Extrémním teplotám se nevyhneme ani letos. Zdroj: Profimedia.cz
Letošní léto v Evropě bude extrémně horké, suché a zřejmě se dočkáme nejen požárů a exotických nemocí, ale také častějších záplav. Extrémům se v důsledku klimatických změn pravděpodobně nevyhne ani Česká republika. S prognózou pro nadcházející měsíce i další roky přišla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Trend oteplování má podle EEA pokračovat. Přinese nejen další změny v počasí, ale také navazující rizika pro lidský organismus. Ještě častější a intenzivnější teplotní extrémy, podobné těm z léta loňského roku, totiž dle expertů představují nebezpečí také pro lidské tělo – vzhledem k urbanizaci a stárnutí populace se navíc naše náchylnost k podlehnutí žhavému počasí stále zvyšuje. Jižní Evropa přitom může v nadcházejícím období očekávat až 60 dní s lidem nebezpečnými teplotami.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přijde nejteplejší rok v historii? Nečitelný jev může vést ke změnám počasí po celém světě
Severozápadní a střední Evropu naopak čekají rizika častějších a nebezpečnějších záplav v důsledku prudkých srážek. Kvůli rozvíjení záplavových oblastí jsou v nebezpečí zejména nejzranitelnější části populace a budovy jako například školy a nemocnice. Škody v důsledku povodní mezi léty 1980 a 2021 lze v Evropě vyčíslit až na 258 miliard eur. Každý rok se v průměru zvyšují o dvě procenta.
Sucho a nižší úroda
Až polovina Evropy byla od roku 2018 zasažena extrémními suchy v létě i v zimě: Poslední suchá zima přitom dle prognózy nevěstí dobré vyhlídky ani pro nadcházející letní měsíce. Mimořádně suchá a teplá zima znamená malou sněhovou pokrývku, v důsledku čehož se v půdě nachází nedostatek vlhkosti. Nízká hladina a malé zásoby vody jsou také v korytech řek a v přírodních nádržích. Můžeme předpokládat, že čím dál teplejší a sušší Evropa se podepíše i na snížení úrody, a tedy i na značných ekonomických ztrátách.
Trend je nejzřetelnější na jihu a západě Evropy, ale nevyhne se mu ani Česko. „Období zimy se u nás zkracuje a je teplejší. V zimě také ubývá sněhové pokrývky, která postupným odtáváním doplňuje zásoby povrchové a podzemní vody. Ta pak chybí v letních měsících,“ řekla meteoroložka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Iveta Kodádková s tím, že ohrožení vnímá především v oblasti českého ovocnářství.
Rizika požárů a exotické nemoci
I když většina požárů vzniká kvůli neopatrné lidské činnosti, přírodní podmínky určují jejich intenzitu a důsledky. Zatímco jde o riziko především pro jih kontinentu, začíná mít tento faktor větší dopad i ve střední a severní Evropě. Připomenout si můžeme například České Švýcarsko. Požárová sezóna 2022 byla v tomto ohledu nejhorší od roku 2000.
Horka a neustálé oteplování zároveň znamenají, že endemické i invazivní druhy hmyzu způsobující nemoci se mohou přesouvat dále na sever a do větších výšek. Zatímco například klíšťata přenášející lymeskou boreliózu a encefalitidu byly běžně rozšířené napříč Evropou, invazivní komár tygrovaný, který přenáší horečku dengue a žlutou zimnici, zde donedávna až tak běžný nebyl. V současnosti získává vhodné podmínky především v západní Evropě, kde mohl najít ideální místo k pobytu přibližně na konci současného století. Vedle toho teplotní změny znamenají rovněž návrat komára anofeles přenášejícího malárii.
