Ukrajina má čas na získání území jen do konce roku. Pak bude muset vyjednávat, řekl Pavel
Výběr redakce
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře. Co se týká vstupu Ukrajiny do NATO, bral by Pavel jako ideální vyústění ujištění, že jakmile skončí na válka, zahájí s ní Aliance přístupová jednání.
Hlava státu hovořila na veřejné diskusi pořádané na okraj summitu, kde dostala i otázku ohledně vývoje ukrajinské protiofenzivy. „Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní Pavel.
ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj má autoritářské rysy a chce se zbavit konkurence, tvrdí švýcarská rozvědka
Mluvil o tom, že ruské straně hraje do karet fakt, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle něj mnohem více motivovaní a vybavení lepší technikou, jenže nemají dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku a na samotné Ukrajině, uvedl.
„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ řekl Pavel.
Čtěte také
Vedle munice a vojenského vybavení podle něj Ukrajina potřebuje také „povzbuzení a ujištění“. Odkazoval tím na klíčové téma summitu ve Vilniusu, kterým je možný posun v otázce přijímání Ukrajiny do NATO. Podle Pavla spojenci mohou posílit ukrajinskou morálku příslibem, že zahájí přístupový proces ihned po konci bojů, o vyústění summitu však nechtěl spekulovat.
O členství Ukrajiny v NATO se stále jedná
Co se týká členství Ukrajiny v NATO, delegace Spojených států navrhla podle Pavla nové znění dané pasáže prohlášení, které však není ostatním zemím zcela srozumitelné. Americký prezident Joe Biden podle něj zmínil, „že je připraven poskytnout Ukrajině stejné garance jako Izraeli, což je možná vyšší garance než článek pět NATO“. Pavel přitom odkazoval na alianční závazek o kolektivní obraně při napadení kteréhokoli člena.
Kyjev se před summitem dožadoval, aby lídři NATO konkretizovali příslib ukrajinského členství formulovaný už v roce 2008 a ideálně rovnou Ukrajinu do Aliance přizvali. Řada členských zemí včetně Česka volá po vytyčení jasné cesty vedoucí k ukrajinskému členství, zatímco USA prosazují opatrnější přístup a zdůrazňují spíše bezprostřední potřeby Kyjeva na bojišti.
Čtěte také
Podle zákulisních informací spojenci do poslední chvíle deklaraci summitu dolaďují, přičemž zvažují i formulaci, že Ukrajina bude přijata, „když to podmínky dovolí“. Pavel by jako ideální vyústění bral ujištění, že jakmile skončí na Ukrajině válka, zahájí s ní NATO přístupová jednání.
Posílíme českou armádu na Slovensku
Pavel také novinářům sdělil, že Česko bude mít na Slovensku jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek. Posilování mezinárodních útvarů na východním křídle NATO je klíčovou součástí nových plánů kolektivní obrany, jejichž projednávání pokračuje i na aktuálním summitu. Počítá se přitom s postupným navýšením stavů až na pět tisíc vojáků v každé z osmi skupin. Skupina sídlící ve slovenské Lešti čítala podle informací z konce loňského roku na tisíc vojáků, přičemž Česko stojí v jejím čele.
„Na Slovensku, tak jako jinde, se bude přítomnost navyšovat na stupeň brigáda, lépe řečeno do stupně brigáda. Česká republika se na tom bude významně podílet,“ uvedl Pavel. Jeden prapor chce mít česká armáda přímo na Slovensku a další „dislokovaný“ na českém území.
Čtěte také
Velení mise by podle prezidenta mohlo Česko sdílet se Španělskem. Jak dlouho by mohlo avizované rozšíření trvat, ani přesný rozsah budoucí české přítomnosti na Slovensku Pavel neuvedl. Novinářům zároveň sdělil, že v Litvě a Lotyšsku, kde se ČR rovněž bojových uskupení NATO účastní, „zůstaneme ještě po nějakou dobu se stejnou přítomností“.
Jaderné zbraně by měly zůstat, kde jsou
Český prezident také uvedl, že nepokládá za nezbytné přesunout jaderné zbraně členských států NATO blíže k ruským hranicím v reakci na ohlášené rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Reagoval tak na dotaz ukrajinského zákonodárce, který se tázal, zda takový krok dnes není na místě.
„Nemyslím, že bychom vždy měli odpovídat na kroky protivníka ve stejném duchu. Veškeré naše úsilí zaměřujeme na to, abychom protivníka (od použití jaderných zbraní) odradili,“ uvedl. „Není nutné je rozmístit blíže k (ruským) hranicím, protože to by situaci jen eskalovalo,“ pokračoval. Podle Pavla by NATO měla v reakci na ruské kroky spíše připomínat, že má stejné možnosti jako Moskva.
