Putinova agrese na Ukrajině a související západní sankce mimořádně zatěžují ruskou ekonomiku. Existuje ovšem oblast, která naopak zažívá až nebývalý boom. Vzhledem k obrovským ztrátám desítek tisíc vojáků není překvapivé, že jde o pohřební služby. Podle webu The Insider mají ohromné množství zakázek. Někde už není ani místo na hroby, jinde rostou nová krematoria.
O mrtvá těla, která se vracejí do Ruska, je nutné se náležitě postarat. Ruskojazyčný investigativní portál The Insider vedl rozhovory s lidmi z oboru pohřebnictví, kteří potvrdili, že se rozhodně nenudí. „Práce je opravdu hodně,“ řekl pro web Boris Jakušin, majitel jednoho z krematorií v ruském Novosibirsku.
Jeho kolega z oboru Dmitrij Jevsikov pracující v krematoriu na Rusy okupovaném Krymu přitakal a dodal, že zakázky přibývají už několik posledních let. „Ten rozmach začal již během pandemie, kdy poptávka po kremacích hodně narostla,“ popsal Jevsikov. Navíc prý také dochází místo na hroby.
Podle Jakušina téměř všechna těla zabitých vojáků procházejí přes Rostov na Donu poblíž ukrajinských hranic. Toto město je natolik přehlcené, že už začalo budovat nové krematorium. To podle něj bude mít dost práce minimálně pro příští dva až tři roky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Brutální záběry: Pole posetá mrtvými okupanty. Ukrajinci je zlikvidovali palbou z raketometu
Slova obou mužů nepřímo potvrzuje i článek amerického deníku The New York Times. Ten se věnoval hřbitovu v obci Bakinskaja v Krasnodarském kraji, kam se vozí rakve se zabitými žoldáky z Vagnerovy skupiny. Podle listu se rozloha hřbitova zvětšila až sedminásobně. A to jen za poslední dva měsíce.
Samotný šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin již v prosinci na sociální síti Telegram potvrdil, že pro jeho zabité muže jednoduše dochází místo, tudíž se musí rozšiřovat pohřebiště. Původně měla být těla žoldáků uložena poblíž kaple ve městě Gorjačij Ključ, ale vysoké ztráty zapříčinily, že vagnerovci musí být pohřbíváni i na výše zmiňovaném a stále se rozrůstajícím hřbitově.
Chybí české pece
The Insider zároveň dodal, že velký problém pro Rusy, kteří si chtějí rozjet byznys s krematorii, je akutní nedostatek pecí. Zde je dokonce naše stopa, protože Česká republika před válkou a sankcemi patřila k silným vývozcům kremačních pecí do Ruska.
Na tento problém narazili třeba v krematoriu ve Voroněži. To bylo otevřeno v roce 2020, ale začátkem loňského prosince muselo přerušit činnost, protože kremační pec české výroby od firmy Tabo CS měla závadu. Jenže kvůli sankcím je zablokovaný dovoz komponentů na opravu.
„Po začátku bojů Češi napsali dopis všem ruským krematoriím, že již nebudou spolupracovat. A jelikož jde o moderní vybavení propojené s internetem pro on-line diagnostiku, některé kusy byly dokonce na dálku vypnuty,“ popsal pro ruský web Jakušin. Podle něj se však rétorika nyní změnila. „Čeští partneři teď píší, že chtějí spolupracovat, ale jsou prý pod tlakem,“ dodal Jakušin s tím, že například do zmiňovaného krematoria ve Voroněži se prý české součástky nakonec dostaly.
“Hate it or love it, the underdogs come out on top.”
— Defense of Ukraine (@DefenceU) February 1, 2023
Curtis Jackson
Total combat losses of the enemy from Feb 24 to Feb 1: pic.twitter.com/V0LMXZWnpf
Ruské ztráty ve válce na Ukrajině nelze přesně vyčíslit. Samotné Rusko tvrdí, že od začátku konfliktu zemřelo na šest tisíc jeho vojáků, ale tento údaj je takřka všemi na Západě rozporován. Ukrajinci naopak informují, že ruské ztráty již přesáhly hranici 128 tisíc mrtvých. Ani toto číslo však nelze nezávisle ověřit.
