Co na to vaše peněženka, Mojmír Hampl - 3.11. v 18:00
Veřejné finance nejsou v dobré kondici, je ale stále ještě čas s tím něco udělat, řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti.
„Pípáme na poplach. Snažíme se vydávat zvuky, které by měli pilota varovat, že je třeba zatáhnout za knipl,“ popsal Hampl leteckou terminologií náladu v Národní rozpočtové radě. „Není to ale tak, že nám náraz hrozí zítra. Je dost blízko, abychom si ho uměli představit, je ale pořád dost daleko na to, aby se s ním dalo něco dělat,“ zdůraznil.
Sám Hampl je toho názoru, že tato vláda si blížící se problém uvědomuje, kvůli veřejnému mínění však musí své kroky k jeho řešení pečlivě zvažovat. „Rozhodně poslouchají. Osobně si myslím, že racionální část politického spektra zná proporce tohoto problému. Jiná věc je, co chtějí a dovolí voliči,“ konstatoval.
Pohlreich o změnách v restauracích: Pamatuju doby, kdy byl číšník král. Ceny se zvýší
Po covidové pandemii drtí restauratéry masivní zdražování surovin i energií. Pesimistické předpovědi se ale v gastronomii podle Zdeňka Pohlreicha opakují už padesát let. „Vždycky na konci roku se říká, že příští rok bude hůř. Vždycky se to nějak přežilo,“ vzpomíná televizní kuchařská legenda. Restauratéři se podle něj se zvyšováním cen vypořádají hlavně změnou v přístupu k surovinám a jejich zpracování. Dostupnost stravování v lepších restauracích se podle něj zároveň oproti dřívějšku podstatně zlepšila.
Podle bývalého člena rady České národní banky nadcházejícím rozpočtům rozhodně nepomohlo zrušení superhrubé mzdy, které v roce 2020 prosadilo hnutí ANO společně s ODS a SPD. „To opatření jsem kritizoval, říkal jsem, že to je špatný nápad,“ podotkl Hampl.
Institut superhrubé mzdy zavedla v roce 2007 vláda Mirka Topolánka. Jeho zrušení nebyla podle Hampla špatná myšlenka, krok ale nepřišel ve vhodnou dobu. „Sice má díky tomu každý zaměstnanec vyšší příjem, ale načasování bylo špatné, protože lidé ty peníze dostali v situaci, kdy existovala velká poptávka a nízká nabídka (během covidové pandemie, pozn. red.),“ vysvětlil Hampl, podle něhož se tím pádem jednoznačně jednalo o proinflační opatření.
Ekonomové odhadují, že bez superhrubé mzdy přichází ročně státní kasa o více než 100 miliard korun. Podle Hampla je proto její znovuzavedení neodvratné: „Do pěti, šesti, sedmi let nebude zbytí než se k původnímu zdanění vrátit.“
A jaké máme vyhlídky do budoucna? Pro následující měsíce moc růžové ne. „Věřím centrální bance, která říká, že vrchol inflace máme pořád ještě před sebou,“ uzavřel Hampl.
