Poválečná obnova Ukrajiny by měla být financovaná ze zmrazených ruských prostředků, prohlásil předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Účastníci Konference předsedů parlamentů se v Praze mimo jiné shodli na podpoře rozšíření EU i vytvoření tribunálu, který by potrestal ruské válečné zločiny. Stefančuk také vyznamenal předsedy českého Parlamentu Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a Miloše Vystrčila (ODS).
„Účastníci Konference podpořili Ukrajinu v boji proti agresorovi a jednoznačně deklarovali ochotu pokračovat v podpoře Ukrajiny jak v oblasti humanitární, tak vojenské. Zároveň i v pomoci těm, kteří z Ukrajiny museli uprchnout,“ uvedl Vystrčil.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko už kromě nafukovacích tanků nemá co ukázat. Přehlídka bude žalostná, říká Fištejn
„Vyzvali jsme ve vytrvání tlaku na Rusko. Ten by měl být i nadále vyvíjen prostřednictvím ekonomických sankcí, skrze dodávky zbraní a munice bránící se Ukrajině,“ doplnila Vystrčila šéfka dolní komory parlamentu Pekarová. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola v pondělí médiím řekla, že EU již pracuje na dalších balíčcích sankcí proti Rusku.
Agresi na Ukrajině se věnovala první část konference. Jako zvláštní host na ní vystoupil předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Setfančuk. Ten mimo jiné vystoupil s návrhem financovat obnovu Ukrajiny ze zmrazených ruských peněz a majetku. „Mělo by ji zaplatit Rusko, protože to je země, která agresi provádí,“ řekl Stefančuk. Pekarová na tiskové konferenci oznámila, že Konference Stefančukův návrh přijala za svůj.
Server Politico před časem získal dokument Evropské komise, podle kterého instituce EU tuto možnost zkoumá. Vytvořila pro to zvláštní pracovní skupinu, která se tématem zabývá. Využití zmrazených aktiv je totiž bezprecedentní a vyvolává řadu právních, politických a ekonomických otázek.
Kdy bude následovat rozšíření Unie?
Dalším výsledkem jednání je shoda na záměru rozšíření EU. „V závěrech rezoluce uvádíme, že je pro nás nesmírně důležité apelovat na další rozšíření Evropské unie, protože je to v našem zájmu,“ uvedla na úterní tiskové konferenci Pekarová. Hovořila o výhodách pro kandidátské i členské země uskupení. Unie prý posiluje stabilitu a bezpečnost.
Konference se kromě zástupců členských států EU a přizvaných hostů zúčastnily i delegace kandidátských zemí kupříkladu Ukrajiny, Moldavska nebo Turecka. Předsedové parlamentů se také shodli na bližší spolupráci Unie a Severoatlantické aliance, vyzvali také k ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů.
Pekarová v pondělí oznámila, že Praha bude v říjnu hostit druhý ročník zasedání Krymské platformy. Jeho založení v roce 2021 vzešlo z iniciativy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a klade si za cíl zvýšit mezinárodní tlak na Kreml, aby se krymský poloostrov co nejdřív vrátil Ukrajině.
Členy společenství jsou kromě řady evropských států také například USA, Japonsko či Austrálie. „Budeme se snažit přilákat představitele nejen zemí EU, ale z celého světa, protože je důležité ukázat naši sílu a solidaritu s Ukrajinou a zejména s Krymem,“ uvedla předsedkyně dolní komory na tiskové konferenci.
Vyznamenání od hrdinů
Předseda ukrajinského parlamentu den před začátkem Konference předal Vystrčilovi ukrajinské státní vyznamenání Řád knížete Jaroslava Moudrého druhé třídy. Toto ocenění je nejvyšším ukrajinským vyznamenáním, které může dostat obyvatel jiné země. „Pan předseda Vystrčil navštívil Ukrajinu v době, kdy byla ruská armáda v bezprostřední blízkosti Kyjeva. Demonstroval tak svou neochvějnou podporu Ukrajiny. Osobně jsem mu vděčný a nikdy mu to nezapomenu,“ podotkl při ceremoniálu Stefančuk.
„Nevím, jestli se člověku může dostat většího ocenění, než když dostane vyznamenání od hrdinů,“ poděkoval po ocenění Vystrčil. Zároveň zmínil, že udělení vyznamenání vnímá jako ocenění práce celého Senátu a podpory, které se Ukrajině dostává od českých občanů.
Za mimořádné zásluhy o posílení ukrajinsko-české spolupráce, podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny předal Stefančuk stejné ocenění i Pekarové Adamové.
