Expremiér Jiří Paroubek říká, že budoucí vláda Petra Fialy může navýšit státní dluh až o bilion korun. Zdroj: CNN Prima NEWS
Novou vládu Petra Fialy (ODS) nečeká v otázce státních financí nic lehkého. Před volbami slibovala jím vedená koalice Spolu, že vylepší dluh státní kasy, kterou způsobila končící vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Plány nového kabinetu ovšem kritizuje bývalý předseda vlády Jiří Paroubek. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS varoval, že nový kabinet může naopak navýšit státní dluh až o bilion korun. Pravděpodobného ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) navíc podle svých slov nepovažuje za finančního odborníka.
Jedním z hlavních témat voleb byl ekonomický stav ČR. Budoucí vláda Petra Fialy slibuje, že jej zlepší. Věříte tomu?
Moc tomu nevěřím, když vidím, jak k těm problémům přistupuje deklarativně, to znamená v té programové oblasti, že některé příjmy státního rozpočtu krátí a jiné naopak přidává. A zadruhé když vidím personální obsazení té vlády, s výjimkou Věslava Michalika (STAN), který ovšem bude působit na ministerstvu průmyslu, a ne na ministerstvu financí, tam není žádný finanční odborník.
Paroubek: Koalice se 101 hlasy? Je řada psychopatů, co si přivlastňují poslední hlas
Bývalý premiér a lídr ČSSD Jiří Paroubek ve volebním vysílání CNN Prima NEWS shrnul možné scénáře, které se mohou po volbách odehrát. Podle něj by bylo zvláště těžké, kdyby některá koalice sestavila většinu o síle pouze 101 hlasů. Taková vláda by podle Paroubka mohla být velmi labilní.
Takže Zbyněk Stanjura, o kterém se mluví jako o novém ministru financí, pro vás odborník není?
Nezpozoroval jsem, že by někdy měl sklony, že by byl finančníkem. Nebo že by se v této oblasti pohyboval, zapojoval se do odborné diskuse nebo psal články týkající se ekonomiky nebo financí státu.
Strany budoucí vlády již dopředu avizovaly, že chtějí jít formou škrtů. Máte nějaké bližší informace o tom, kde konkrétně by to vláda chtěla činit?
To nemám a myslím si, že ti, kteří tohle deklarovali, si teprve ujasňují představy, jaké výdaje by měli škrtat. Naštěstí už je přešel první amok, kdy tvrdili, že seškrtají až 125 miliard korun výdajů státního rozpočtu pro příští rok. Teď je to v uvozovkách jen 80 miliard. Ale doufám, že tam nebudou takové výdaje, jako jsou dotace pro chráněné dílny a podobně. To by byla velká škoda, protože to jsou lidé s nejslabšími příjmy, takže pokud by se dostali do pozice nezaměstnaných, bylo by to velmi špatné.
Myslím si, že ti, kteří tohle deklarovali, si teprve ujasňují představy, jaké výdaje by měli škrtat.
Uvidíme, kam ty výdaje půjdou, ale já si myslím, že ovlivní negativně spotřebu obyvatelstva už jen tím, jaký se kolem toho vytvoří odér. Zejména tím, pokud se řekne, že některé kategorie veřejných zaměstnanců vůbec nebudou mít navýšení platů pro příští rok, takže budou čelit poklesu reálné mzdy. To se také projeví na spotřebě obyvatelstva – a to je součást hrubého domácího produktu. Pokud bude klesat nebo neporoste s dostatečnou dynamikou, projeví se to v růstu HDP.
Budoucí vládní koalice hovoří o škrtech, ale na druhou stranu přichází s novými ministry a postem místopředsedy Poslanecké sněmovny navíc. Neprošlo ani zmrazení platů politiků. Jsou to podstatné náklady, nebo jde jen o kapku v moři?
Já bych to oddělil. Že je tam o jednoho místopředsedu navíc, bych neviděl jako žádnou velkou tragédii. Spíš vidím jako nepříjemné, pokud se nějaká politická strana, která má 10 procent voličů ve volbách, vylučuje z vedení Sněmovny. Druhá věc je podle mě vážnější, ta neochota senátorů, a tudíž celého Parlamentu, který je dnes s pravostředovou většinou, si sáhnout na své platy v situaci, kdy od běžných občanů budou chtít oběti.
Představitelé budoucí vlády již dříve avizovali například zrušení EET, ale také závazek platit dvě procenta HDP na obranu. Přinese to podle vás zbytečné výdaje?
Pokud jde o EET, jakmile bude toto rozhodnutí učiněno, zmizí z příjmů státního rozpočtu od roku 2022 nějakých 15 až 20 miliard korun a zmizí také určitá férovost daní. Já jsem teda také živnostník, ale nevím, jestli mě bude těšit, že se ke mně nepřistupuje stejně fér jako k zaměstnancům. Ti musí platit daně a my živnostníci je budeme platit takříkajíc dobrovolně. Slyšel jsem termín někoho z představitelů ODS, že si EET může každý v rámci firmy ponechat a podle toho také platit daně. Jinak řečeno, někteří z nás budou platit daně výběrově. To není zrovna ideální situace.
Někteří z nás budou platit daně výběrově. To není zrovna ideální situace.
Pokud jde o navýšení výdajů na armádu, z těch, které jsou v rozpočtu na příští rok ve výši 92 miliardy korun v kapitole ministerstva obrany, tak v roce 2025 se má dojít až na nějakých 140 miliard korun. To je za čtyři roky nárůst o 50 miliard, takže každoročně zde máme nárůst o zhruba 12 až 15 miliard v situaci, kdy by se schodek státního rozpočtu měl snižovat.
Kde vidíte největší problémy?
V přístupu. Pokud tady máme schodek, který v posledních dvou letech vznikal, do značné míry byl způsobem vyvolanými výdaji, kdy se vláda snažila i pod tlakem Sněmovny a různých zájmových skupin uspokojit určité zájmy ve společnosti. Tam, kde byly velké dopady covidu. Na firmy v lockdownu i jednotlivce. Tohle vytvořilo mocný účet za asi 460 miliard korun. Desítky miliard ze státního rozpočtu zmizely v důsledku poklesu HDP kvůli koronavirové krizi.
Proč ČSSD padla? Paroubek, Škromach či Foldyna ukázali na největší Hamáčkovy chyby
ČSSD ve sněmovních volbách nedokázala překonat hranici pěti procent nutnou pro zisk mandátů a od vzniku samostatného státu bude v dolní komoře Parlamentu chybět. Co stojí za pádem nejstarší strany na tuzemské politické scéně? CNN Prima NEWS oslovila bývalé stranické špičky a některé současné straníky. Příčiny nabízí například expremiér Jiří Paroubek, bývalý předseda Senátu Milan Štěch či exministr Zdeněk Škromach.
Co je třeba udělat?
Teď je potřeba se vrátit do normálních čísel, ale ta budoucí vláda neslibuje žádné zázraky. Slibuje, že na konci volebního období tady bude schodek státního rozpočtu ve výši tří procent HDP, což je nějakých 180 miliard korun. Takže to není nějaký malinký schodeček. Když to vezmu za celé čtyři roky a že se k tomu bude dostávat postupně, tak můžeme počítat, že za ty čtyři roky nám státní dluh naroste o nějakých 800 miliard až o jeden bilion korun, což není to, co těch pět stran před volbami slibovalo.
I přes případný nárůst, není pro vládu nejdůležitější v aktuální situaci zachovat dobrý vývoj dluhu v poměru k HDP?
On stejně poroste i tento poměrový ukazatel. Dostane se mírně pod úroveň dluhové brzdy. To je, tuším z hlavy, nějakých 55 procent, a když to počítám 4 krát 3, tedy že to bude narůstat každý rok – a ono to bude ještě trošku víc, je to přes 50 procent, na které se dostaneme. Ono to sice bude pořád ve srovnání s těmi dalšími ekonomikami dalších států Evropské unie méně, ale pánové z budoucí vládní koalice se dostanou k podobné argumentaci, jakou používá Andrej Babiš. Tedy že jsme na tom lépe než ostatní. Já jsem ale čekal, že budou dělat něco z toho, co slibovali před volbami. A to se zdá, že nenaplní.
Můžeme počítat, že za čtyři roky nám státní dluh naroste o nějakých 800 miliard až bilion korun.
Nově zvolená místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO v nedělním vysílání Partie řekla, že stamiliardové schodky způsobila pandemie koronaviru. Souhlasil byste s tím, že jinak než cestou vysokých schodků se situace zvládnout nedala? Nešlo to jinak?
Myslím, že to ukazují i situace v jiných zemích. Počínaje Německem přes Švédsko až po Spojené státy. Myslím, že dosavadní česká vláda šla podobnou cestou. Je ale potřeba také říct, že v letech 2014 až 2019 se hospodaření státu vyvíjelo prakticky vzorně, protože rostl hrubý domácí produkt. Vzrostl asi o 1 600 miliard a k tomu se ještě asi o 20 miliard snížilo zadlužení státu. Když se to řekne v poměrových ukazatelích, nějakých 41 a 29, možná to tak nevynikne, ale prakticky jsme vytvářeli hrubý domácí produkt a nezvyšovali jsme státní dluh. Myslím, že to byl vynikající úspěch. A že poslední dva roky byly problémové? No tak byly. Tak jako všude.
