Že jste naletěli podvodníkům, někdy můžete zjistit příliš pozdě. Stačí ovšem vědět, komu věřit, a záchrana může přijít. Zdroj: Profimedia.cz
Může se to stát každému z nás — jednoduše naletíme internetovým podvodníkům. Finty, které na nás zkoušejí, jsou různé, výsledek je ale vždy totožný: přijdeme o peníze. Mnohdy i o hodně peněz. Dobrou zprávou je, že v bankách nad našimi úsporami bdí mimořádně schopní specialisté, kteří velmi často nebezpečí umí včas rozpoznat a varovat nás před ním. Horší zprávou je, že varování, které je leckdy poslední šancí na záchranu, mnozí z nás nechtějí slyšet.
Pro zkušené experty jsou podvodné bankovní transakce denním chlebem, jak potvrzuje Marek Macháček, který se ochraně financí v Komerční bance věnuje 11 let. „Dnes ráno jsme volali dvěma klientům, chtěli jsme jim pomoct. Ale nenechali nás, uvěřili podvodníkům. Za každou cenu jim své peníze chtěli poslat. To je mimochodem častý scénář. Lidem ve věku 70 až 80 let někdo nabídne, že z nich udělá boháče, a oni mu uvěří. Pošlou mu své životní úspory a nakonec nemají ani na nájem.“
Věděli jste, že
v Komerční bance v obavách před podovdy prověří až půl milionu transakcí denně?
zdroj: KB.cz
Snaha pomoci vs. neochota prohlédnout triky podvodníků
Jak Marek Macháček dále dodává, stačí přitom jen velmi málo a peníze potenciálních obětí zůstanou v bezpečí. „Všechny podezřelé transakce, které řešíme, jsou před zpracováním. A my se ozýváme, abychom je případně mohli stopnout. Stačí slovo a ta transakce je zpátky. Děláme všechno pro to, abychom lidem vysvětlili, co se stane. Často se ptám: Můžete si dovolit o ty peníze přijít? A všichni do jednoho mi řeknou: Ne, já bych byl úplně bez peněz. Na to říkám: Tak proč tak riskujete? Posíláte peníze někomu cizímu na dobré slovo. Co uděláte, až budete bez nich?“
Snahy bankovních expertů o ochranu před podvodníky přitom nekončí jedním telefonátem. „Máme pravidlo, že klientům, jejichž peníze jsou v ohrožení, voláme třikrát. Ale pokud stále trvají na svém, nemůžeme jim pomoct,“ poukazuje Marek Macháček na fakt, že ten, kdo má konečné slovo, je stále klient.
A pokračuje: „Jednoduše řečeno — na podvod velmi zřídka naletí lidé, kteří jsou obezřetní. Obvykle se týkají spíš těch, kteří tomu jdou naproti. Je velmi těžké sledovat lidi, s nimiž jsem mluvil a chtěl jejich peníze ochránit. Často pak říkají, že přišli o peníze a že banka nic neudělala. Z toho důvodu už mám doma zakázané sledovat zprávy, protože mě to nenechává chladným.“
K TÉMATU: Kyberpodvodníci jsou čím dál sofistikovanější. Oběť mohou udolávat týdny
Zpronevěřil miliony: Sobě, manželce i SVJ. Opakovaně
Smutný rekord v praxi Marka Macháčka drží muž před osmdesátkou, kterému podvodníci namluvili, že mu dopomohou k pohádkovému bohatství. Báchorce o výhodných investicích bohužel uvěřil. „Poslal jim asi milion a půl, z účtu manželky dalších 800 tisíc a z účtu SVJ, jehož byl předsedou, pak dalších 1,7 milionu korun. Pak si uvědomil, že naletěl podvodníkům, šel na policii a za námi do banky. Vyšetřování trvalo asi měsíc, pak dostal zpět přístupové údaje, šel domů a poslal těm samým podvodníkům další miliony, protože slíbili, že mu všechny peníze vrátí. Nakonec takto zpronevěřil asi osm milionů korun, doteď věří, že je dostane zpět,“ vypráví o asi nejvýraznějším odstrašujícím případu expert.
Přílišná důvěra, naivita i zbrklost, všechny mohou končit stejně i ve firmách
Kyberpodvodníci a jejich schopnosti jsou čím dál lepší!
Umí se nejen nabourat do interních systémů a získat potřebná data. Dokážou také napodobit telefonní čísla nebo profily, hlasy i tváře volajících.
S oblibou v současnosti používají deepfake videa, v nichž využívají tváře známých osobností. Ty v nich nabádají ke zdánlivě výhodným investicím. Jedná se však o podvrh vytvořený umělou inteligencí.
zdroj: KB.cz
Zásadní je zmínit, že k oklamaným a okradeným nepatří pouze jednotlivci. Řadí se mezi ně také soukromé podniky. Mnohdy mimořádně schopní podvodníci se umí nabourat do jejich interní komunikace, zjistit třeba, kdy jsou ředitelé firmy pryč, a pak začít pod falešnými, dost často ovšem věrohodnými účty, jejich jménem úkolovat zaměstnance transakcemi. „Podvodníci se mohou nabourat do e-mailové pošty a tak budou vědět, že si pan ředitel s paní účetní o transakcích psali. A pak podvodník napíše: Pošlete sem a sem tolik a tolik. Zaměstnanec poslechne a rozpošle během půl hodiny půl milionu korun i víc. A pro nás to v tu chvíli ani nemusí být nijak zvláštní transakce, protože podobné firmy dělají běžně,“ uvádí Marek Macháček.
Z vlastní praxe pak uvádí příklad s dobrým koncem: „Paní účetní někdo volal, představil se jako šéf konglomerátu z Německa a tvrdil, že je třeba zachránit firmu. Ona mu uvěřila a poslala peníze do Singapuru. Paní jsem volal s podezřením na pochybnou platbu a ptám se jí: Mluvíte se šéfem z Německa běžně? Viděla jste ho někdy? A není vám to divné? A ona na to: Teď už ano.“
Další případ bohužel happy end nemá: „Paní účetní okrádala dětský domov. Domnělému milenci z Nigérie poslala několik milionů. Pak zapálila kancelář, aby to skryla. Důkazy samozřejmě v bance, že transakce provedla, byly, takže si moc nepomohla,“ vypráví kyberspecialista z Komerční banky s tím, že řešením je lepší kontrola zaměstnanců a v ideálním případě dvoufaktorové ověřování plateb. „Když nám šéf napíše, že máme zadat nějakou transakci, tak ji zadáme, on ji potvrdí svým klíčem. A náš parťák tu transakci bude muset ještě potvrdit taky. Tak všichni víme, jaká platba odešla a nemusíme ani sedět ve stejné místnosti.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Slibují i straší aneb Hra na emoce: Kyberpodvodníci vás oberou rychlostí lusknutí prstu
Pomoci může i interní nastavení o zadávání plateb, které by v ideálním případě mělo probíhat vždy osobně.
Nejvyšší částka při firemních transakcích, kterou se v historii kariéry Marka Macháčka podařilo zachránit, čítala 13 milionů korun. Jak ale sám kyberspecialista přiznává, nepoštěstí se pokaždé.
„Ne všechny podvody chytíme, ač bych si to moc přál. Žádná banka nemůže garantovat stoprocentní zachycení pochybných plateb. Kdyby ano, nejsme my, kteří peníze v bankách chráníme, potřeba.“
Roli hraje fakt, že síly kyberspecialistů v bankách a podvodníků se vyrovnávají. O to je práce těch, kdo stojí na správné straně zákona, složitější. „Musíme investigovat, procházet si transakce a vyhodnocovat je, jestli to je nebo není podvod. Co se děje, se dozvídáme od klientů, pomáhají nám i užitečné informace od kolegů, oni nám řeknou, co se na tom účtu děje a máme jasno,“ uvádí Marek Macháček s tím, že ročně takto ochrání prostředky až 50 firem. A není výjimkou, když přitom různé banky vzájemně spolupracují.
