pohřební služby

Pohřební služba Acordia z Ostravy průměrně pochová 70 nebožtíků měsíčně. „V jarní vlně koronaviru to bylo 110 zesnulých za měsíc, to byl strašný nápor. A teď už se opět začíná umírat na covid, v posledních dnech jsme pohřbili celkem tři osoby, které byly v době úmrtí nakaženy koronavirem,“ říká majitel pohřební služby David Kraus. „Hlavně seniory tak prosím, očkujte se.“ S dovětkem, ať nepřidělávají pohřební službě práci.

Čirá hrůza. Tak vypadá současná situace na Chebsku, kde v posledních dnech naplno udeřila britská mutace koronaviru. Chebská nemocnice hlásí, že z deseti pacientů na ventilátorech jich devět zemře. Virus se šíří neskutečnou rychlostí, bere si obrovské množství životů. Uznávaný datový vědec Petr Ludwig na Facebooku varuje: „Cheb již zažívá to, co brzy pozná i zbytek ČR.“

Téměř 700 těl je od dubna uloženo v mrazicích nákladních vozech zaparkovaných podél nábřeží newyorského Brooklynu. Poprvé o tom informoval The Wall Street Journal v neděli s tím, že země nebyla připravená na pandemii koronaviru. Skladovací zařízení, která slouží jako dočasné márnice, pravděpodobně zůstanou na místě, dokud pandemie neskončí.

„Posledních patnáct let měla firma kolem 20 až 25 zemřelých za měsíc, v říjnu nám přes pohřební službu prošlo 42 zemřelých. Takové počty jsem během téměř dvaceti let nezažil,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Michal Žoudlík, který má spolu s otcem a bratrem pohřební službu v Jindřichově Hradci. Pohřebnictví je jedno z odvětví, na které stát zapomněl, a tak Žoudlíkovi do ochranných hygienických prostředků investovali během pandemie už téměř padesát tisíc. Vládní restrikce je však naučily dělat on-line přenosy ze smutečních obřadů.

Přeplněná krematoria hledají další kapacity. Obecně bývá v podzimních měsících vyšší počet úmrtí, teď jich ale přibývá i kvůli koronavirové pandemii. Pohřební firmy, které nemají kam ukládat těla, tak využívají krematoria nebo nemocniční márnice.

Nebožtíci už se nebudou muset převážet z Ústí nad Labem do jiných měst. Po několika měsících sporů města s bývalým nájemcem a následné rekonstrukci tu začalo fungovat městské krematorium. Za přísných hygienických podmínek se pracovníci připravují také na spalování zemřelých s potvrzeným onemocněním COVID-19.

Koronavirová krize může negativně dopadnout i na byznys, který v dobách pandemie obvykle vzkvétá. Pohřební služby by totiž v důsledku případného zákazu pohřbívání do země mohly přijít o desítky milionů korun. Ministr zdravotnictví se totiž nechal slyšet, že z epidemiologického hlediska je bezpečnější těla zemřelých zpopelnit. Kremace ale už dnes jako způsob pohřbívání výrazně převažuje.

Na kolumbijském ostrůvku San Andrés v Karibském moři se kupí těla zemřelých; tamní jediný pohřební ústav totiž paralyzoval koronavirus, kterým se nakazili zaměstnanci. S odvoláním na ostrovní správu o tom informoval zpravodajský server BBC.

V Nizozemsku pochovali prvního člověka v rakvi z podhoubí. Ekologický sarkofág vyrobila firma, která tvrdí, že lidské ostatky se v něm rozloží už za dva nebo tři roky a navíc poskytnou živiny okolní přírodě, napsal The Guardian.

Vzhledem k dosud omezenému provozu restaurací kvůli koronaviru vznikne zajímavá situace opět při prodeji piva, kde se sazby DPH staly vděčným námětem mnoha žertů už při schvalování novely. Podle vyjádření ministerstva financí výdej čepovaného piva přes okénko bude podléhat 21% sazbě DPH. Na zahrádce by to pak měla být při dodržení definice restauračních služeb 10% sazba DPH.

Nejdramatičtější dopady pandemie nového koronaviru v Latinské Americe řeší Ekvádor. Zdravotní systém malého jihoamerického státu se zhroutil a nemocnice v největším přístavu Guayaquil nemají kapacitu přijímat pacienty. Rodiny tak své mrtvé nechávají na ulicích. Nedostupné jsou i pohřební služby.