PŘEHLEDNĚ: Korespondenční volba. Jak by probíhala v praxi a koho by se přesně týkala?

Koho by se možnost týkala

• Možností korespondenční volby budou disponovat pouze lidé, kteří mají bydliště v zahraničí a jsou zapsáni jako voliči u některého zastupitelského úřadu k hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Píše se to v připraveném zákoně.

ČTĚTE TAKÉ: Boj o korespondenční volbu. Česko jde v Evropě proti proudu, jaká jsou pro a proti?

• Možnost by se měla týkat také například studentů na Erasmu. „Zákon nepracuje s pojmem trvalé bydliště,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS jeden z předkladatelů Jakub Michálek (Piráti).
• Žádost o korespondenční volbu může podat zájemce ode dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu.
• Žádost lze podat osobně nebo prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, do dvou dnů před dnem voleb, nebo písemně do 35 dnů přede dnem voleb.

Jak vypadá samotná volba

• Korespondenční hlasování bude spočívat na principu dvou obálek – doručovací a úřední.

• Volič na svoji žádost obdrží od zastupitelského úřadu sadu písemností – doručovací obálku, identifikační lístek, úřední obálku a informaci o způsobu hlasování.
• Hlasovací lístek si volič vytiskne sám z informačního systému správy voleb a vloží ho do úřední obálky. Úřední obálku a s ní (nikoli v ní) také identifikační lístek vloží volič do doručovací obálky.
• Zásilku odešle zastupitelskému úřadu, který přijaté doručovací obálky předá v den voleb zvláštní okrskové volební komisi.

Kterých voleb by se týkala

• Korespondenční volba by se týkala voleb do Poslanecké sněmovny, prezidentských a evropských voleb.
• Zákon by měl začít platit od ledna 2025.
• První volby, které by tak korespondenční hlasování mohlo ovlivnit, by byly do Poslanecké sněmovny na podzim 2025.

ČTĚTE TAKÉ: Termín, kandidáti a postup hlasování v senátních volbách 2024

Jaká jsou rizika

• Velkým tématem u korespondenční volby je, jak zachovat bez plenty tajnost hlasování. Zákon k tomu uvádí toto:

• „Tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební komisí. Respektování tajnosti hlasování se proto promítá do náležitostí identifikačního lístku, který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně.“
• Ne všichni ústavní právníci s tímto souhlasí. „To největší úskalí vidím v požadavcích, které Ústava a Listina základních práv a svobod klade na volby a samotné hlasování. Ústavní dokumenty vyžadují, aby zaprvé byla volba osobní, zadruhé má být zaručena tajnost hlasování a volba má být svobodná,“ sdělil pro irozhlas.cz ústavní právník Jan Kudrna.
• U korespondenční volby nemůže jít člověk za plentu. „Nutíme voliče, aby šel za plentu, což u korespondenčního hlasování samozřejmě nepůjde. Ale mohou tam být i jiné možnosti ovlivňování, například korupce,“ varoval Kudrna.
• Teoreticky může nastat situace, že volič zároveň s korespondenční volbou požádá i o voličský průkaz. V takovém případě musí tento průkaz vložit do zaslané obálky. Pokud tak neučiní, nebude jeho hlas počítán.
• Otázka je také zachování principu rovnosti, pokud má někdo přístup ke korespondenční volbě a jiný ne. „Rovnost v ústavním právu neznamená, že se má se všemi zacházet stejně, ale že se všemi ve stejném postavení se má zacházet stejně,“ uvedl k tomu ústavní právník Marek Antoš pro Český rozhlas.

Jak se budou hlasy přerozdělovat?

• Hlasy se již nebudou přiřazovat k jednomu vylosovanému kraji.
• Státní volební komise vylosuje ze čtyřech největších volebních krajů (hlavní město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) volební kraj, kterému se budou přičítat hlasy odevzdané ve zvláštních volebních okrscích na území Evropy.
• Vylosují také druhý volební kraj, kterému se budou přičítat hlasy odevzdané ve „zbytku“ světa.