitý fakt, a pokud nebyl započítán do předlohy, nedá se hovořit o plánovaném výběru ve výši 85 miliard korun. Peterka také připomíná, že výběr daně může také ovlivnit nepříznivá ekonomická situace. Zejména v příštím roce. „Zatím prognózy očekávají zpomalení ekonomiky ČR i eurozóny, což by celkový výběr daně ovlivnilo negativně,“ dodal skepticky Peterka.
Připomíná navíc, že se podle něj jedná o nesystémovou a diskriminační daň. Mezinárodní investoři takový krok mohou hodnotit negativně a do budoucna zhoršit pozici České republiky. „Obzvláště investoři mají dlouhou paměť a rizika nepředvídatelnosti daňových systémů hodnotí pečlivě. Na druhou stranu je nutné dodat, že Česká republika není jedinou ani poslední zemí, která k mimořádné sektorové dani v krizové době sáhla,“ dodal.
Peterka také není jediným ekonomem, který kriticky hodnotí vládní snahu o zdanění nadměrných zisků. S negativním hodnocením vystoupil také hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. Ten ve vysílání na CNN Prima NEWS uvedl, že se jedná o „paskvil“.
