Pilný o Schillerové: Měla by hlídat státní kasu, ne do ní dělat ještě větší sekeru

„Kdybych byl ministrem financí, pochopitelně bych hlasoval proti. Ministr financí má hlídat státní kasu, a ne do ní dělat ještě větší sekyru. A to není sekyra, která se promítne do letošního roku. To je sekyra, která s námi zůstane,“ upozornil Pilný v pořadu 360°.

Jak snížit schodek rozpočtu? Ušetříme tak, že zvýšíme výdaje, navrhuje Kovářová ze STAN

Byznys

Rušení daňových výjimek, audit příjmů a výdajů nebo vytažení lidí v exekuci ze šedé ekonomiky. To jsou recepty místopředsedkyně hnutí STAN Věry Kovářové na znovunastolení rovnováhy českých veřejných financí. Zmínila to ve vysílání CNN Prima NEWS.

Podle něj jsou podobné návrhy od vlády akorát kupováním hlasů voličů. „Kreativita je veliká a volby jsou ještě daleko. Mají se zvyšovat důchody nad zákonnou valorizaci, vláda uvažuje o zvýšení pojištění za státní pojištěnce… Nevím, co ještě přijde,“ děsil se Pilný s tím, že ministr financí má za státní kasu zodpovědnost, ale ve vládě jen jeden hlas. „Snažil bych se hlídat kasu víc a nedělat populistické kroky,“ apeloval bývalý ministr financí na jeho nástupkyni Alenu Schillerovou.

Pět měsíců před volbami je totiž téma zvyšování důchodů opět na stole. Českým seniorům plánuje přidávat jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta chce nad rámec zákonné valorizace každému důchodci přidat od ledna 300 korun. Takové navýšení by státní kasu stálo 9 miliard. A vyloučený prý není ani podobný jednorázový bonus, jaký přišel loni před vánoci ve formě „rouškovného“. Tedy pět tisíc korun pro každého seniora.

Předvolební „rozhazování“ se nelíbí opozičním politikům ani ekonomům. „Senioři byli zasaženi zdravotní dimenzí, ale ne tou finanční. Nepocítili pokles příjmů. Navíc dostali bonus 5 000 korun, teď se uvažuje o dalším. Nemá to opodstatnění, protože existují jiné skupiny, které by to finančně potřebovali víc,“ kritizoval to v pořadu 360° hlavní ekonom Trinity Lukáš Kovanda.

Předčasně splatili hypotéku a banka po nich chce statisíce. Může si to však dovolit?

Reality a hypotéky

Pokud se lidé rozhodnou pro předčasné splacení jakéhokoli úvěru, měla by jim banka naúčtovat jen účelně vynaložené náklady, které jí v souvislosti s tímto úkonem vzniknou. Zákon o ochraně spotřebitele však přesně nestanovuje, co všechno lze do těchto nákladů zahrnout. Toho některé banky využívají a neváhají za předčasně splacenou půjčku po klientech vymáhat obří částky.

Kde by na takové finanční polepšení důchodců stát vzal? Podle Kovandy buď z daní, nebo z dluhů. „A dluhy jsou vlastně daně budoucí. Takže jde o to, jestli to zaplatí občané teď nebo později,“ upozornil ekonom.

V září se pandemie vrátí

Bývalý ministr financí Pilný ve vysílání CNN Prima NEWS také upozornil, že je vysoká pravděpodobnost, že se v září pandemie koronaviru vrátí. „A to z několika důvodů. První je, že se tak trochu utrhneme ze řetězu, což je logické a má to své následky. Druhá věc je, že se objevují nové mutace a dělat si iluze, že se sem nedostanou, je zbytečné,“ řekl Pilný s tím, že se v současné době navíc šetří na sekvenování, což onačil za „malér“.

Třetí důvod je podle něj ten, že klesá věková hranice, kdy se lidé mohou nechat očkovat. „A tak stoupá rezistence proti očkování. Když se tohle sloučí, tak je pravděpodobné, že možná začátkem září tady budeme mít další vlnu, která už sice nezaplní nemocnice, protože máme spoustu lidí, kteří byli očkovaní nebo nemoc prodělali, takže to nebude takové drama, ale rozhodně by bylo dobré se na to připravit,“ vyzýval politiky Pilný.

Matějka: Poslední rok rozhodovali o trhu dva ministři. Teď musíme ekonomiku uklidnit

360°

Ve vztahu k říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny se stále častěji řeší možné navýšení daní. Podle ekonoma Filipa Matějky je debata na místě, osobně by však polovinu snížených daní z minulého roku vrátil. „Nejdůležitější je příští rok ekonomiku uklidnit a říct si, co přesně v novém světě budeme dělat,“ uvedl v pořadu 360° Michala Půra.

Podle něj je to otázka sekvenování a postavení celé logistiky. „Děti přijdou do škol a budou se muset zase testovat. Kolik to bude stát? Kdo to zaplatí? Kde jsou testovací centra a kde se to bude dělat? Tím se nikdo nezabývá. To vím. Poslední pokus rozumných lidí byla skupina MeSES vedená epidemiologem Petrem Smejkalem, ale byla rozpuštěna,“ kroutil hlavou politik. Uznal, že se to možná nestane, ale je třeba se na to připravit.

Politici mají plnou hlavu voleb místo epidemie

Souhlasí s ním i ekonom Kovanda. „Myslím, že na to politici v tuto chvíli připraveni nejsou. Mají plnou hlavu voleb, a už vůbec na to tím pádem nejsou připraveny veřejné finance. Tím nechci říct, že bychom na to neměli. Dá se vždy půjčit. Půjčovat nám budou, ale o to bolavější pak budou opatření vedoucí k ozdravení veřejných financí,“ varoval ekonom a nastínil, jak problému předejít.

„Měli bychom investovat do relativně drobných věcí včetně sekvenování, což jsou třeba miliardové položky. Ale to je pořád méně než stovky miliard, které pak můžeme ztratit, když to opět nezvládneme a necháme rozvinout další zásadní pandemickou vlnu. Tím dojde k uzavírkám ekonomiky, případně průmyslu,“ upozornil ve vysílání Kovanda.