Luxování krajní pravice? K Babišovi s Orbánem by mohla přejít většina frakce ID
Krajně pravicová frakce Identita a demokracie (ID) v Evropském parlamentu se v pondělí rozpadne a většina jejích členů se připojí k nové frakci Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), napsal s odvoláním na své zdroje bruselský server Euractiv. Podobně o vývoji informují i maďarská vládní média. Právě maďarský premiér Viktor Orbán spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a Herbertem Kicklem, šéfem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), vznik frakce 30. června oznámili. Orbán se od té doby již několikrát nechal slyšet, že jeho frakce se může stát druhou největší politickou skupinou v nově zvoleném europarlamentu. Pro CNN Prima NEWS novou frakci okomentovala šéfredaktorka české mutace Euractivu Aneta Zachová.
Euroskeptická frakce ID má podle posledních údajů v Evropském parlamentu 57 mandátů, její hlavní stranou je krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které v ní má 30 křesel. Původně se měla ustavující schůze ID konat již tento týden ve středu, byla ale zrušena. Podle bruselských médií v čele s Euractivem se zasedání odložilo s tím, že se čeká, jaký bude další postup poté, co skončí víkendové francouzské parlamentní volby.
ČTĚTE TAKÉ: Orbánova cesta na Ukrajinu jako štít pro Babiše. Nejsme proruští, ohánějí se s ní členové ANO
Patrioti pro Evropu oznámili své ustavující zasedání rovněž na pondělí 8. července. Maďarský provládní web Magyar Nemzet s odvoláním na své zdroje napsal, že vůdci ID se v pondělí plánují setkat právě s představiteli Patriotů pro Evropu a dohodnou se na uspořádání společné ustavující schůze.
Čtěte také
Tři zakládající formace – FPÖ, nacionálně konzervativní Fidesz a české hnutí ANO – dosahují minimálního počtu europoslanců pro vytvoření frakce. Potřebují tedy zástupce z alespoň čtyř dalších zemí, aby frakce získala registraci ze strany Evropského parlamentu. Ochotu začlenit se do připravované frakce již vyjádřilo portugalské hnutí Dost! (Chega!), které má dva mandáty. V pátek pak vstup do nové formace oznámila španělská krajně pravicová strana Vox se šesti europoslanci.
„Patrioti jsou atraktivní tím, že jsou noví. Dosavadní pokusy zformovat nějaký aktivní subjekt na krajní pravici vždy ztroskotaly, dosud sice fungovala ID, ale ta byla mimo velké politické hry a chyběl jí nějaký výraznější lídr nebo konkrétní agenda, která by ji spojovala,“ komentuje pro CNN Prima NEWS šéfredaktorka české verze Euractivu Aneta Zachová.
Dodala, že vše nasvědčuje tomu, že se ID úplně rozpadne, přičemž část by mohla zamířit k Patriotům, zatímco jiné strany okolo Alternativy pro Německo (AfD) do rovněž nové frakce Evropa suverénních národů. K té se má připojit mimo jiné česká SPD Tomia Okamury. „Rozhodující bude, zda se po francouzských volbách Marine Le Pen rozhodne připojit k Patriotům,“ zmiňuje k osudu ID Zachová.
Šéfredaktorka české mutace Euractivu zároveň poznamenala, že Babiš svým tahem s Patrioty již otevřeně cílí na krajně pravicové voliče vzhlížející k Orbánovi, Matteu Salvinimu či Marine Le Penové, což měl deklarovat už po prohraných prezidentských volbách loni v zimě. „Určitě mu to tedy může pomoci přilákat nějaké zbývající příznivce SPD a dalších radikálnějších subjektů české politické scény. Na ‚přátelství’ s Marine Le Pen se voliče snažil přilákat i Tomio Okamura, jeho hvězda ale upadá, a nyní mu tyto kontakty přebírá Babiš,“ konstatovala pro CNN Prima NEWS Zachová.
Získá Babišova frakce Salviniho a Le Penovou?
Očekává se, že se k Patriotům pro Evropu připojí i italská Liga, kterou vede zmiňovaný vicepremiér Salvini s osmi mandáty v europarlamentu. S 30 mandáty patřícími francouzskému Národnímu sdružení, tedy lepenovcům, by velikost frakce výrazně vzrostla.
PODÍVEJTE SE: Andrej Babiš spoluzakládá novou frakci
Z ID k Patriotům by pak mohla přejít i krajně pravicová nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se šesti mandáty, krajně pravicová belgická strana Vlámský zájem (Vlaams Belang) se třemi mandáty a populisticko-pravicová a euroskeptická Dánská lidová strana (DF) s jedním mandátem. To vše dohromady dává 73 křesel, splněn je i požadavek na minimálně sedm členských států EU pro vytvoření frakce. Na přeskočení nejsilnějších frakcí by to zatím nestačilo, pro Patrioty by to ale znamenalo páté místo.
Podle posledních údajů EP má nejsilnější lidovecká frakce (EPP) 188 mandátů, frakce socialistů a demokratů (S&D) 136 mandátů, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) 84 mandátů a liberální frakce Renew Europe (Obnova Evropy) 76 mandátů. Frakce Zelených/Evropské svobodné aliance má pak 53 mandátů a Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) 46 mandátů.
Řada nezařazených čeká na místo
Stále velký počet, 43 europoslanců, zůstává v kolonce ostatní. U nich není ještě jasné, do které z frakcí se přičlení. Nezařazených již z minulého volebního období je 37 europoslanců.
„Le Penová, Orbán a další delegace dosáhli dohody, že ID přestane existovat a vytvoří se frakce nová,“ citoval Euractiv nejmenovaného dobře informovaného europoslance. Jednotlivé národní delegace si podle tohoto zdroje již začaly rozdělovat i vysoké pozice v rámci nové frakce. Zatímco francouzská krajní pravice nejspíš oznámí svůj úmysl připojit se k nové frakci až po nedělním druhém kole voleb, ostatní strany se již v uplynulých dnech netajily svými sympatiemi. Patrioti pro Evropu jsou „nejzajímavějším projektem pro ty, kdo hledají alternativy v Evropě,“ nechal se slyšet vůdce italské Ligy Marco Zanni.
Euractiv zároveň hlásí, že k Babišovým Patriotům pro Evropu by se mohli připojit i třeba slovenské krajně pravicové hnutí Republika s europoslanci Milanem Uhríkem a Milanem Mazurkem – oba někdejší tváře neonacistické LSNS. Mazurek byl dokonce před časem odsouzen kvůli xenofobním výrokům.
Do nově vznikající frakce se prozatím nepřipojí Alternativa pro Německo (AfD). Mluvčí její spolupředsedkyně Alice Weidelové Daniel Tapp agentuře DPA nedávno řekl, že to není na pořadu dne. Nicméně jestliže by se tak nakonec stalo a rovněž by se členy nové politické skupiny staly i menší strany z Bulharska, Španělska či Slovenska, společně s 15 mandáty od AfD by celková velikost nové frakce mohla vystoupat až na 95 křesel, poznamenal server Euractiv, což by znamenalo třetí nejsilnější frakci v EP.
Patrioti pro Evropu jako ID?
Záleží na tom? ptá se server Euractiv. Ano i ne, odpovídá si. Patrioti pro Evropu budou stále tou stejnou skupinou, jako byla Identita a demokracie s tím rozdílem, že budou mít jiné jméno a ve frakci budou nově europoslanci Fidesze a českého hnutí ANO. Většina frakcí se je nadále bude snažit izolovat podle takzvaného pravidla „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami, že nebudou spolupracovat s krajní pravicí. Podle d´Hondtovy metody používané pro rozdělení jednotlivých funkcí v EP podle velikosti frakce by nicméně na Patrioty pro Evropu s případnými 95 mandáty připadalo nominovat až dva místopředsedy Evropského parlamentu a tři předsedy výborů.
Vzhledem k tomu, že předsedové výborů musí tento měsíc získat podporu absolutní většiny, mohou se ostatní frakce dohodnout, že se pokusí krajně pravicové kandidáty vyloučit, poznamenal bruselský server s tím, že podobně se tak stalo již v minulosti. V případě místopředsedů EP je to ale už složitější a strany Le Penové a Orbána mohou uspět.
Během prvního plenárního zasedání, které se koná od 16. do 19. července ve Štrasburku, si europoslanci zvolí svého předsedu a 14 místopředsedů. Kandidátkou na šéfku EP je opět Roberta Metsolaová, v případě místopředsedů se nominace ještě dojednávají. Hlasování je přitom několikakolové a když se nepodaří 14 míst obsadit v prvních dvou kolech, kde musí kandidáti získat absolutní většinu, koná se kolo třetí, kde už ke zvolení stačí prostá většina. Právě tehdy by mohla krajní pravice uspět a získat jednoho místopředsedu, napsal server Euractiv.
