Summit NATO v Litvě
V litevském Vilniusu skončil dvoudenní summit NATO, který se točil primárně kolem podpory Ukrajiny v její válce s Ruskem. Řešila se rovněž možnost, jak válkou zasaženou zemi přiblížit k Severoatlantické alianci, stejně tak například posílení východního křídla NATO, kde je ohrožení Ruskem největší. Jaké jsou klíčové závěry summitu?
Ukrajina
- Přiblížení k přijetí do NATO
- Vznik Rady NATO-Ukrajina
- Vojenská podpora států NATO
- Podpora zemí G7
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nechal ostatní lídry netrpělivě čekat na rozhodnutí, zda do Vilniusu nakonec odletí. Před konáním summitu totiž přicházely informace, že jeho požadavky na státy Aliance jsou přehnané a nebude jim vyhověno. Zelenskyj nakonec do Litvy vyrazil a s prázdnou se nevrací.
Členské státy NATO oznámily například nové balíky vojenské podpory a také dohodu, podle které by měl být upraven přístupový proces do Aliance tak, aby Ukrajina měla do uskupení snazší cestu. Přesto i nadále platí, že napřed musí skončit válka, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko.
Velkou vzpruhou pro Kyjev je pak dohoda států G7, které přišly s rozsáhlým mezinárodním rámcem na pomoc Ukrajině. Zelenskyj tím od představitelů USA, Velké Británie, Francie, Itálie, Německa, Kanady a Japonska získal cestu k bezpečnostním zárukám, které by měly posílit obranu proti Rusku a odradit Moskvu od případné další agrese.
Rámec zahrnuje například další moderní vojenské vybavení, ale také výcvik ukrajinských sil, sdílení zpravodajských informací s Kyjevem či kybernetickou obranu. Ukrajina musí na oplátku zajistit zlepšení opatření ve správě svých věcí veřejných. Dlouhodobě je v zemi problematická vysoká korupce, se kterou souvisí pokulhávající transparentnost. Sám prezident Zelenskyj označil podporu zemí G7 za „významné vítězství pro bezpečnost Ukrajiny“.
NATO
- Přiblížení Ukrajiny jako nového spojence NATO
- Posílení východního křídla Aliance
- Přijetí strategie kolektivní obrany
- Vymezení se i proti Číně či Íránu
Úprava přijímacího řízení tak, aby se Ukrajina brzy mohla stát členem NATO, je v jistých bodech výhodná i právě pro Alianci. Ukrajina se přiblížila k možnému členství v obranném uskupení, které by tak její akvizicí získalo zemi s aktuálně velmi zkušenou a solidně vybavenou armádou.
Členské státy navíc přijaly novou strategii kolektivní obrany pro případ možné ruské agrese a také teroristického útoku. Počítá například s dramatickým navýšením množství sil Aliance, které by měly být rychle připraveny nastoupit do akce.
Hovořilo se rovněž o potřebě posílit východní křídlo NATO, což byla i priorita pro českého prezidenta Petra Pavla. Ten již během úterý oznámil, že Česko se bude výrazným způsobem ještě více podílet na posílení bojového uskupení aliance na sousedním Slovensku. Společně se Španělskem by pak Česko mělo ambici toto uskupení v regionu vést.
Hlavním tématem summitu pochopitelně byly Ukrajina s Ruskem. Řešily se však i hrozby v podobě jiných států. NATO se ve společném prohlášení vymezilo například vůči Číně s tím, že její politika nátlaku útočí na zájmy, bezpečnost i hodnoty zemí Aliance. Zdvižený prst mířil také na Írán kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině.
„Tento summit ukázal, že Aliance je tím lepší, pod čím větším tlakem je. Vzhledem k tomu, že jsme v situaci, kdy Ukrajina už více než 500 dní čelí brutální válce a měla od tohoto summitu velká očekávání, tak i tlak na účastníky summitu byl poměrně velký,“ komentoval výsledky setkání Pavel pro česká média.
Akci si pochvaloval i třeba britský ministerský předseda Rishi Sunak. „Z tohoto summitu je zcela zřejmé, že názor lidí je, že Ukrajina by měla být členem NATO a že jím bude,“ pronesl s tím, že Aliance udělala k podpoře Ukrajiny „velký krok“.
