Atmosféra houstne. Rakušan chystá tvrdší tresty za šibenice a výhrůžky smrtí
Výběr redakce
Výhrůžky nejen politikům jasně pojmenujme a udělujeme za ně tvrdší tresty, shodují se odborníci na bezpečnost. Expert Andor Šándor považuje přístup policie za příliš tolerantní a alibistický. Podle jiných ale zatím nemá jasné zákonné mantinely, na základě kterých může zasáhnout. A právě to chce ministr vnitra Vít Rakušan změnit. Zatímco dnes tresty za symbolické šibenice nepadají vůbec, Rakušan chce zpřísnění, které by v krajních případech mohlo znamenat i vězení.
„Šibenice do demokratického světa nepatří. Markéta Pekarová Adamová i kdokoliv jiný, komu je tímto způsobem vyhrožováno, musí mít dovolání. Výhrůžky nejsou svobodným vyjádřením názoru. Pracujeme na právních změnách,“ uvedl v úterý na Twitteru ministr vnitra Vít Rakušan.
Tenhle hnus z MHD odmítám. Mluvím o tom už několik týdnů. Šibenice do demokratického světa nepatří. @market_a i kdokoliv jiný, komu je tímto způsobem vyhrožováno, musí mít dovolání. Výhrůžky nejsou svobodným vyjádřením názoru. Pracujeme na právních změnách. pic.twitter.com/b6tZnH0w6p
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) February 15, 2022
Problém je v tom, že dosud při užití symbolů jako je například šibenice policie vyhodnotila, že se nejedná ani o přestupek. To je podle odborníků špatně. Strážci zákona argumentují tím, že chybí přímo směřované výhrůžky konkrétním osobám.
„Zatím to nebylo bráno ani jako přestupek, což se ministrovi zdá jako nedostatečné. První fáze je zmapovat situaci a důvody minulých rozhodnutí a druhá sjednotit výklad. Pokud by se ukázalo, že je to nedostatečné, tak by se případně zpřísňovalo,“ řekl CNN Prima NEWS mediální poradce Rakušana Jakub Veinlich.
S trvdšími tresty souhlasí i odborníci
Podle odborníků jde o správnou cestu a není možné, aby takové projevy nenávisti a násilí byly akceptovány.
Čtěte také
„Jedna věc je právní výklad daného skutku. S tím, aby došlo ke sjednocení výkladu, samozřejmě souhlasím. Na druhou stranu ale logicky všichni cítíme, že i přesto, že politici v mnohém nejsou žádní lumeni, tak jejich kritika tímto způsobem je něco, co by nemělo být v moderní demokratické společnosti jakkoliv tolerováno,“ řekl pro CNN Prima NEWS bezpečností expert Andor Šándor.
Vinu dává i policii. „Její nepružnost a alibistický přístup je podle mě špatný. Někteří mohou skutečně od slovních výhrůžek časem přejít ke skutkům, kde to skončí. A takové to blahosklonné přehlížení a tolerování ze strany policie bude lidi podněcovat dál, protože jim nikdo nedá stopku,“ dodal s tím, že by policie přinejmenším měla dotyčné předvolat pro podání vysvětlení s tím, komu konkrétně tedy výhrůžku směřovali.
„Pokud před váš dům přivezu rakev, tak vám tím asi nechci říct, že jsem přivezl brambory do sklepa, ale říkám, že jde o alegorii toho, co bych s vámi zamýšlel. Osobně bych takový způsob jednání netoleroval,“ dodal Šándor.
Demonstrace na Malostranském náměstí, na kterou si protestující přinesli šibenice. Zdroj: CNN Prima NEWS
Policie bude konat, ale vnitro musí říct jak
Jeho kolega a bývalý ředitel služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR Martin Hrinko zdůrazňuje, že je to ministerstvo, kdo musí jasně nastavit podmínky.
„Když policie neumí v takových situacích rozhodnout, jestli se jedná o přestupek, což vím, že aktuálně řeší, tak se obrací právě na ministerstvo vnitra, které vydá právní názor a ten je pro policii závazný,“ vysvětlil Hrinko.
Čtěte také
„Dle mého právního názoru se zatím jedná o přestupek na úseku občanského soužití. Až policie bude stanovisko mít, určitě nebude alibistická a tolerantní, jak říká kolega,“ doplnil Hrinko.
Nastavme jasná pravidla, ať policie ví, co smí
S tím, že je třeba nastavit jasná pravidla, souhlasí i jednatelka bezpečnostní agentury Inpos a bývalá policistka Kamila Muziková. Policii by za nečinnost nekárala.
„Je třeba konkrétně věci pojmenovat, říct, co je špatně, a nastavit hranice. Uvedu příklad z praxe. Dokud nedošlo k vážným incidentům s pyrotechnikou na fotbalovém utkání mezi Spartou a Plzní, tak nikdo pyrotechniku nepojmenoval, i přesto, že jsme všichni věděli, že je nebezpečná. Po zápase s Plzní (rok 2019, kdy došlo i k několika vážným zraněním – pozn. red.) se problém začal řešit a dnes už je v zákoně,“ uvedla Muziková s tím, že to ale trvalo až 10 let.
„Zpřísnění je za mě určitě dobrá cesta. Vinu policii bych v této chvíli ale nedávala. Není to pro ně snadná situace. Co mají dělat, když zákon jasně neukládá, co mohou?“ pokládala si otázku.
Za konkrétní výhrůžky až tři roky
Podle trestního zákoníků existuje dnes tzv. nebezpečné vyhrožování, za které hrozí jeden až tři roky odnětí svobody.
„Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti,“ uvádí se v zákoně s tím, že trest až tři roky je v případě výhrůžek se zbraní nebo například dítěti či těhotné ženě. Dále pokud jste členem nějaké organizované skupiny.
Je ale třeba přesně pojmenovat toho, kdo vyhrožuje, a především komu a proč. Pokud se tak nestane, je na takové případy dnes zákon krátký. Pokud by se jednalo o přestupek, trestem by v takovém případě mohlo být napomenutí, pokuta nebo zákaz činnosti.
Čtěte také
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
