Střední škola jako past na žáky se speciálními potřebami. Často ji nedokončí. Přijdou změny?
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) na středních školách po příchodu z deváté třídy klesá. Tito studenti pak mnohem častěji nedokončí středoškolské studium, takže je výrazněji ohrožuje nezaměstnanost. Zjištění vyplývají z analýzy společnosti PAQ Research. Její analytici rovněž upozorňují, že kromě psychologů střední školy zaostávají v otázce příslušných specializovaných pedagogů. Jedním z navrhovaných řešení je i digitalizace státní správy ve školství.
Jako žáky s požadavkem SVP definují autoři studie Nina Fabšíková a Jan Zeman ty, kteří vyžadují takzvaná podpůrná opatření, aby bylo možné naplnit jejich vzdělávací potenciál. Jedná se tedy o různé speciální pomůcky, úpravu obsahu výuky či aktivitu speciálního pedagoga nebo pedagoga, vyjmenovává autorská dvojice.
K TÉMATU: Obavy ze studia na vysoké škole v době krize? Je to dobrá motivace, překvapili výzkumníci
Podle dostupných dat nedokončí střední školu v Česku 5,4 % žáků, přičemž v Ústeckém a Karlovarském kraji se jedná až o dvojnásobný počet. Autoři zdůrazňují, že nedokončení středoškolského studia má zásadní dopady na budoucí život mladých lidí. Může se projevit na pozici na pracovním trhu, celoživotním příjmu, ale i na zdraví.
V tomto kontextu hrají roli právě žáci se SVP. „Častěji předčasně opouštějí střední školy a jsou více ohroženi nezaměstnaností, ukazují domácí i zahraniční výzkumy,“ stojí ve studii. Kritickým bodem je pak zpravidla přechod ze základní školy na střední, kdy se studenti ocitnou ve zcela novém prostředí.
Čtěte také
Nedostatečná provázanost mezi základní a střední školou
Na vzdělávání s přihlédnutím k SVP je v rámci inkluzivního přístupu vynakládáno mnoho prostředků – tito žáci jsou na základních školách podporováni. „Jakmile ale žák přejde na střední školu, podpora se často ztrácí. Část lidí se mylně domnívá, že podpůrná opatření se týkají jen základního vzdělávání. Není však jasné, jakých žáků se zánik podpůrných opatření týká, jak se projevuje v různých typech oborů a jaké mechanismy k němu na středních školách vedou,“ vysvětlují složitý problém analytici PAQ Research.
V minulém roce bylo zaznamenáno více než 37 tisíc žáků se SVP na denní formě středoškolských oborů. Čtyři z pěti těchto studentů chodí do běžných tříd (80 procent), zbytek navštěvuje speciální třídy nebo rovnou speciální školy. Jejich podíl také úzce souvisí se sociálními podmínkami v daném regionu.
Čtěte také
Analytici upozorňují na neprovázanost systému přechodu ze základní na střední část vzdělávacího systému. Potřebné informace se na novou školu systematicky nepřenášejí, navíc střední školy nemají povinnost zjišťovat, zda měl žák přiznaný nárok na SVP. Podle dat navštěvuje skoro polovina žáků, kteří mají tyto potřeby potvrzené, nematuritní obory.
Pomoci může digitalizace nebo lepší pracovní podmínky
Efektivnost identifikování SVP u žáků se odvíjí především od personálního obsazení vzdělávacího zařízení a příslušného pracoviště. Jenže střední školy mají zhruba o polovinu nižší počet úvazků výchovných poradců a metodiků prevence, než jak je tomu na základních školách.
„Středním školám se nedostává ani speciálních pedagogů. Jediná oblast, kde střední školy dorovnávají základní školy, je počet psychologů. Ti totiž absentují na všech stupních,“ připomínají Fabšíková a Zeman.
Čtěte také
Ti rovněž přišli s několika doporučeními, jak vzrůstu negativního trendu předcházet. Vyzdvihují například lepší komunikaci mezi základními a středními školami a lepší sběr dat. Součástí tohoto kroku by mohla být i digitalizace státní správy ve školství, a to za pomoci „vytvoření informačního systému s identifikátory (registr žáků), který umožní sledovat i vyhodnocovat efektivitu podpůrných opatření“.
Analytici spatřují cestu také v lepším financování podpůrných pozic – apelují proto na vytvoření co nejlepších podmínek pro specializovanou činnost či na zajištění financování pracovníků školního poradenství, jak je tomu na „základkách“. Obecně také akcentují další rozvoj kvality vzdělávání.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Šílenství „six seven“. Školy číslo 67 zakazují, fastfoody ruší. Kde se záhadný trend vzal?
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
