Boj s drahými energiemi vede většina evropských zemí. Jednotlivé státy nečekaly na společné řešení a přišly s nápady, jak drahou elektřinu a plyn krotit. Česká republika není výjimkou a navrhla hned několik řešení, které domácnostem mají pomoci v zimní sezóně.
Vláda Petra Fialy (ODS) byla dlouhou dobu kritizována za nečinnost v boji se zdražující se elektřinou a plynem. V poslední době se však schválilo hned několik pomocí, které mají ulevit jak domácnostem, tak firmám. Přinášíme jejich přehled.
Jak vláda pomáhá domácnostem?
Česká vláda připravovala několik měsíců úsporný tarif. Byl vytvořen tak, aby lidé o tuto podporu nemuseli žádat, ale automaticky se propsala do účtů za elektřinu a plyn. Původně byl záměr takový, že půjde o jedinou pomoc proti drahým energiím. Po zastropování jejich cen letos pomůže domácnostem v průměru čtyřmi tisícovkami. V příštím roce by se měla tato podpora zaměřit více adresně, aby pomáhala skutečně potřebným. Pomoc by měla odstartovat 1. října.
Hlavní věcí, co vláda Petra Fialy schválila, je však již zmíněné zastropování cen energií. Tento zásah odhlasoval kabinet na mimořádném zasedání v pondělí. Výsledkem je, že strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci je na šesti korunách za kWh, přičemž celková cena za MWh se bude pohybovat okolo sedmi až devíti tisíc korun. Plyn je zastropován na částce tří korun za kWh. Tato pomoc by měla začít platit od 1. listopadu.
Kromě toho došlo k odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, které vejde v platnost v říjnu spolu s úsporným tarifem až do konce příštího roku.
Další dílčí podpory schválila vláda Petra Fialy už dříve. Jedná se například o bonus pěti tisíc korun pro rodiny s dětmi či zvýšení příspěvku na bydlení. Vláda také schválila mimořádnou valorizaci důchodů a zajistila LNG terminál v Nizozemsku pro pokrytí části dodávek plynu.
Český a evropský strop energií
Velmi diskutovaným tématem se stal po pondělním schválení strop cen energií na elektřinu a plyn. Do toho totiž přišel návrh Evropské komise, že příjmy výrobců elektřiny mají být zastropovány na 180 eurech za megawatthodinu. Opatření se týká větrných, solárních, jaderných, hnědouhelných a ropných elektráren, elektráren na biomasu a některých vodních elektráren. Netýká se černouhelných elektráren. Příjmy od výrobců elektřiny, kteří vyrábějí z levnějších zdrojů než z plynu, budou vymáhány zpět.
Jedná se tedy o absolutně jiné zastropování než v případě české vlády. Fialův kabinet zastropoval maximální ceny energií, přičemž unijní návrh stropuje výnosy výrobců, aby zajistily finanční prostředky do státních rozpočtů.
Šíří se tu nepřesnost, s níž bohužel pracují i někteří novináři.
— Václav Smolka (@_smolka_v) September 14, 2022
6 Kč/kWh s DPH garantované vládou je něco jiného, než 180 €/MWh baseload, s nímž údajně pracuje EU.
Míchají se jablka a hrušky.
6 Kč s DPH odpovídá 140 €/MWh baseload bez DPH v běžné sazbě pro domácnosti. pic.twitter.com/078UVujZlC
Jak vláda pomáhá firmám?
Pomoc pro firmy a společnosti byla schválena vládou Petra Fialy ve středu. Velkoodběratelé plynu a elektřiny si mezi sebou rozdělí 30 miliard korun. Podporu mohou čerpat od listopadu a bude se týkat okolo 8 000 podniků. Energeticky náročné firmy dostanou maximálně 200 milionů korun a ostatní nejvýše 45 milionů korun. Pomoc bude cílená zejména na zpracovatelský a těžební průmysl a také na zemědělství a lesnictví. Dalších 30 miliard bude připraveno ve spolupráci s Evropskou komisí.
Evropská opatření
Kromě zastropování příjmů výrobců elektřiny na 180 eurech za MWh se připravují i poplatky od producentů fosilních paliv. Kromě toho členské země mohou odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků ropným, plynárenským, uhelným a rafinérským společnostem. Evropská komise také plánuje, aby se povinně omezila spotřeba elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. V říjnu chce komise také podpořt likviditu prodejců energií.
