360°, Lubomír Zaorálek, Cyril Svoboda, Adam Vojtěch, Jiří Just, Josef Pavlovic, Roman Prymula - 23.9. v 21:57
Velký přísun ruských občanů do České republiky by představoval velké bezpečnostní riziko. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj Rusové, kteří ze země prchají kvůli ohlášené mobilizaci, na rozdíl od ukrajinských uprchlíků na humanitární vízum nemají nárok.
Evropské země, potažmo jejich politici a diplomaté, se v současnosti neshodnou, zda Rusy, kteří ze země nyní kvůli mobilizaci utíkají, přijímat, či nikoliv. Proti se kromě České republiky jasně vyslovilo i Estonsko, Lotyšsko či Litva. Naopak Německo je připraveno ruské odpírače mobilizace přijímat. K tomu vybízí i Evropská unie.
I kdyby se k Německu přidaly další evropské státy, podle Lipavského by to na českém postoji nic neměnilo. „Humanitární víza jsou pro Ukrajince, kteří prchají před ruskými bombami. Ruští občané, kteří jsou povoláváni k vojenské povinnosti, by svou vůli měli vyjadřovat především v Rusku. Tam demonstrovat proti režimu, pokud nesouhlasí s válkou,“ zmínil ministr zahraničí.
Podobný názor zastávají i někteří další západní představitelé. Ti poukazují mimo jiné i na fakt, že většina ruského obyvatelstva před mobilizací ruské běsnění na Ukrajině podporovala, ať už pasivně setrváním v zemi či přímo podporováním prokremelské propagandy. Lipavský v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl i další důvod ruské občany nepřijímat.
Válka na Ukrajině
„Pro Českou republiku by velký příliv ruských občanů představoval významné bezpečnostní riziko. Když se podíváme na státy, jako je Finsko či Estonsko, tak ty hledají aktivní opatření, jakým způsobem omezit pohyb na hranicích, protože tam je tento příliv bezprostřední. Česká republika by mohla stát ve druhé řadě,“ upozornil.
V případě, že by se státy EU neshodly na společném postupu, nabízí se otázka, jak uvnitř Schengenského prostoru zabránit ruské migraci ze zemí, jako nejspíš bude Německo. Podle Lipavského ovšem Evropská unie již pracuje na řešení.
„Debata o tom, jakým způsobem zabezpečovat společný Schengenský prostor, se již uskutečnila. Stalo se tak v Praze na Gymnichu (neformální setkání ministrů zahraničí členských států EU, pozn. red.) a probíhá v tuto chvíli i na jiných úrovních v Evropské unii,“ sdělil Lipavský s tím, že kompletní výsledky jednání ještě nejsou známy.
„Na druhou stranu interpretace schengenského kodexu i Evropská komise skrze různé výklady naznačují, že Česká republika i pobaltské státy či Polsko budou moci dělat taková opatření, aby mohly zajistit bezpečnost podle svých preferencí,“ dodal šéf české diplomacie.
Gruzínský paradox
Rusové zatím prchají před mobilizací převážně do sousedních států. Přílivu uprchlíků čelí Gruzie, Finsko nebo Turecko. Zvláště v případě Gruzie jde pak o paradoxní vývoj událostí, protože jde o zemi, kterou Rusové v roce 2008 napadli. Nyní v ní hledají azyl a bezpečí.
Částečná ruská mobilizace se má oficiálně týkat mužů, kteří za sebou mají vojenskou zkušenost nebo jsou členy záloh. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua může jít až o 300 tisíc lidí.
„Slova Putina a Šojgua, že se bude jednat pouze o 300 tisíc vojáků nebo rezervistů s bojovými zkušenostmi, byla lživá. To bylo jasné už ve středu. Nyní skutečně vidíme, že lidé jsou přepadáváni. Musejí narukovat i ti, kteří nemají nejen bojové zkušenosti, ale nikdy nesloužili v armádě, dokonce mají někteří i modrou knížku,“ komentoval ve vysílání CNN Prima NEWS rusista Jiří Just.
