Petr Pavel v NATO: Česko chce na Slovensku posílit bojové síly. Rusko není jediná hrozba
Výběr redakce
Prezident Petr Pavel, který je hlavní tváří tuzemské delegace na aktuálně probíhajícím summitu NATO v litevském Vilniusu, prohlásil, že Česká republika se bude významně podílet na posílení bojových sil na Slovensku. Právě u našich sousedů se nachází část východního křídla NATO. Hlava státu zároveň varovala nejen před Ruskem, ale konkrétně jmenovala i Čínu, Írán, KLDR a také africké diktátorské státy jako potenciální hrozby.
Prezident na začátku summitu oznámil, že právě Česko se do budoucna bude výrazně podílet na plánu Aliance posílit mezinárodní bojové uskupení u našich bývalých federálních partnerů.
„Na Slovensku, tak jako jinde, se bude přítomnost navyšovat na stupeň brigáda, lépe řečeno do stupně brigáda. Česká republika se na tom bude významně podílet,“ pronesl Pavel na úvod summitu. Armáda by na Slovensku měla mít přímo jeden prapor. Další by pak měl být „dislokovaný“ na domácí půdě.
Čtěte také
Právě posílení východního křídla je jedním z klíčových témat aktuálně probíhajícího summitu NATO v litevském Vilniusu. Nyní mají státy Aliance rozestavených celkem osm skupin, přičemž každá z nich by nově v rámci dohody o kolektivní obraně měla být tvořena až 5 tisíci vojáky. Mimo Slovensko se nachází také například v Lotyšsku či právě Litvě, kde se nyní summit koná.
Podle Pavla je největším příspěvkem Česka pro Alianci rozvoj schopností vlastních ozbrojených sil, které tak můžou lépe posloužit pro kolektivní obranu NATO, potažmo i odstrašení možných hrozeb.
Prezident doplnil, že Česko by misi na Slovensku mělo velet společně se Španělskem. Neuvedl však, jak dlouho by zmiňované posílení českých sil mělo trvat. V Litvě a Lotyšsku by však čeští vojáci měli zůstat „ještě po nějakou dobu se stejnou přítomností“.
Kdo je pro Česko a NATO hrozbou?
Pavel během summitu zároveň pojmenoval možné hrozby pro státy NATO, mezi které patří i Česko. Automaticky by se nabízelo Rusko, které již více než rok pokračuje ve své agresi proti Ukrajině. To však dle slov prezidenta není jediné možné nebezpečí.
„Nejde pouze o Rusko, ale i o země jako Čína, Írán, Severní Korea a řadu diktátorských afrických států. Tyto země mají jiné hodnoty a snaží se je šířit po světě různými prostředky, nejen vojenskou agresí, ale i prostřednictvím informační války,“ řekl Pavel během debaty na Veřejném Fóru NATO, kam byl přizván.
Brzké přijetí Ukrajiny
Kromě toho Pavel doufá, že se Ukrajina dočká brzkého přijetí do Aliance v okamžiku, kdy dojde ke skončení konfliktu. „Od summitu očekávám přímou a jasnou odpověď na otázku ukrajinského členství. Mělo by zaznít, že jsme připraveni zahájit proces přijetí, jakmile válka na Ukrajině skončí. A poté naplánovat potřebné kroky, aby po skončení války jejímu vstupu na palubu nic nebránilo,“ prohlásil Pavel s tím, že většina členských zemí je prý připravena tento postoj podpořit.
„Někteří spojenci sice mají obavy, ale jednání na summitu je právě od toho, abychom si vše vysvětlili, protože aktuální situace je záležitost principu. Je v našem vlastním zájmu, aby Rusko se svým pokusem prosadit politické cíle hrubou silou neuspělo,“ doplnil český prezident.
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
