Pirk: Epidemie končí, ať budou opatření jakákoliv. Rotační výuka ve školách je špatně

Epidemie prostě končí, ať budou opatření jakákoliv, prohlásil v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Podle něj se nařízení mění jako jarní počasí, některá chápe a některá ne. Například rotační výuku ve školách považuje za špatnou cestu. Lékař v pořadu zároveň upozornil, že se během pandemie objevily závažné komplikace infarktů, které dříve vymizely.

„Nejsem epidemiolog, ale myslím, že epidemie prostě končí, ať budou opatření jakákoliv. Protože už bude tolik proočkovaných a lidí, kteří získali přirozenou imunitu tím, že onemocnění prodělali, že už covid nebude mít takovou pastvu. Epidemie by měla přirozeným průběhem ustupovat,“ uvedl v pořadu Interview Jan Pirk, podle něhož se nemocnice brzy vrátí do normálního provozu.

Zároveň kritizoval, že nařízení se mění jako jarní počasí. „Některá chápu a některá ne. Nevím, proč dva tenisté nemohou v ohromné hale hrát tenis, když jsou od sebe vzdálení asi 40 metrů. Zatímco v nákupním centru mohou být,“ kroutil hlavou. Dodal, že ale například chápe, že kdyby se sešlo 20 tisíc lidí na stadionu Slavie, šlo by o velký epidemický problém.

Rotační výuka na školách podle Pirka ublíží dětem. „Střídavou výuku považuji za strašně špatný nápad. Než si šestileté nebo sedmileté dítě zvykne na režim, že se po půl roce vrací do školy, tak do ní už zase nepůjde a bude si zvykat na jiný režim. Jestliže je testujeme – a předpokládám, že testy jsou spolehlivé – jsou ve školách zdravé děti. Proto mi není ani jasné, proč musí mít roušky,“ kroutil hlavou lékař.

Připomněl výsledky výzkumu lékaře Jiřího Berana, podle kterého děti během pandemie přibraly v průměru tři kilogramy. „Dříve jsme se snažili, aby děti nebyly u počítačů, běhaly venku, hrály si a socializovaly se. A v uplynulém roce jsme jim ukázali, že nic jiného než počítač k životu nepotřebují a že se může škola dělat v pyžamu z postele. To je škoda,“ upozornil přednosta Kardiocentra IKEM s tím, že pro děti je rok třeba 20 procent jejich dosavadního života.

„Je až rozkošné, jak se má vnoučata těší do školy. I ty starší se těší do školy na kamarády. My dospělí si neuvědomujeme, jak jim ta parta chybí. Tvořili si přátele na celý život a my jsme jim to na rok přerušili. To je pro ně strašně dlouhá a zásadní doba,“ upozornil Pirk.

Dětské srdce si může založit na aterosklerózu

Kardiolog upozornil, že dětské srdce si může založit na aterosklerózu právě proto, že se děti nehýbou a přibírají. „Přibývá jim tuk, nikoliv svalová hmota. Budou mít špatné návyky, co se týká stravování a pohybu. To je opak toho, co chceme,“ vysvětlil Pirk. Doufá, že z dětí nevyroste populace, která by zaplnila kardiocentra.

„Bude to na nás všech i na našich politicích, aby dali dost peněz především do dětského sportování. Smyslem sportování je sokolské heslo Ve zdravém těle zdravý duch. Že se při tom vychová olympijský vítěz, je prima, ale není to smyslem financování sportu,“ podotkl zároveň.

Nesetkal jsem se s žádným poškozením srdce po covidu

Podle lékaře olympioniků Jaroslava Větvičky se 10 až 15 procent sportovců nevrátí po covidu do své původní fyzické formy. Podle Jana Pirka ale desítky olympioniků po prodělání koronaviru neměly poškozené srdce, což je dobrá zpráva. A to i přesto, že se říká, že covid zanechává stopy na srdci.

„S panem doktorem Větvičkou úzce spolupracuji. Když někdo z 250 olympioniků prodělal příznakový covid, udělali jsme jim magnetickou rezonanci srdce. Nebylo jich mnoho, ale nikdo z nich neměl žádné známky poškození srdce,“ zdůraznil přednosta Kardiocentra IKEM s tím, že kdyby následky byly nevratné, určitě by je našli.

„Ale fyzická aktivita a neobezita dost souvisí s lehkým průběhem nemoci. Nejtěžší průběhy mají obézní pacienti, zvlášť s tukem v břiše. Tam se covidu nějak dobře daří,“ podotkl zároveň.

Závažné komplikace infarktů

Pirk v pořadu také řekl, že na urgentním příjmu IKEM klesl o 30 procent počet pacientů, kteří vyhledali pomoc. A o 20 procent klesl počet moderně léčených infarktů.

„Lidé se báli přijít do nemocnice, že se nakazí covidem. Neléčili infarkt a objevily se některé závažné komplikace, které jsme s moderním způsobem léčby infarktu už prakticky nevídali, jako třeba prasknutí volné stěny levé komory nebo mezikomorové přepážky,“ upozornil lékař.

Dodal, že vliv na to měl i fakt, že někteří lékaři ordinovali jen po telefonu. „Pacienti se na nás obraceli s tím, že pan doktor dává rady jen po telefonu a neordinuje. Na druhou stranu se v tom návalu práce stávalo, že se o dušnosti při infarktu myslelo, že jde o dušnost při infekci covidem a pacienti byli převezeni na covidové centrum, kde někdy i pozdě zjistili, že šlo o infarkt,“ popsal Pirk s tím, že takových případů bylo naštěstí jen pár.