Odvážné přistání Mathiase Rusta bylo rok po černobylské tragédii dalším hřebíkem do rakve Sovětského svazu. Pozdější životní osudy rodáka z německého Šlesvicka-Holštýnska ukázaly na jeho dobrodružnou povahu a značně nekonformní přístup k životu. Jeho čin z období studené války nicméně vstoupil do dějin.
Těžko si v době zadrátovaných hranic a věčné pohotovosti jaderných zbraní bipolárního světa představit neuvěřitelnější událost než přistání západoněmeckého letadla v samém srdci mezinárodní socialistické soustavy, na Rudém náměstí v Moskvě. Dá rozum, že tuto prvotřídní senzaci světového významu provázelo obrovské množství konspiračních teorií, s odstupem času se ale zdá, že osmnáctiletý Mathias Rust jednal opravdu jen na vlastní triko. Důsledky jeho činu byly však minimálně pro důstojnický sbor Rudé armády zničující.
Rust krátce po propuštění z vězení v roce 1988 zpět na místě činu. Zdroj: Getty Images
Své letecké schopnosti si Rust před samotným průnikem do hlavního města světové socialistické soustavy ověřil dálkovými přelety nad Severní Evropou. Zdroj: Cs.wikipedia.org
Neuvěřitelné se stalo skutečností. Mathias Rust se svojí Cessnou krátce před sedmou večerní zakroužil nad samým centrem Moskvy a vzápětí bez problémů dosedl na most nedaleko Kremlu. Zdroj: AP
Dvě hodiny po úspěšném přistání byl Rust zatčen orgány KGB. Ještě předtím ale stihl rozdat desítky autogramů kolemjdoucím. Zdroj: AP
Rust (vlevo) byl leteckým nadšencem. Sotva plnoletý se odhodlal k neuvěřitelnému hazardu se svým životem. Zdroj: Profmedia
Rust byl za svůj čin odsouzen ke čtyřem letům pobytu v nápravném táboře, nakonec ale zůstal v klasickém vězení a v roce 1988 byl propuštěn na znamení dobré vůle Sovětů. Zdroj: Getty Images
Po přistání v Západním Berlíně na Rusta čekaly davy. Nic jim však neřekl, jeho rodina už dříve jeho příběh prodala týdeníku Stern. Zdroj: Getty Images
Rust krátce po propuštění z vězení v roce 1988 zpět na místě činu. Zdroj: Getty Images
Své letecké schopnosti si Rust před samotným průnikem do hlavního města světové socialistické soustavy ověřil dálkovými přelety nad Severní Evropou. Zdroj: Cs.wikipedia.org
Neuvěřitelné se stalo skutečností. Mathias Rust se svojí Cessnou krátce před sedmou večerní zakroužil nad samým centrem Moskvy a vzápětí bez problémů dosedl na most nedaleko Kremlu. Zdroj: AP
Dvě hodiny po úspěšném přistání byl Rust zatčen orgány KGB. Ještě předtím ale stihl rozdat desítky autogramů kolemjdoucím. Zdroj: AP
Rust (vlevo) byl leteckým nadšencem. Sotva plnoletý se odhodlal k neuvěřitelnému hazardu se svým životem. Zdroj: Profmedia
Rust byl za svůj čin odsouzen ke čtyřem letům pobytu v nápravném táboře, nakonec ale zůstal v klasickém vězení a v roce 1988 byl propuštěn na znamení dobré vůle Sovětů. Zdroj: Getty Images
Po přistání v Západním Berlíně na Rusta čekaly davy. Nic jim však neřekl, jeho rodina už dříve jeho příběh prodala týdeníku Stern. Zdroj: Getty Images
Šílený plán
Nápad podniknout cestu do centra Moskvy se v hlavě nadšeného mladého pilota zrodil už rok před akcí při sledování záznamu z neúspěšného summitu mezi sovětským a americkým vedením. „Měl jsem ideu, že každý člověk na této planetě je zodpovědný za určitý pokrok, a hledal jsem příležitost, jak se na tom podílet,“ řekl Rust před deseti lety v rozhovoru pro BBC. „Přemýšlel jsem, že bych mohl pomocí letadla postavit pomyslný most mezi Západem a Východem, abych ukázal, že spousta lidí v Evropě chce zlepšit vztahy mezi našimi světy.“
Měl víc peněz než Kellner i Baťa. Nejbohatším Čechem všech dob byl Albrecht z Valdštejna
Vojevůdce Albrecht z Valdštejna měl v 17. století tolik majetku, že mu nemohl konkurovat ani císař. Ba co víc: Podle historiků by byl dokonce i nad prvorepublikovým továrnickým fenoménem Baťou či současnými magnáty typu Křetínského. Jak přišel původně chudý šlechtic z Podkrkonoší ke jmění, na které v dějinách nedosáhnul žádný jiný Čech? Co si za něj mohl ve své době pořídit? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS odpovídá spisovatel Josef Pepson Snětivý, jemuž teď s kolegou Otomarem Dvořákem vyšla nová kniha Krajinou Albrechta z Valdštejna.
Teprve osmnáctiletý Rust byl nezkušeným pilotem, který měl před památným letem nalétáno pouhých 50 hodin, což se prakticky rovná ukončenému školnímu výcviku na malé letadlo. Pod záminkou nabrání dostatku letových hodin potřebných k získání licence profesionálního pilota, kterou sdělil rodičům, odstartoval Rust dne 13. května 1987 z letiště Uetersen u Hamburku v pronajaté Cessně F172P, která byla pro dálkový let na Island doplněna pomocnými palivovými nádržemi.
Další dva týdny strávil cestováním po severní Evropě. 25. května dorazil do Helsinek. Strávil tam několik dní a snažil se rozhodnout, zda má skutečně odvahu svůj plán uskutečnit. Měl rozhodně dobrý důvod být nervózní.
Musel jsem to risknout
SSSR měl největší systém protivzdušné obrany na světě. V roce 1983 sestřelili Rusové jihokorejské civilní dopravní letadlo, když zabloudilo do jejich vzdušného prostoru. Zemřelo všech 269 cestujících. Ještě o pět let dříve došlo stříleli rovněž na civilní korejský letoun nad sovětskou Karélií. „Samozřejmě jsem se bál, že přijdu o život," vzpomínal Rust před deseti lety v rozhovoru pro BBC. „Zvažoval jsem, zda je opravdu zodpovědné a rozumné podstupovat tento druh rizika. Nakonec jsem došel k závěru, že to musím to risknout.“
Ráno 28. května ohlásil řízení letového provozu v Helsinkách, že poletí do Stockholmu ve Švédsku. Ani tehdy si nebyl úplně jistý, jestli se misi „Moskva“ skutečně pokusí vykonat. „Konečné rozhodnutí jsem udělal asi až půl hodiny po startu. Jen jsem změnil kurz na 170 stupňů a zamířil jsem přímo na jihovýchod do Moskvy,“ popsal Rust.
V Helsinkách se mezitím operátoři řízení letového provozu začali obávat nejhoršího. Rustův letoun po vypnutí radarového odpovídače i dalších radiokomunikačních přístrojů zmizel z radarů i vysílaček a finská pobřežní stráž zahájila masivní záchrannou operaci. Když byla na hladině moře spatřena ropná skvrna, byli přivoláni potápěči, kteří bezvýsledně pátrali po domněle havarovaném stroji. Rustova Cessna mezitím nerušeně pronikla sovětského vzdušného prostoru nad Estonskem.
Umetli mu cestu až k Rudému náměstí
Během několika minut po překročení hranic bylo Rustovo letadlo zachyceno sovětskými radary a za necelou hodinu se k němu přiblížila stíhačka MiG-23. „Minuli mě po levé straně tak blízko, že jsem viděl dva piloty sedící v kokpitu a samozřejmě jsem viděl červenou hvězdu na křídle letadla,“ popsal neuvěřitelné setkání pro BBC Rust. Mladík za kniplem turistického letounu byl samozřejmě vyděšený, ale místo, aby na něj zaútočil, tryskáč přidal tah a rychle zmizel v oblacích.
Kombinace neuvěřitelného štěstí a lidských chyb vedla k tomu, že Rustovo letadlo bylo zaměněno za přátelské letadlo, tedy nikoliv za nepřátelského narušitele vzdušného prostoru SSSR, ale pouhý cvičný let některého z domácích aeroklubů.
Strašná smrt v hlubině. Před 130 lety došlo k největšímu důlnímu neštěstí na českém území
Z kilometrové hloubky pod povrchem vytahovali další a další mrtvé, mnoho z nich nešlo identifikovat, nad krajem se ještě dlouho vznášel pach hrůzy a smrti. Před 130 lety došlo v Březových Horách u Příbrami k důlnímu neštěstí, které bylo svého času nejhorší na světě – při požáru zemřelo 319 horníků, z více než 900 dětí se rázem stali sirotci. Ředitel příbramského hornického muzea Josef Velfl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak mohlo k tragédii dojít.
Letecká havárie nedaleko ruského Toržoku z předchozího dne a probíhající záchranná operace spolu s výcvikem nových pilotů vedly ke zmatkům ve vzduchu a v řídicích střediscích. Rustovi se tak jako zázrakem podařilo bez úhony dostat přes stovky kilometrů sovětského vzdušného prostoru do hlavního města.
„Nemohl jsem uvěřit, že jsem skutečně přežil,“ vzpomínal. „Počítal jsem v té době, že moje šance na přežití jsou asi 50:50 a až poté, co jsem se přiblížil k cíli, věděl jsem, že jsem opravdu na té šťastné straně.“
Jeho úleva však při pohledu na věže a kopule Moskvy rychle vyprchala, když si uvědomil, že přistání bude obtížné. Původně chtěl se čtyřmístnou Cessnou přístát přímo v Kremlu, napadlo jej však, že za jeho vysokými hradbami by jej orgány KGB mohli bez rozruchu zajmout a celou událost zamést pod koberec bez jakékoliv publicity. Na Rudém náměstí se had lačných obdivovatelů díla zakladatele bolševického státu kroutil ke vstupu do Leninova mauzolea a i jinak bylo na náměstí dost lidí.
Sovětští občané se na zemi zastavovali a udiveně vzhlíželi, když malé bílé letadlo kroužilo pouhých 10 metrů nad zemí. Nakonec si Rust všiml čtyřproudého mostu vedle katedrály Vasila Blaženého, takže ještě jednou zakroužil a přistál právě tam. Později, když byl vyslýchán sovětskými bezpečnostními orgány, se dozvěděl, že most byl obvykle překlenut hustou sítí trolejí pro trolejbus, zrovna v den přistání byly ale ráno kvůli údržbě odstraněny.
Šeremetěvo – 3
„Policie předpokládala, že mám v Moskvě spolupracovníky, kteří zařídili, abych mohl přistát,“ řekl BBC Rust. Kolem 19:00, právě když slunce zapadalo, Rust roloval se svým letadlem směrem k Rudému náměstí náměstí a vylezl z kokpitu, aby pozdravil davy, které se kolem něj shromáždily. Chtěli vědět, odkud mladý cizinec je, a proč tam je.
Dvě patra sedadel jako budoucnost létání? Hlavní je místo pro nohy, míní designér
Španělský 22letý designér Alejandro Núñez Vicente představil návrh nového uspořádání sedadel v letadle, o který se zajímají i velké společnosti a který by mohl ovlivnit budoucnost aviatiky. Vicente se snaží zejména o to, aby měli lidé komfort i v ekonomické třídě – toho se dá podle něj dosáhnout dvoupatrovým systémem sedadel.
„Jsem zde na mírové misi z Německa,“ řekl jim Rust. Když mu potřásli rukou, rád, že potkal spojence, musel vysvětlit, že pochází z „jiného Německa“, ze Západu, nikoli z komunistického Východu, jak předpokládali.
Jakmile se policie vzpamatovala ze šoku z nálezu nepovoleného letadla zaparkovaného u bran Kremlu, byl Rust zatčen. Strávil hodiny tím, že se snažil přesvědčit úřady, že jednal sám a nebyl součástí spiknutí zahraničních vlád. Když se ukázal celý rozsah ponižujícího incidentu v Kremlu zavládl šok. Generální tajemník ÚV KSSS Gorbačov se během pár následujících dnů a týdnů zbavil vojenských představitelů, kteří podle něj stály v cestě jeho reformám. Odejiti byli kromě 2000 dalších vyšších důstojníků i ministr obrany a šéf protivzdušné obrany.
Sám Rust byl v ostře sledovaném procesu obviněn a uznán vinným z porušení mezinárodních letových předpisů, nezákonného překročení sovětských hranic a výtržnictví. Soudce ho poslal na čtyři roky do pracovního tábora za to, co nazval aktem dobrodružství. Přestože mu bylo dovoleno odpykat si čas ve věznici Lefortovo v Moskvě, Rust své uvěznění nesl špatně.
„Měl jsem velké potíže s udržením jídla a hodně jsem zhubl,“ řekl poté, co byl v roce 1988, po podepsání smlouvy o nešíření zbraní mezi Reaganem a Gorbačovem předčasně propuštěn jako gesto dobré vůle. Odseděl si pouhých 14 měsíců.
Rustův let byl pro Moskvany považován za tak neuvěřitelný, že se dostal do populární kultury. Rudé náměstí bylo často žertem označováno jako Šeremetěvo – 3. Šeremetěvo – 1 a 2 jsou velká civilní letiště poblíž Moskvy.
Rozporuplná osobnost
Také další Rustovy osudy byly velmi bouřlivé a nevšední. V roce 1989 se během výkonu civilní služby v hamburské nemocnici pokusil pozvat jednu ze sestřiček na kávu. Když nabídku odmítla a začala ho urážet, neovládl se a pobodal ji. Za zranění, která jen stěží přežila, byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody; po pěti měsících však byl propuštěn.
Později se snažil neúspěšně obchodovat v Rusku s obuví, roku 1996 konvertoval k hinduismu a oženil se dcerou indického obchodníka s čajem, kterou potkal v Trinidadu. O pět let později byl Mathias Rust usvědčen z krádeže kašmírového svetru, o čtyři roky později byl vyšetřován pro podvody.
Začal se živit jako profesionální hráč pokeru a v roce 2007 na turnaji v Las Vegas vyhrál 750 000 dolarů, měl však i velké ztráty. Od roku 2012 pracoval jako finanční analytik v jedné curyšské bance, stal se instruktorem jógy a od roku 2015 patří mezi přední mírové aktivisty.
Svoji akci z roku 1987 by prý podnikl znovu už jen kvůli tomu, že pomohl Michailu Gorbačovovi prosadit jeho perestrojku a snížit mezinárodní napětí. „Jsem velmi přesvědčen, že jsem mu (Gorbačovovi) umožnil prosadit svou perestrojku a glasnosť mnohem rychleji, než by to udělal beze mě,“ míní.
