Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Jak se stavíte k udělování humanitárních víz ruským občanům, kteří prchají před mobilizací?
Pokud si někdo zažádá ve standardním řízení o azyl, tak by měl být normálně posouzen. Otázka není černobílá. Na jednu stranu nechceme, aby Rusové, kteří na Ukrajině nechtějí bojovat, byli nuceni jít do armády. Je tedy žádoucí, aby z té země odešli. Na druhou stranu si nechceme zvyšovat bezpečnostní riziko u nás.

Co tedy převažuje?
Myslím, že humanitární víza bychom udělovat neměli, ale měli bychom být schopni posoudit individuální žádosti, a pokud by ten člověk nebyl bezpečnostním rizikem, tak ho přímo neodmítat. Když to řeknu lidsky, nyní tu máme primárně Ukrajinky a teď by sem šli Rusové, kteří se vyhýbají mobilizaci. Vzhledem k tomu, aby ale nešli bojovat na frontu, tak velice vítám, že okolní země, jako je například Mongolsko nebo Gruzie, jich přijímají spoustu. To můžeme klidně i podporovat finančně. Ne všichni tito Rusové invazi podporovali. Například neměli dost peněz na útěk. Možná si také neuvědomovali, co se děje. Teď, když dostali povolávací rozkaz, jim skutečně došlo, že to je válka.

Na otázce humanitárních víz se západní lídři neshodnou. Jaký mají na celou věc názor vaši kolegové z Evropského parlamentu?
Jelikož evropský konsenzus není, tak Evropská komise vydala doporučení, ať situaci každý členský stát řeší podle vlastních preferencí. Přijde mi ale, že nálady v evropských zemích krom Německa a některých dalších států se spíš přiklání k tomu ty lidi nepřijímat, a to především kvůli bezpečnosti. Obecně země, které více přijímaly ukrajinské uprchlíky, jsou nyní méně nakloněny přijímat ruské občany. Obávají se i případných střetů Ukrajinců s Rusy. I proto je podle mě dobře, jak rozhodla Česká republika.

V případě, že by se státy EU neshodly na společném postupu, nabízí se otázka, jak uvnitř Schengenského prostoru zabránit ruské migraci ze zemí, jako bude nejspíš Německo…
V rámci Schengenského prostoru se tomu přímo zabránit nedá. Na druhou stranu – lidé, kteří se sem nějakým způsobem dostanou, tak musí například najít práci nebo se integrovat do systému. Tudíž nelze předpokládat, že to mnoho z nich bude dělat, pokud nemají hodně peněz.

Neříkám, že máme vyrazit na pomoc Arménii, na to nemáme vojenské kapacity ani diplomatickou pozici.

Kromě území Ruska roste napětí i v postsovětském prostoru. Rozhořely se spory mezi Arménií s Ázerbájdžánem. Nedávno jste varovala před utužováním vazeb v oblasti plynu s Ázerbájdžánem. Může vůbec Západ nyní Arménii jakožto spojence Ruska diplomaticky či jakkoliv jinak podporovat?
Odchod ruských vojsk z Arménie je sice západními zeměmi v současnosti vítán, ale ohrožuje Arménii. V Ázerbájdžánu panuje diktátorský režim. Za největší problém považuji, že jsme kvůli energetické krizi nasmlouvali dvojnásobné dodávky plynu z Ázerbájdžánu. Je to nebezpečný precedent, který nám může zabránit v budoucí podpoře Arménie. Ilham Alijev (prezident Ázerbájdžánu, pozn. red.) by mohl vypnout kohoutky úplně stejně, jako to udělal Putin. Spoléhat se na diktátory, pokud chcete být energeticky nezávislý, je špatná cesta.

Co ale s tím? Turecko, které je mimochodem členem NATO, je dlouhodobě strategickým spojencem Ázerbájdžánu...
Samozřejmě když si člověk začne rozbalovat ten konflikt, zjistí, že má mnoho vrstev. Ta věc je velmi komplikovaná. Neříkám, že máme vyrazit na pomoc Arménii, na to nemáme vojenské kapacity ani diplomatickou pozici. I proto Ázerbájdžán dělá, co dělá. Turecko ho zatím podporuje tiše, ale pokud začne s hlasitější podporou, zatáhlo by do toho celé NATO, což by byl problém. Arménii bychom měli podporovat humanitárně i diplomaticky. Až přečkáme zimu, tak vypovědět memorandum o dodávkách plynu z Ázerbájdžánu a pracovat na zdrojích od demokratických partnerů.

Nedávno vypukly konflikty také mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Vypovídá napětí v postsovětském prostoru nějak o současné pozici Ruska?
Rozhodně to není náhoda. Rusko bylo dlouhodobě silným stabilizačním prvkem v tomto regionu. Často byli Rusové důvodem, proč na sebe zmíněné země neútočily ještě víc. Nyní se Rusko dostalo do velice citlivé situace, v níž už není určitým hegemonem, má teď úplně jiné starosti. Situace tak má vliv i na to, co si někteří sousedi, kteří jsou na nože, dovolí.

Do hlavy Putina bohužel už měsíce nikdo nevidí.

Rusko také zorganizovalo umělá referenda na ukrajinských okupovaných územích. Měl by Západ přijmout další protiruské sankce?
V Evropském parlamentu o tom budeme jednat příští týden. Referenda rozhodně nemohou být uznána. Nejsou podle ukrajinských zákonů ani podle mezinárodního práva platná. Většina lidí, která na tomto území zůstala, nejsou Ukrajinci. Ti totiž utekli, protože se bojí o vlastní život. Toto je od Ruska další nepřijatelný krok, reakce Západu na sebe určitě nenechá dlouho čekat. Rozhodně se budou připravovat další balíčky sankcí.

Myslíte, že referenda ovlivní průběh ruské invaze?
To je komplikovaná otázka. Někteří analytici říkají, že je to jen takové divadélko pro lidi, aby Putin neztratil tvář. Nicméně je možné, že to pak silově použije k tomu, aby se tam s těmi nově mobilizovanými vojáky zabarikádoval. Pak řekne, že to území je ruské a že jestli ho někdo napadne, tak přistoupí k jaderné reakci. Do hlavy Putina bohužel už měsíce nikdo nevidí.