Asadův režim v Sýrii padl
V Sýrii se zatím děje přesně to, čeho se všichni obávali – místo uklidnění situace po pádu režimu Bašára al-Asada se v zemi rozhořel boj o moc. Vedle lokálních frakcí se do něj zapojují i zahraniční mocnosti. USA, Turecko a Izrael ale sledují své vlastní cíle a podle Washington Postu mohou do sebe navzájem narazit.
Režim Asada padl. Lidé v zemi ale mohou mít pocit, že místo míru přichází jen další válka. Během uplynulých pár dní totiž cíle v Sýrii bombardovalo hned několik zemí, které se zjevně snaží využít mocenského vakua ve svůj prospěch.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Izrael využil chaosu v Sýrii k masivnímu útoku a zabírá území. Tohle musí přestat, zní z OSN
Za poslední týden došlo ke stovkám útoků, které mají na svědomí Spojené státy, Turecko a Izrael. Každý stát sleduje v zemi své vlastní zájmy, které často kolidují se zájmy těch ostatních. Experti oslovení listem Washington Post se proto obávají vzniku dalšího konfliktu.
„Pád Asadova režimu odstartoval boj o kontrolu nad srdcem Blízkého východu, který by mohl na neurčito odložit mír a stabilitu, po nichž Syřané touží, a potenciálně se rozšířit do širšího regionu, který je již nyní zmítán válkou,“ píše list.
Riziko dalšího střetu
Spojené státy v Sýrii nadále udržují malou vojenskou posádku, v zemi je asi 900 amerických vojáků. Ti kooperují zejména s Kurdy, se kterými bojují proti Islámskému státu.
Jenže právě Kurdové jsou trnem v oku Turecku, které okupuje sever Sýrie. Dva spojenci z NATO – Washington a Ankara – se tak na severovýchodě Sýrie mohou dostat do střetu zájmů.
„Jedná se také o hlavní oblast, kde se Islámský stát pokouší přeskupit, což zvyšuje nebezpečí dalších bojů, které by mohly způsobit, že americká přítomnost v této oblasti nebude udržitelná,“ míní Charles Lister, vedoucí pracovník Institutu pro Blízký východ.
Třecím bodem se může stát například město Ajn al-Arab, o které usiluje Islámský stát i Kurdové.
Je tak zjevné, že jednotlivé skupiny v Sýrii hájí své vlastní zájmy a údajnou snahu rebelů z Haját Tahrír aš-Šám o sjednocení země kdovíjak nereflektují. „Turecka se bojíme více než HTS,“ řekl pro Washington Post kurdský novinář Barzan Iso.
Izrael bombarduje sklady
Třetím významným zahraničním hráčem v Sýrii je Izrael. Židovská země podle mezinárodního společenství dlouhodobě okupuje jihozápadní výběžek Sýrie, Golanské výšiny. Po pádu Asada izraelské složky postoupily přes nárazníkovou zónu blíže do vnitrozemí Sýrie. Tel Aviv také začal s mohutným bombardováním vojenských skladů, chce zabránit islamistům, aby se arzenálu zmocnili.
„Izrael označuje své akce za obranné, aby zajistil, že jakákoli mocnost, která se v Damašku objeví, nebude nikdy schopna představovat konvenční hrozbu. Tímto procesem však z nové Sýrie dělají nepřítele hned první den,“ řekl Michael Horowitz, vedoucí zpravodajství společnosti Le Beck International, která se zabývá bezpečnostním poradenstvím na Blízkém východě.
List The New York Times mezitím upozornil, že ani potenciální vláda rebelů z HTS by pro Syřany nebyla procházkou růžovou zahradou. List upozornil, že jejich režim proslul vězněním kritiků, pragmatickou a disciplinovanou správou území. Což je v přímém rozporu s tím, jak se HTS snaží před Syřany prezentovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klid v Sýrii nebude ani po svržení Asada, varoval Mikulecký. Zmínil fakt, o kterém se nemluví
