Štefl: Český „narcis“ Pešán si znepřátelil kolegy, Slováci svému kouči důvěřují
Slovenský hokej, stejně jako český, zná dokonale. Oldřich Štefl prožil jako sportovní manažer jízdu Vsetína za šesti českými extraligovými tituly. Poté se přesunul do Bratislavy, kde byl u působení Slovanu v KHL. Před úterním vzájemným derby-duelem Česko–Slovensko na mistrovství světa v Rize rozebírá v rozhovoru pro CNN Prima NEWS oba protivníky.
Má pestrou hokejově-funkcionářskou minulost, také mluvu, díky níž dokáže barvitě líčit rozdíly mezi českým a slovenským hokejem i mezi českým koučem Filipem Pešánem a jeho kanadským protějškem Craigem Ramsaym na střídačce Slováků. Vzpomíná též na své časy ve Vsetíně, kterému doporučuje, aby setrval v první lize a do extraligy bez potřebného zázemí nespěchal.
MS hokej 2024
Štefl momentálně na hokejové scéně nepůsobí, ale nevylučuje do ní návrat někdy v budoucnu.
V jakém stavu se momentálně nachází slovenský hokej? Ať sportovně, či diplomaticky?
Největší bolest slovenského hokeje vidím v nedostatečné infrastruktuře. Zimních stadionů je v zemi málo, dva až tři splňují evropská kritéria a z těch zbylých je velká část v opravdu mizerném stavu. Minulé vedení hokejového svazu pod vedením prezidenta Martina Kohúta slíbilo výstavbu asi 40 „zimáčků“. Podle mě nestojí ani jeden a nemám pocit, že někdo ve vládě bude mít nyní koule na to, aby pouštěl finance tímto směrem. Co se týká mezinárodní diplomacie, tak odchodem Juraje Širokého a Igora Němečka přišlo Slovensko o poslední zástupce v Mezinárodní hokejové federaci. Česko tam naopak zástupce stále má, Petra Břízu.
Jak hodnotí slovenská veřejnost působení kanadského kouče Craiga Ramsayho? Jak ho přijali hráči? Funkcionáři?
Veřejnosti je jedno, jestli národní tým trénuje Kanaďan, Slovák, Čech nebo Fin. Buď je úspěšný, splní dané cíle a lid ho miluje, nebo se mu to nezdaří a skončí v propadlišti dějin. Ramsayho účinkování považuji za výhodné a zdařilé pro obě strany. Přivedl ho Miroslav Šatan, takže odpadly veškeré otázky kolem nedůvěry ze strany hráčů, funkcionářů, případně médií.
Ve slovenském týmu na mistrovství světa v Lotyšsku je šest hráčů z domácí soutěže? Odpovídá to její kvalitě? Může se rovnat té české. Ta má sedminásobné zastoupení?
Srovnávat českou a slovenskou extraligu je stejné jako srovnávat KHL s českou ligou. Ty rozdíly jsou podobně velké. A kdyby mělo dojít na Slovensku z aktivity několika klubů k vytvoření „nové samostatné soutěže“, o čemž se teď živě diskutuje, tak by se výkonnostní rozdíl ještě prohloubil.
Slováci neměli během sezony jediný sraz, Ramsay zdravil hráče z golfu na Floridě a sešel se s nimi až na závěrečném soustředění před mistrovstvím světa. V současné covidové době to můžeme nazvat „distanční přípravou národního týmu“.
Jaký dopad to má na slovenskou reprezentaci?
V tomto případně žádný. Slováci neměli během sezony jediný sraz, Ramsay zdravil hráče z golfu na Floridě a sešel se s nimi až na závěrečném soustředění před mistrovstvím světa. V současné covidové době to můžeme nazvat „distanční přípravou národního týmu“ (smích). A ejhle, ono jim to zpočátku šampionátu hrálo. Pokud by se tato praxe potvrdila dál, mohly by svazy výrazně ušetřit a najímat trenéry k reprezentacím jen na duben a květen. Ale to myslím ironicky.
Tedy cesta zcela opačného přístupu než u českého celku pod vedením Filipa Pešána…
To ano, ale… Český „Narcis“ (Filip Pešán – pozn. red.) měl mužstvo k dispozici celou sezonu. Mimochodem během ní stihl – jak to říct slušně – znepřátelit si trenéry a manažery extraligových klubů nemístnou kritikou jejich práce. Odehráli spoustu zápasů, některé v Evropské hokejové tour velmi dobré, závěrečná příprava s devíti vítězstvími byla famózní a hups… Na mistrovství v Rize tři zápasy a dvě třetiny proti Švédům bída, mizérie. Samozřejmě se hraje dál, ale nejsem si vůbec jistý, že do médií pouštěné výkřiky o montérkách, velkém biči a chemii hráče pozvednou. To má přece zůstat za zavřenými dveřmi kabiny.
Čtěte také
Vraťme se ke Slovákům, co Ramsayho angažmá vypovídá o kvalitě tamních trenérů? Skutečně nemají jediného kvalitního domácího kouče?
Miroslav Šatan se tehdy z postu generálního manažera – nyní je i prezidentem svazu – takto rozhodl a za svým rozhodnutím si stále stojí. Ramsay má šikovné slovenské asistenty, kterým určitě pomáhá při jejich cestě nahoru. V minulých sezonách s ním u týmu působili také Vladimír Országh, který dnes vede jako hlavní kouč Vervu Litvínov, nebo Róbert Petrovický (mistr světa 2002, současný trenér slovenské reprezentace do 20 let, pozn.).
Kdybyste sázel, na koho byste si vsadil ve vzájemném utkání Čechů a Slováků?
Když už bych sázel, tak určitě na tým s vyšším kurzem (smích).
Kdo vás v Rize překvapil víc? Češi, nebo Slováci?
Obě mužstva. Slovensko pozitivně, Česko negativně.
Myslíte, že jednou přijde doba zahraničního trenéra i v Česku? Uneslo by to české hokejové hnutí?
A proč by to neuneslo? V tom problém nevidím, ale na druhou stranu ani necítím akutní potřebu jít tímto směrem. V Česku vyrůstá nová generace trenérů, třeba Martin Strana, Václav Varaďa, Pavel Patera a další, kteří toho hodně odvedli na ledě jako hráči, a už udělali kus dobré práce v klubech. Mají přirozený respekt a časem mohou nahradit trenérské ikony, které vozily zlaté medaile z mistrovství světa nebo olympijských her. Myslím tím Luďka Bukače, Ivana Hlinku a Vladimíra Růžičku.
V Česku vyrůstá nová generace trenérů, třeba Martin Strana, Václav Varaďa, Pavel Patera, kteří toho hodně odvedli na ledě jako hráči. Mají přirozený respekt a mohou nahradit trenérské ikony Luďka Bukače, Ivana Hlinku a Vladimíra Růžičku.
Jaký vidíte rozdíl mezi českým a slovenským hokejem? Sportovně, ale i funkcionářsky, případně ve vztazích...
Jedním slovem: Velký. A dodám, že ve všech směrech. Myslím, že další komentář netřeba (smích).
V poslední době jste působil ve Slovanu Bratislava. Zažil jste KHL i návrat do slovenské ligy. Co se na konci vaší éry stalo?
Ve Slovanu jsem byl téměř deset let. Díky jeho bývalému majiteli Juraji Širokému jsem si vyzkoušel jako sportovní manažer slovenskou extraligu a hlavně KHL. Poznal jsem spoustu báječných lidí a jsem za to rád. Když se ale akcionáři rozhodli ukončit účinkování Slovanu v KHL a vrátit ho zpět pod Tatry, požádal jsem šéfa o uvolnění z jeho služeb. Vidím to jako dnes. Dal mi dvě otázky: Jestli to uvolnění myslím do dalšího dne. Na to jsem mu odpověděl, že napořád. A druhá: Jestli si to ráno nechci rozmyslet? Tu už jsem považoval za zbytečnou. Celé to trvalo maximálně pět minut. A s odstupem času sám sebe chválím za toto nelehké, ale životní rozhodnutí.
Sledujete Slovan dál? Pokud ano, jak moc míchá a bude míchat kartami konkurenční bratislavský projekt Capitals?
Pokud bude Slovan ve slušné ekonomické kondici, tak Capitals nemají šanci. Sorry, tak to je. Tento projekt dalšího hokejového klubu v Bratislavě měl trochu jiné pozadí.
Oldřich Štefl (vpravo) s bývalým koučem Slovanu Bratislava a později české reprezentace Milošem Říhou. Zdroj: CNN Prima NEWS
Pracujete nyní ještě v hokeji? Pokud ano, kde? Neuvažoval jste o návratu do českého hokeje?
S mnoha lidmi z hokeje se potkávám, se spoustou si volávám, ale na jakékoliv manažerské stoličce v kterémkoliv klubu světa mě nikdo určitě neuvidí. Možná někdy v budoucnu, pokud budeme řešit vstup do akcionářské struktury jednoho klubu. Zatím se mi však daří vcelku úspěšně těmto myšlenkám vzdorovat. Po více než roce s koronavirem, který ovlivnil dvě sezony, hluboce smekám a skláním se před majiteli hokejových klubů. Považuji za unikátní odehrát sezonu v takto podělané době. Navíc bez podpory tzv. šestého hráče, tedy domácího publika, bez příjmů ze vstupného, i s výpadky finančního plnění některých partnerů. Za to jim patří dík.
Vaše „dítě“ HC Vsetín se opět posouvá nahoru. Co se vám vybaví při vzpomínkách na období od poloviny devadesátých let v souvislosti se Vsetínem?
Vsetín je pochopitelně moje srdcovka. Za „starým Tesilem“ (Ivanem Tesaříkem, bývalým hospodářem vsetínského klubu během šesti mistrovských sezon, pozn.) se stavím při každé návštěvě Valašska, s „mladým“ (současným sportovním manažerem Robe Vsetín a bývalým extraligovým obráncem, který získal se Vsetínem tři tituly, dva má též s konkurenčním Zlínem, pozn.) jsem mluvil naposledy nedávno. Myslím, že první liga (druhá nejvyšší soutěž v Česku, pozn.) je pro Vsetín nyní ideální. Bez nového zimního stadionu, ekonomicky hodně silného majitele a výrazné podpory vsetínského magistrátu bych se výš ani nedíval. To by přineslo jen patálie. U mě však převládají vzpomínky na to příjemné z 90. let, kdy to byla prostě pohoda, klídek, tabáček. A jak jsme přidávali my z Lapače (název zimního stadionu ve Vsetíně, pozn.) – ještě hudba, tanec, klobása.
Myslíte, že by bylo možné nyní v českém hokeji takovou „vsetínskou jízdu“ se šesti tituly během sedmé sezony zopakovat?
Nejsem si jistý, že je možné tuto naši jízdu v současných podmínkách napodobit. Ale každému týmu bych to přál. Samozřejmě kromě Sparty. (smích)
Čtěte také
Ještě před změnami v roce 1989 publikoval první texty o sportu, v roce 1990 nastoupil do týdeníku Stadion, později prošel redakcemi...
