Mark Rutte bude v čele NATO
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg končí své prodloužené funkční období, nahradí jej Nizozemec Mark Rutte. Ten má za sebou řadu let v pozici premiéra, tudíž přichází člověk s obrovskými zkušenostmi. Zároveň je známý svým odzbrojujícím šarmem, ale také jde o mistra kompromisu, který má zároveň pověst člověka, který dobře ví, jak na amerického exprezidenta a favorita voleb v USA Donalda Trumpa. Co lze tedy od Rutteho, který se pozice šéfa NATO ujme na podzim, čekat?
„Trumpův našeptávač“. Taková je přezdívka, kterou si Rutte vysloužil od novinářů. A dost možná i od jiných státníků ve strukturách Severoatlantické aliance.
ČTĚTE TAKÉ: Biden funguje už jen několik hodin denně, přiznává jeho okolí. Demokraté nemají plán B
Stojí za tím situace z roku 2018. Tehdejší americký prezident Trump vášnivě diskutoval s dalšími představiteli NATO o navyšování výdajů na obranu – jeho tradiční téma pro spojence. Generální tajemník Stoltenberg rozpoznal, že napětí v místnosti je silné, a tak, až na zbylé premiéry, prezidenty či nejvýše postavené diplomaty, vykázal všechny ven.
Na Trumpa se podle dostupných zpráv snažili apelovat francouzský prezident Emmanuel Macron a v tu dobu německá kancléřka Angela Merkelová, že navýšit rozpočet na obranu jednoduše nejde přes noc. Neúspěšně, americkou hlavu státu to neuspokojilo.
Situace se změnila až v okamžiku, kdy Trumpovi začal domlouvat právě Rutte. Už v tu dobu veterán mezi premiéry amerického prezidenta dokázal přesvědčit, že státy NATO dělají, co můžou, aby se dostaly na požadované dvě procenta HDP k výdajům na obranu. Zároveň, a to bylo možná klíčové, umocnil Trumpův pocit, že se tak daří hlavně díky němu.
Bývalý významný člen struktury NATO, Timo Koster, pro portál Politico popsal, že Rutte de facto zachránil situaci. „Pojistka byla zase zpátky v granátu,“ komentoval Koster.
Úspěšné jednání s úhlavním rivalem
Rutte má za sebou dlouhých 14 let působení v čele nizozemské vlády. Za tu dobu dokázal zařídit spoustu kompromisů, neboť volební systém v jeho zemi nahrává k zisku mandátů menších stran. Svůj majstrštyk si však nechal na závěr.
Ještě, než skončil coby premiér a začal se připravovat na roli šéfa NATO, stihl uzavřít velmi komplikovanou situaci doma. Rutteho VVD totiž neuspěla v posledních parlamentních volbách, ve kterých jasně zvítězila krajně pravicová Strana pro spravedlnost Geerta Wilderse. Ten byl však pro ostatní partaje natolik kontroverzní, že nechtěly jít do koalice s tím, že se Wilders stane premiérem.
Řešení politického patu nakonec přišlo i s Rutteho přispěním. Jeho VVD se navzdory dlouholeté rivalitě s Wildersem nakonec spojila společně s dalšími buď středopravicovými nebo populistickými stranami či hnutími. Kompromisem dohody pak především bylo, že Wilders nebude premiérem. Tím se nakonec stal nestraník a bývalý šéf nizozemské tajné služby Dick Schoof.
Jak rozesmát Fialu
Dnes už bývalého nizozemského premiéra političtí komentátoři popisují jako středopravicového politika klasického západního typu, který akcentuje důležitost volného trhu a sociální liberalismus.
Bezdětný Rutte, který se nikdy neoženil a dosud sám bydlel v malém bytě v Haagu, má zároveň pověst žoviálního muže, který dokáže uvolnit napětí v jakékoliv situaci. Ostatně jeho příběh s Trumpem tomu dává za pravdu. Auru dobré nálady ukázal nedávno i v Praze.
Na summitu evropských státníků na Pražském hradě, kde jej vítal premiér Petr Fiala (ODS), dorazil Rutte s úsměvem od ucha k uchu a hlasitým zvoláním: „Čau, jak se máš?“. Fialu tehdy před novináři dokonale rozesmál.
Nyní má před sebou podstatně těžší práci než v čele Nizozemska. NATO čelí už třetím rokem těžké zkoušce kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Počínání si v této době ukáže, jaký odkaz za sebou Rutte zanechá na evropském poli. Ještě má čas na přípravu, neboť Stoltenberga by měl nahradit až 1. října.
