Roušky na pláži (zdroj: CNN, Ocean Conservancy) Zdroj: CNN
Zvýšená výroba roušek, ochranných rukavic či obleků během pandemie výrazně zatěžuje životní prostředí. Nejvíce na to doplácejí oceány, kde tuny odpadu nezřídka končí. Mořské vlny už vyplavily na pláže po celém světě desetitisíce ochranných pomůcek, což jen v siluetách ilustruje globální problém.
V září během každoroční mezinárodní akce Coastal Cleanup, při které dobrovolníci uklízejí pláže po celém světě, lidé sesbírali celkem 730 tisíc tun odpadu. Byla mezi nimi i řada roušek a rukavic. Celkem dobrovolníci sesbírali přes 62 tisíc ochranných pomůcek.
Oceány plné roušek a rukavic. Kam s plastovým odpadem po pandemii?
Chirurgické roušky, rukavice, pytle a obleky. Výroba ochranných pomůcek na světě výrazně zvýšila produkci plastů a dalšího odpadu. Lidé si stěžují na nepořádek v ulicích a experti se bojí, že globální snaha o redukci plastů přijde kvůli pandemii vniveč.
Pandemie způsobila explozivní růst v produkci plastů ze dvou hlavních důvodů. Jednak miliony lidí po celém světě používají jednorázové roušky (ty chirurgické se vyrábějí z polypropylenu) a jednak roste kvůli karanténě poptávka po donášce jídla. A restaurace své pokrmy zpravidla balí do plastových krabic.
„Jsme svědky globálního užívání masek a rukavic. Nikdo ještě před pár měsíci netušil, že je bude muset používat celý svět. Je nezpochybnitelné, že jsou ochranné pomůcky hrozbou pro oceány a podmořský život,“ komentoval situaci pro americkou CNN vědec George Leonard z organizace Ocean Conservancy, která se zabývá ochranou životního prostředí.
V oceánech bude víc plastu než ryb
Ještě před pandemií přibylo v oceánu každý rok dalších osm milionů tun plastu. Světové ekonomické fórum očekává, že do roku 2050 bude v oceánech hmotnostně více zastoupený plast než ryby.
Přispívá k tomu fakt, že mnohé kanalizace v nerozvinutých zemích ústí přímo do oceánu. Jenže i obyčejný kus odpadu pohozený na ulici kdekoliv na světě může nakonec skončit v mořských vlnách. „Až 80 procent plastového odpadu pochází z pevniny,“ vysvětluje Chad Nelsen, výkonný ředitel neziskové organizace Surfrider Foundation, která se zaobírá ochranou oceánů a pláží. „Každá rouška, každá rukavice, kterou vidíte na ulici a nikdo ji nesebere, dost možná skončí ve vodě. Déšť smete odpad do kanalizace, do řeky a posléze do oceánu,“ dodal.
A single mask has a lifespan of 450 years.
— SeaChange (@realSeaChange) June 18, 2020
We need to increase the use of reusable cloth masks, and we need to get rid of the trash that’s already made it to sea. SeaChange is bringing the solution to life with technology that turns ocean plastic pollution to non-toxic glass! pic.twitter.com/aPPVkKSJXa
John Hocevar z hnutí Greenpeace doufá, že se svět ze současné pandemie poučí. „V dlouhodobém horizontu se chceme zasloužit o vývoj obnovitelných ochranných prostředků,“ uzavřel aktivista.
