Izraelská armáda v posledních dvou dnech provedla přibližně 480 útoků na muniční sklady a další vojenské objekty v Sýrii. Tel Aviv prý chce zabránit, aby se jich zmocnili radikálové. OSN ale kritizuje Izrael za vměšování do vnitrostátních záležitostí, organizaci se nelíbí ani nenápadný postup vojáků, píše list The New York Times.
Jakmile bylo jasné, že se režim syrského diktátora Bašára al-Asada hroutí, zavelel Izrael k masivnímu útoku na vojenské objekty v zemi. Židovský stát má zjevně obavy, že by se zbraní zmocnili islamisté a použili je proti němu.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo je Bašár Asad? Zprvu přinášel naději na změnu režimu, pak se stal válečným zločincem
Vládu nad Damaškem totiž přebírá skupina Haját Tahrír aš-Šám, která sice slibuje sjednocení Sýrie, ale stále figuruje na západním seznamu teroristických organizací.
Podle americké CNN Izrael za pouhé dva dny podnikl zhruba 480 útoků, které cílily na lodě, stíhačky, bezpilotní letouny, tanky, systémy protivzdušné obrany, zbrojní závody a širokou škálu raket a střel. Izrael měl také zlikvidovat sklady chemických zbraní, které Asad využil v občanské válce.
„Nemáme v úmyslu vměšovat se do vnitřních záležitostí Sýrie, ale rozhodně hodláme udělat vše, co je třeba, k zajištění naší bezpečnosti,“ prohlásil v úterý izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Zvláštní velvyslanec OSN pro Sýrii Geir Otto Pedersen ale kritizuje, že Izrael využívá chaosu a ještě více destabilizuje Sýrii. „Tohle musí přestat. Je nesmírně důležité, abychom nebyli svědky žádných akcí ze strany jakéhokoli mezinárodního aktéra, které by zničily možnost, aby v Sýrii proběhla transformace,“ zdůraznil Nor.
Pozemní invaze?
Snad ještě větší kontroverzi než letecké údery na Sýrii budí postup izraelských vojáků. Armáda totiž při pádu Asada využila situace a posunula se dále na východ a severovýchod od Golanských výšin – což je podle mezinárodního společenství území v Sýrii, které Izrael po dekády okupuje a brání.
Mezi Golanskými výšinami a Sýrií v minulosti vznikla nárazníková zóna, kterou mají střežit jednotky OSN i syrské jednotky. Právě do této oblasti izraelská armáda po pádu Asada k nelibosti OSN a arabských států v čele s Egyptem postoupila. Informoval o tom list The New York Times.
Kritici upozorňují na to, že Izraelci se přibližují k Damašku. Izrael se brání s tím, že žádné tažení na syrské hlavní město neprobíhá, pohyb vojáků v nárazníkové zóně je prý dočasný. Oblast navíc podle Netanjahua ztratila svůj smysl, protože ji po konci Asada už nebrání syrské vládní jednotky.
Mluvčí generálního tajemníka OSN Stephane Dujarrič ale míní, že přítomnost izraelských sil na místě porušuje dohodu z roku 1974, která nárazníkovou zónu vytvořila. „V oblasti by neměly být žádné vojenské síly ani aktivity,“ řekl.
K tomu všemu dochází ve chvíli, kdy se v Damašku rodí povstalecká vláda. Novým premiérem Sýrie byl jmenován Muhammad Bašír, který by měl přechodně vládnout do března.
V pondělí se k debatě o předání moci sešli vůdce rebelů Abú Muhammad Džúlání (občanským jménem Ahmad Šara), Muhammad Bašír a dosavadní premiér Muhammad Ghazí Džalálí, kterého do funkce jmenoval v září Asad.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klid v Sýrii nebude ani po svržení Asada, varoval Mikulecký. Zmínil fakt, o kterém se nemluví
