Odborníci o omikronu a pracovní karanténě
Klid před bouří. Tak označil aktuální pandemickou situaci v Česku infektolog a přednosta kliniky infekčních nemocí ve Fakultní nemocnici Brno Petr Husa. Nejdříve podle něj onemocní omikronem mladí, ti ale péči v nemocnicích ve velké míře potřebovat nebudou. Pak se bude situace zhoršovat, varoval. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už tvoří v Česku omikron 80 % případů nákazy COVID-19.
„Je jasné, že omikron u pacientů v Česku zcela převládá. U nás v Brně je zatím dominující delta, i když aktuálně máme hospitalizovaných velmi málo: přes třicet lidí. Z toho třináct je na jednotce intenzivní péče (JIP),“ přiblížil situaci ve fakultní nemocnici Husa. Dodal, že jde o klid před bouří.
„Je ale jasné, že situaci může být brzy stejná jako v létě. Nejdříve budou nemocní mladí lidé, kteří se nedostanou do nemocnic, nákaza se postupně přenese do zranitelné populace,“ míní.
Jak odvrátit příznaky omikronu a posílit imunitu? Odborníci představili pět rad
Varianta omikron se stala nejrychleji se šířící mutací koronaviru od začátku pandemie. Ačkoliv se odborníci domnívají, že se jí nakonec nikdo neubrání, sestavili pět rad a tipů, díky kterým můžete příznaky omikronu odvrátit a posílit svou imunitu.
Podle dosavadních predikcí by na konci ledna mohlo Česko čelit až 200 tisíc nakažených denně. Podle Husy je to enormně vysoké číslo na tak malou zemi. „Musíme ale věřit matematikům, že to mají dobře spočítané,“ dodal.
Trojnásobný scénář? Nepředstavitelné
Že by to mělo být tolik, si není jistý ani předseda odborového Svazu českých lékařů Martin Engel. „Když jsem měl jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, tak podle scénářů říkal, že by to mělo být 50 až 60 tisíc nakažených denně,“ uvedl. Osobně si neumí představit, že by Česko čelilo až trojnásobně horší situaci.
„Už tento model, který mi představil pan ministr, by znamenal, že by nemocnice byly velmi zaplněné. Podobně jako v době, kdy byla situace v Česku nejhorší,“ podotkl a okomentoval i zátěž, kterou české zdravotnictví v posledních dvou letech prochází.
„Práce ve zdravotnictví je profese, která je psychicky i fyzicky náročná už sama o sobě. Nyní, po dvouletém období, které je extrémní, se stává, že lidé ze systému odcházejí. Nejsou připraveni čelit takovému psychickému stresu a vidět umírat tolik lidí, byť jsou na to cvičeni,“ popsal a zdravotníkům za jejich nasazení poděkoval.
„V kritických chvílích by v sobě lidé měli najít pocit odpovědnosti. Omezit počty kontaktů na minimum, nevyhledávat zbytečné akce. Je jasné, že si musí dojít nakoupit a dopravit se do práce, ale na to, abychom si užili další věci, přijde čas,“ apeloval také na veřejnost.
