Jaká by měla být úloha hlavy státu v zahraniční politice? Měl by prezident aktivně vyjednávat o míru na Ukrajině? Co zavedení společné evropské měny v Česku? Tyto a mnohé další otázky položila redakce CNN Prima NEWS všem devíti prezidentským kandidátům, kteří usilují o hlasy voličů. Podívejte se na jejich názory.
Prezident versus vláda
Prezident má v zahraniční politice prosazovat svůj pohled i v případě, že se liší od politiky vlády. S touto tezí souhlasí například bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima či poslanec za SPD Jaroslav Bašta. Nesouhlasí s tím však generál ve výslužbě Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš (ANO), senátor Pavel Fischer, senátor Marek Hilšer, odborář Josef Středula či podnikatel Karel Diviš.
Svůj pohled by neprosazovala také ekonomka Danuše Nerudová, která má však určité výhrady. „Naše země potřebuje jednotnou a stabilní zahraniční politiku, která je postavena na proevropském a prozápadním směřování. Proto bych konzultovala své kroky s vládou i dalšími ústavními činiteli, zároveň se však neváhala vymezit, pokud by vládní politika ohrožovala naši bezpečnost, demokracii či lidská práva,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Nerudová.
Přijetí eura
Česko má co nejrychleji zavést euro, zněla další teze zaslaná kandidátům. Například Pavel je proti příliš brzkému přijetí. „Jsem pro zavedení eura, nemusí to ale být za každou cenu co nejrychleji,“ sdělil. S přijetím eura nesouhlasí Středula s Baštou, Zima by ho odložil. „Domnívám se, že v horizontu pěti až sedmi let ano. Je potřeba splňovat kritéria pro přijetí, která zatím nesplňujeme,“ pravil bývalý rektor Univerzity Karlovy.
Babiš svůj názor na euro změnil během politické kariéry. „Kdybych mluvil jako podnikatel, tak asi ano. Ale já jsem politik. My potřebujeme českou korunu, potřebujeme nezávislou Českou národní banku. Měnová politika má velký vliv na export, kurz, na dovoz,“ pronesl předseda hnutí ANO.
Euro by naopak rychle přijal Hilšer nebo Fischer. „S ohledem na to, že se do Evropy vrátila válka, je pro mě euro a členství v eurozóně další bezpečnostní garancí. Neodkládal bych to,“ sdělil Fischer.
Pro zavedení společné evropské měny je také Nerudová. „Vnímám ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je dát do pořádku veřejné finance. Právě současná krize je příležitostí k základním reformám. Druhou překážkou je postoj veřejnosti. Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve získat pro přijetí eura důvěru,“ řekla.
Vlajky EU a NATO
Na Pražském hradě vlaje zásluhou prezidenta Miloš Zemana vlajka Evropské unie. Také Pavel, Babiš, Nerudová, Fischer, Hilšer, Středula, Zima by ji zachovali. Naopak proti by byl pouze Bašta a Diviš. „Hrad je dominantní symbol české státnosti. Ale to neznamená, že jsem pro vystoupení z Evropské unie, to rozhodně ne,“ uvedl Diviš.
Zatímco všichni kandidáti jsou proti tomu, aby na Pražském hradě vlála také vlajka NATO, Nerudová by byla naopak pro. „V případě výjimečných událostí či výročí by na Hradě měla vlát i vlajka NATO,“ sdělila pro CNN Prima NEWS. „NATO na instituce nepatří, nepředstavuje společenství s úzkými ekonomickými vazbami,“ myslí si naopak Hilšer.
Lidská práva a migrace
Otázka lidských práv by měla být v české zahraniční politice upřednostňována nad ekonomickými zájmy podle Pavla, Nerudové, Fichera, Středuly či Hilšera. Podle Zimy, Diviše, Bašty a Babiše ne. „Na otázky lidských práv má prezident vždy upozorňovat,“ upozornil expremiér.
Prezident by měl prosazovat změnu migrační politiky EU tak, aby se výrazně omezil příliv osob ze zemí Blízkého východu a Afriky do Evropy. Myslí si to takřka všichni kandidáti – Pavel, Babiš, Fischer, Hilšer, Bašta Zima či Diviš. Podle Středuly je otázka komplikovanější. Podobně hovoří také Nerudová. „Ano, to však neznamená, že nemáme pomáhat v těchto zemích a nebýt aktivní na poli humanitární pomoci,“ řekla.
Válka na Ukrajině
Jediným viníkem války na Ukrajině je Rusko a jeho prezident Putin. S tvrzením souhlasí většina kandidátů – Pavel, Babiš, Nerudová, Fischer, Hilšer, Středula, Zima či Diviš. Bašta si nemyslí, že ruský režim je jediným viníkem.
Evropské volby
Sankce proti Rusku by se měly posílit, za tím si stojí Pavel, Nerudová, Fischer Středula, Hilšer, Zima či Diviš. S jistou výhradou také Babiš. „Pokud budou dávat smysl a přimějí Rusko dříve jednat o míru,“ sdělil. Pouze Bašta si nepřeje další posilování sankcí.
Český prezident má aktivně usilovat o zahájení mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Myslí si to například Pavel. „V rámci koordinace s našimi spojenci v NATO a EU. Nejednotnost by Putin zneužil ve svůj prospěch,“ konstatoval. Souhlasí s tím také Babiš, Středula, Bašta, Zima či Diviš. Naopak proti je Nerudová, Fischer či Hilšer.
Česko má nadále posílat Ukrajině finanční a hmotnou pomoc včetně dodávek zbraní. Myslí si to Pavel, Fishcer, Hilšer, Zima, Středula a Diviš. Babiš by komunikoval se spojenci. „ČR má pomáhat v koordinaci s EU a NATO,“ uvedl. Jasné ano zní také od Nerudové. „Ukrajinci bojují i za naši svobodu,“ odpověděla. Proti je akorát Bašta. „Ne dodávkám zbraní,“ sdělil.
Česko má nadále přijímat ukrajinské uprchlíky, potvrdil kandidát Pavel, Nerudová, Fischer, Hilšer Středula, Zima, Diviš či Bašta. Souhlasí s tím také Babiš, ale změnil by přístup. „Stát má vést přehlednou databázi profesí,“ dodal.