Za posledních deset let polední meníčko zdražilo průměrně o 80 korun na současných 163 korun – v Praze méně než ve zbytku země. Pro řadu lidí se tak kvůli inflaci stává oběd v restauraci nedostupným a stále častěji si vaří doma. Brzy totiž cena jednoho menu může být v průměru 200 korun. Uvádí to ekonom Lukáš Kovanda.
Lidé v Česku se už dnes v restauraci jen těžko naobědvají za cenu pod 150 korun. „Oběd nyní stojí průměrně 163 korun, plyne z šetření společnosti Sodexo Benefity. V Praze to je dokonce 190 korun, na Karlovarsku jen 147 korun. Průměrná cena ‚meníčka‘ od roku 2020 narostla o 28 korun,“ podotkl Kovanda.
Cena „poledních meníček“ dramaticky stoupá ze dvou důvodů. „Jednak kvůli obecné inflaci, tedy zdražování všeho od energií, jako je elektřina nebo plyn, přes zdražování pracovní síly kuchařů nebo servírek až po růst cen samotných potravin a ingrediencí pro přípravu jídel,“ pokračoval.
Druhým důvodem je pak to, že provozovatelé hospod a restaurací během dvou let pandemie finančně krváceli, tudíž se nyní potřebují vyššími cenami „zahojit“. „Trápí je navíc nedostatek vhodné pracovní síly, která během pandemie ‚prchla třeba do sféry e-commerce. Takže člověk, co dříve roznášel točené pivo coby číšník v hospodě, dnes pivo – v plechovce – rozváží pro některý z potravinových e-shopů,“ vysvětlil Kovanda.
Oběd pod 100 korun je minulostí
Pokud chce provozovatel restaurace bývalé zaměstnance nalákat zpět do práce, musí jim nabídnout vyšší mzdu. A i ta se promítá do cen poledního menu. „Ještě před necelými deseti lety se obědové menu všude v republice, i v Praze, vešlo pod stovku. V roce 2013 vyšlo průměrně na 98 korun,“ zmínil ekonom.
V krajských městech stálo v té době menu vesměs méně než 90 korun, plyne z tehdejších dat portálu Lunchtime.cz. „A ve městech typu Frýdku-Místku třeba jen 70 korun. Celorepublikově tak menu stálo průměrně ani ne 85 korun. Za deset let tak ‚meníčko‘ zdražilo o zhruba 80 korun,“ zdůraznil.
Za pozornost podle něj stojí, že průměrná cena menu v Praze stoupla za osm let méně, než odpovídá celorepublikovému průměru. „V metropoli totiž mezi restauracemi panuje větší konkurence, ale zejména tam roste průměrná mzda pomaleji než celorepublikově,“ vysvětlil Kovanda.
Výrazné zdražování poledního menu bude v době rapidní inflace a očekávaného poklesu reálných příjmů pro řadu lidí důvodem, aby dali přednost přípravě pokrmu k obědu doma. „Naučila je to pandemie. Trend je patrný také v jiných evropských zemích. Ve své loňské studii jej analyzuje dokonce i Evropská centrální banka,“ podotkl ekonom.
Pandemie lidi změnila
Lidé se prý během pandemie naučili obstarávat si řadu věcí svépomocí či v rámci domácnosti, ať už jde o přípravu jídla k obědu nebo třeba o ostříhání. „Není to tedy jenom o současném zdražování, ale také o celkové změně spotřebních návyků, kterou pandemie způsobila. Zdražování jídla ovšem tuto změnu návyků podporuje a umocňuje,“ dodal.
Jídla v restauracích zdražují a dle Kovandy zdražovat budou i nadále kvůli rostoucím cenám energií, nedostatku vhodné pracovní síly, zdražování základních surovin pro přípravu pokrmů, ale i třeba kvůli vyššímu nájemnému. „Už v příštím roce může ‚meníčko‘ celorepublikově atakovat cenu 200 korun,“ varoval Kovanda.
Doplnil, že letošní rok je pro řadu gastropodniků složitý, ale ten příští bude ještě náročnější. „Svým způsobem se budou splácet účty za pandemii, přičemž zhruba patnáct procent gastro provozoven může zkrachovat či jinak ukončit činnost,“ uzavřel.
